Tradice pěstovat rostliny v nádobách vychází z prastaré snahy člověka o něco pečovat. S rostlinami v nádobách se setkáváme ve všech antických kulturách. Semiramidiny visuté zahrady byly asi první střešní a terasové zahrady, řecké Adonisovy zahrádky pak prvními hrnkovými zahradami. Také daleko na východě okolo roku 60 n. l. vzniklo vytříbené japonské umění pěstování rostlin v „miskách“.
A máme tady novou zahrádkářskou sezonu. Je třeba začít plánovat a pečlivě promýšlet, co všechno budeme letos pěstovat, kde bude zelenina, kde letničkové záhony, kolik nových ovocných stromků vysadíme - i jaké balkonovky se stanou okrasou letních okenních truhlíků, balkonů a teras…
V dnešní přeměně zahrady budeme zdokonalovat předzahrádku u řadového domu ve Velkých Přílepech. Manželé Beyerovi chtěli před domem zahradu barevnou, plnou květin a zároveň takovou, která na první pohlede v každou roční dobu bude zdobit a dotvářet vchod do domu.
Při řezu stromů a keřů se na zahradě vždy nahromadí spousta větví a uschlých výhonů. K tomu přibývá posekaná tráva, košťály po sklizené zelenině a podobně. Veškerý tento odpad můžeme kompostovat či využít na mulčování. Nejprve jej ale musíme upravit.
Další zahrada, kterou budeme proměňovat, se nachází ve Stříbře. Manželé Cihlářovi by rádi změnili její nehezkou část a vytvořili krásně kvetoucí zahradní kout s jezírkem a vodopádem. V současnosti jsou zde pozůstatky stavebního nepořádku, hromada zeminy a malé políčko.
Ve Středomoří každý tuzemský pěstitel obdivuje přímořskou vegetaci. Fíkovníky, mučenky či bugenvilei zde mají ideální podmínky - teplé, dlouhé léto a mírné zimy plus ideální vzdušná vlhkost od moře. Řada z nás zatouží mít tyto rostliny doma. A skutečně lze při dodržení určitých pěstitelských zásad dosáhnout zajímavých pěstitelských úspěchů.
Pšenici, ječmen, oves a žito zná každý, bez chleba a bílého pečiva si taky jen těžko dokážeme představit svůj jídelníček. Obiloviny, zahrnující jednoleté i vytrvalé rostliny, však tvoří rozsáhlou skupinu. Patří do ní nejen celá škála travin, ale i hospodářsky významné plodiny, včetně řady druhů pěstovaných pouze okrajově, především jako krmivo.
Nejen majitelé vytápěných skleníků, ale i pilní pěstitelé, kteří nechtějí nic zanedbat, nemají volno ani v lednu, kdy ostatní zahrádkáři pouze přemýšlejí o budoucích výsevech. Již koncem ledna se totiž vysévá zelenina pro ranou sklizeň…
Podle staré aztécké legendy se tato rostlinka s oslnivě rudými listy zrodila z několika kapek krve ze zlomeného srdce jedné nešťastně zamilované místní bohyně. Aztékové si však této květiny vážili více pro její praktické výhody. Z jejích listů vyráběli červené barvivo na látky a používali je jako přísadu do kosmetiky. Mléčnou mízu zpracovávali na lék proti horečce.
Třešňové větévky při troše štěstí vykvetou na Štědrý den bílými kvítky a přinesou neprovdané dívce příští rok ženicha. S Vánocemi a různými rostlinami jsou však spojené i další pověry...
Mohli byste si myslet, že utrhnout jablko a dát ho někam do bedýnky není nic složitého, ale právě způsob sklizně a uložení plodů má vliv na jejich skladovatelnost.
Další zahradu
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
