Zahrada

Pár jahod má na své zahrádce téměř každý, ať už kvůli dětem anebo proto, že jde o první čerstvé ovoce, které u nás po zimě přijde na stůl. Byla by však chyba si myslet, že očesáním jahod pro nás věc pro tuto sezónu skončila.

Mulčovací stroje představují zajímavou volbu pro ty, kteří se nechtějí trápit s likvidací posekané hmoty. Speciální sekačky, kterým chybí klasický sběrací koš, jsou vybavovány i bočním výhozem, díky kterému zahradu bleskurychle zbaví i přerostlé trávy.

Mnozí zahrádkáři a majitelé zahrad u rodinných domků touží mít na zimu svoji zahradu jako ze škatulky. Listí vyhrabané, záhonky vypleté, suché kmeny odstraněné, žádné roští, žádné hromádky, zkrátka čisťounko. A při tom mnozí ani netuší, že se tím na svojí zahradě tak trochu proviňují, brání totiž užitečným živočichům u sebe přezimovat. Český svaz ochránců přírody vyhlásil před léty program „Živá zahrada“ a pozval kameru „Receptáře prima nápadů“ na jednu tak trochu zanedbanou zahradu. Možná by se vám ten nepořádek nelíbil, ale v hromadě kamení prý přezimují ještěrky. Jen se nesmí během zimy to kamení přehazovat; už se stalo, že ztuhlou ještěrku vezli rychle do stanice handicapovaných zvířat. A ta hromada větví z ořezaných jabloní, mezi nimi zbytky dřevěného lešení a suchých větví má taky smysl, protože poskytuje zimní úkryt ježkům. Do třetice nás zaujal suchý kmen staré třešně, plný skulin, vykotlaných strakapoudy, s částečně sloupanou kůrou, za níž se určitě schovávají slunéčka sedmitečná a další užitečný hmyz. Připomněl jsem při natáčení ing. Petru Stýblovi z ČSOP, že tam určitě budou i pilatky, obaleči jableční, svilušky a další nebezpečná havěť. Řekl mi, že program „Živá zahrada“ není pro majitele ovocných plantáží; určitě by takový kmen nenechal stát mezi řadami „Rubínů“, ale v přírodní zahradě - a takových u nás přibývá - určitě poslouží  nejen užitečnému hmyzu, ale nakonec i ptákům, kteří mají do čeho zobnout. Ze „zanedbané“ zahrady jsme se pak rozjeli do Pátku u Poděbrad, kde má Český svaz ochránců přírody jednu ze svých stanic pro handicapované živočichy. Zahrada u domku byla upravená, uklizená na zimu, ale na zimní potřeby živočichů se tady myslí. Dokazuje to třeba špalek s dvojitým vydlabaným dnem, které je plné vody, a ta je temperovaná topítkem, jaké znáte z akvaria. Ptáci totiž potřebují i v zimě dostatek vody a tuhle nabídku pilně využívají. Opodál je v kompostu zahrabané dřevěné obydlí pro ježky; vykukuje jen komínek, který odvětrává pokojík, kam si ježek sám natahá trávu a suché větve. Jen se uvnitř musí ten komínek opatřit kouskem králičího pletiva, aby ho ta výstelka neucpala. Tak vidíte, můžete mít na zimu zahradu uklizenou a přece dáte živočichům šanci přežít i tuhé mrazy.   Text k fotce: Otvor, kterým ježek leze do dřevěné nory v kompostu, by měl být          široký a snadno přístupný .  

Mám v oblibě různé skalkové kompozice hodně proložené kameny. A obdivuji práci starých mistrů - s jakou lehkostí ručně vytesali kaménky, náhrobky, morové sloupy, kašny, sochy… Kámen se přitom válí všude. Na zahradě se z něj stává pro někoho obtížný balast. Ti šikovnější z něj vytvoří skalku, kamenný tarásek apod.

Sáčky na sušené bylinky si ušijeme z bavlněného plátna a dobarvíme s pomocí fixů na látku.  

Soutěž Receptáře prima nápadů, do které jeho diváci posílají obrázky svých rekordních výpěstků, rozkvetlých zahrad, kutilských úspěchů, chovatelských pozoruhodností, nálezů z přírody apod. neztratila pozornost ani v létě. V té době jsou v televizi většinou jenom reprízy, opakují se do nekonečna známé scénky, filmy, seriály a inscenace, zatímco zavedené programy mají prázdniny.

Pěstování zeleniny uprostřed města je myšlenka poměrně stará. V současné době se tzv. urban gardening čili pěstování potravin přímo v městské krajině znovu oživuje ve formě komunitních zahrad, zahrad na zelených střechách i balkonech v mnoha světových velkoměstech od Londýna přes New York až po Melbourne.

Energie neustále zdražují, to víme všichni. Snažím se podle toho zařídit - třeba i tím, že využívám sluneční energii. Měl bych v té souvislosti ovšem čtenářům přiblížit rozdíl mezi solárními a fotovoltaickými panely. Nezasvěceným se to plete…

Zahradník a zahradní architekt Vlastimil Kastner jezdí pro mateční javory do Japonska. Přiváží odtud bonsaje, ale i obrovité jehličnany, javory nevyjímaje.

Ve starých chalupách najdete na půdě starý uhlák, protože domek se už vytápí plynem, a také rezavou konev, která sice dosloužila, ale je po dědovi a jeden by se s ní nerad loučil.

Před deseti lety zahájil Český svaz ochránců přírody pozoruhodnou sbírku, nazvanou „Místo pro přírodu“. Stát nestojí taková sbírka ani korunu, vzniká jen a jen z příspěvků dobrovolných dárců. A je s podivem, že se najde i v době krize dost takových, kteří jsou přesvědčeni, že taková sbírka má smysl. Co se stalo předmětem této sbírky?

Čerstvé jahody od českobrodského pěstitele se právě dostávají na pulty obchodů.