Brambory pěstovali prapůvodně indiáni v Jižní Americe. Do Evropy - do Španělska - se dostaly až v 16. století. U nás se s jejich pěstováním začalo až začátkem 18. století. V současnosti představují neodmyslitelnou součást našeho jídelníčku.
O ceně v soutěži „Kdo z vás to má?“ za měsíc březen jsme dlouho nepřemýšleli.
Květen klepe na dveře, a tak nebude od věci, připomenout si několik věcí, které by měl udělat každý domací kutil.
Strupovitost a padlí jsou rozšířená houbová onemocnění, víte jak proti nim vaší zahradu chránit?
Při výsevu semen a pěstování sadby dochází často k padání klíčních rostlin. Projevuje se náhlým zaškrcením mladých rostlinek v místě kořenového krčku a následným uhynutím. Opakování výsevu bývá problematické, protože posunutí agrotechnických lhůt vede k ohrožení sklizně či kvetení.
V dubnu se vysazují brambory. Ty vyžadují k optimálnímu růstu teplotu 15 až 20 °C. Porost je nutné udržovat pravidelnou okopávkou, přihrnováním a bez plevelů.
Moniliová hniloba a moniliový úžeh patří v posledních letech mezi nejobávanější choroby peckovin a projevují se velmi brzy po vyrašení mladých listů.
Jestli si myslíte, že půjde o pěstování fíkovníku na Kladně, tak jste na omylu.
Teď nemám na mysli čápy či vlaštovky, ale rostliny. Kromě petrklíčů za ně lze považovat i macešky. I když jsou to rostliny dvouleté, kdo to umí, dovede zakončit zahradnickou sezónu záplavou jejich barev. Většina z nás je ale do květů probudí až na jaře. Kupujeme si je už v březnu a není je přitom pořeba oblékat do igelitových kabátů; jejich květy jsou odolné a ani mráz -5 °C je nespálí.
Letní sezóna je sice ještě daleko, nicméně stavbu soukromého zahradního koupaliště bychom měli začít plánovat již nyní. Můžete si postavit klasický zahradní bazén. Trendem jsou však zapuštěné, na zakázku tvarované bazény z plastu, ale především přírodní koupací jezírka.
Zvláště máte-li DĚTI, je nutné dohlédnout na VÝSKYT JEDOVATÝCH ČI TRNITÝCH DŘEVIN v zahradě i v bytě. Málokdo si toto RIZIKO uvědomuje či připouští. Nejčastěji se tak na živý plot využívají mírně jedovaté jehličnany v podobě zeravu (Thuja sp.) či cypřiše (Chamaecyparis sp). S oblibou se vysazují i tisy, celé smrtelně jedovaté.
V minulém čísle jsme si vysvětlili, nač je třeba dát pozor při výběru a pořizování rostlin do zahrady. Tentokrát si ujasníme, pro jaký účel dané rostliny chceme. Zda chceme vysadit živý plot, osázet střešní zahradu, zpevnit svah či vyzkoušet nevšednost mobilní zeleně.
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
