Muži poskytují ženě první pomoc při podezření na úžeh nebo úpal a chladí jí hlavu vlhkým obkladem. GALERIE (5) Zdroj: Shutterstock/New Africa

Úžeh, nebo úpal? Většina lidí nezná rozdíl a při první pomoci zbytečně chybuje

Claudie Kornelová | 20. 07. 2026

Stačí pár hodin na zahradě bez pokrývky hlavy nebo delší dřina na plném slunci a najednou je někomu z rodiny nevolno, motá se mu hlava nebo mu podklesávají nohy. V tu chvíli se hodí vědět, jestli jde o úžeh, nebo o úpal – protože to jsou dvě různé věci, s jinou příčinou i jinou první pomocí.

Spousta lidí bere tahle dvě slova jako synonyma a hází je do jednoho pytle. Přitom rozdíl je docela zásadní a v horku, kdy se počítá každá minuta, se vyplatí ho znát.

Úžeh – problém hlavy, ne celého těla

Úžeh vzniká, když hlava (respektive mozek a jeho obaly) je dlouho vystavená přímému slunci, obvykle bez pokrývky hlavy. Tělo jako celek přitom nemusí být přehřáté – klidně můžete sedět ve stínu deky, ale hlavu mít celý den nekrytou.

Lidé sedí na slunci s širokými klobouky, které chrání hlavu před přímým slunečním zářením.

Pokrývka hlavy patří k nejúčinnější prevenci úžehu, protože chrání hlavu před dlouhodobým působením přímého slunce.Zdroj: Shutterstock/NeydtStock

Typické příznaky:

  • bolest hlavy, často pulzující
  • zarudlý obličej a pocit horka v hlavě
  • nevolnost, někdy zvracení
  • závratě
  • v horších případech zmatenost nebo mdloby

Důležité je, že tělesná teplota u úžehu zůstává většinou v normě, nebo jen mírně stoupne. Problém je lokální – přehřátá hlava a podrážděné mozkové pleny.

Úpal – přehřátí celého organismu

Úpal (odborně tepelný úpal, heat stroke) je mnohem vážnější a týká se celého těla. Vzniká, když si organismus přestane poradit s regulací teploty – třeba při fyzické námaze v horku, dusnu, vysoké vlhkosti vzduchu, nebo prostě dlouhém pobytu v přehřátém prostředí bez dostatku tekutin.

Muž na přímém slunci si drží hlavu a pociťuje nevolnost způsobenou přehřátím organismu.

Silná bolest hlavy, závratě nebo nevolnost po pobytu na slunci mohou být prvními příznaky úžehu nebo začínajícího úpalu a vyžadují rychlou reakci.Zdroj: Shutterstock/EugeneEdge

Poznáte ho podle toho, že:

  • tělesná teplota vystoupá nad 40 °C
  • kůže je horká, suchá a zarudlá (pocení už často přestává fungovat)
  • objevuje se silná únava, slabost, zrychlený tep
  • může nastat zmatenost, agresivita, blouznění
  • v nejtěžších případech křeče nebo ztráta vědomí

Tohle už není nic, co byste měli „vydýchat“ ve stínu s limonádou. Úpal je akutní stav, který může skončit poškozením orgánů, a bez pomoci i smrtí.

Jak to od sebe rychle poznat

Nejjednodušší vodítko: u úžehu bolí hlava a je nám nevolno, ale tělo jako takové není extrémně horké. U úpalu je horké celé tělo, kůže je suchá (na rozdíl od klasického „zpoceného“ přehřátí) a člověk může být zmatený nebo se chovat mimo sebe.

Pokud si nejste jistí, radši to berte jako úpal – je to ta závažnější varianta a lepší je jednat rychle, než čekat, jak se to vyvine.

Co dělat, když se to stane

Při úžehu:

  1. Přesuňte postiženého do stínu nebo chladnější místnosti.
  2. Sundejte pokrývku hlavy, pokud ji má, a hlavu i krk chlaďte vlhkým studeným obkladem.
  3. Nechte ho v klidu ležet s mírně zvednutou hlavou.
  4. Dopřejte mu dostatek tekutin – voda nebo neslazený čaj.
  5. Pokud bolest hlavy nepolevuje, objeví se zvracení nebo zmatenost, vyhledejte lékaře.
Muž si při přehřátí organismu ochlazuje hlavu studeným vlhkým ručníkem.

Ochlazování hlavy a pobyt ve stínu mohou u úžehu výrazně zmírnit potíže a zabránit jejich zhoršení.Zdroj: Shutterstock/Robert Kneschke

Při úpalu:

  1. Okamžitě volejte záchranku – 155 nebo 112. Tohle není situace na čekání.
  2. Než dorazí pomoc, přesuňte člověka do stínu nebo chladu.
  3. Svlékněte přebytečné oblečení a snažte se tělo aktivně ochlazovat – vlhkými ručníky, vějířem, pokud je k dispozici, i studenou (ne ledovou) sprchou nebo koupelí.
  4. Pokud je při vědomí, podávejte po malých doušcích vodu. Pokud je v bezvědomí, nic mu nedávejte pít – hrozí vdechnutí tekutiny.
  5. Sledujte dýchání a stav vědomí až do příjezdu záchranky.
Záchranáři poskytují první pomoc člověku s vážným přehřátím organismu během horkého dne.

Při úpalu se jedná o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžité přivolání záchranné služby a rychlé ochlazování postiženého.Zdroj: Shutterstock/wellphoto

Jak tomu předejít

Nejlepší léčba je samozřejmě prevence. V létě na tohle fakt nezapomínejte:

  • pokrývka hlavy při delším pobytu na slunci, hlavně mezi 11. a 15. hodinou
  • dostatek tekutin – a to i tehdy, když nemáte pocit žízně
  • lehké, světlé a prodyšné oblečení
  • fyzickou práci nebo sport si naplánujte na ráno nebo večer
  • pravidelné přestávky ve stínu

Většina případů úžehu skončí dobře, stačí stín, tekutiny a trocha klidu. U úpalu je to jinak – tam se počítá rychlost reakce a povolaná pomoc. Rozeznat ty dva stavy od sebe není nic složitého, hlavní je to vědět dřív, než to člověk zrovna potřebuje.

Galerie:

Foto: Shutterstock
Zdroje:

  • Kniha – Exertional Heat Illnesses – Lawrence E. Armstrong
  • Kniha – Heat Stress in Sport and Exercise: Thermophysiology of Health and Performance – Julien D. Périard, Sébastien Racinais (eds.)
  • Kniha – Heat Advisory: Protecting Health on a Warming Planet – Alan H. Lockwood
  • Kniha – Heatstroke: Nature in an Age of Global Warming – Anthony D. Barnosky
  • Kniha – Human Performance and Limitations in Hot Environments – Yoram Epstein, Lawrence E. Armstrong

Atlas

Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?