Kvetoucí popínavý zimolez vedený po drátěném zahradním plotu. GALERIE (8) Zdroj: Shutterstock/Hennadii_Havrylko

Plot, pergolu i nevzhledný kout promění v zelenou stěnu. 5 popínavých zimolezů, které stojí za vysazení

Daniel Košťál | 30. 08. 2026

Zkrášlují problematické kouty, postarají se o svěží a bujnou zeleň a překvapují bohatým kvetením. Tato popínavá dřevina nabízí hned několik zajímavých druhů a řadu odrůd, které se liší nejen květy, ale i listy.

Popínavé zimolezy (Lonicera) Představují druhově rozmanitou skupinu vděčné zahradní zeleně. Jedná se o dřeviny, které se vyskytují přirozeně a pěstují se také v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule.

Některé druhy se rozšířily a dostaly se ze zahrad a parků do volné přírody. Patří sem zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) nebo zimolez kozí list (Lonicera caprifolium). Rychlý, středně silný růst, množství květů a nenáročnost růstu jsou základní vlastnosti, které tyto rostliny nabízejí.

Bohatě kvetoucí popínavý zimolez porůstající konstrukci v zahradě.

Popínavé zimolezy dokážou během sezony vytvořit hustou zelenou stěnu plnou květů, potřebují však pevnou oporu, po které se mohou ovíjet.Zdroj: Shutterstock/JaRu Creative Studio

Od stálezelených druhů po záplavu voňavých květů

Zimolezy mají jednoduché, vstřícné listy, které u některých druhů srůstají. V této skupině najdeme jedince s opadavými, poloopadavými a stálezelenými listy. Jejich květy jsou trubkovité, uspořádané do trsů, jednobarevné i vícebarevné – nejčastěji růžové, vínové, bílé, žluté nebo dokonce oranžové. Objevují se od června do září, některé druhy dokonce příjemně voní.

Pokud mají popínavé rostliny vystoupat do výšky a později vytvořit atraktivní kvetoucí porost, potřebují pevnou vertikální oporu, kolem které se omotají po směru hodinových ručiček. Pokud nedostanou podporu, zhoustnou a budou se šířit do stran, případně začnou pokrývat i půdu.

Na pergole, u plotu i mezi kvetoucími trvalkami

Kromě vertikální podpory se vyplatí později instalovat i další podpůrné prvky, které zabrání tomu, aby celá masivní vegetace sklouzla dolů. Zimolezy tak mohou být využity v pergolách, na mřížích, u sloupů, plotů, v altáncích a různých konstrukcích.

Spolu s podporou je můžeme také začlenit do předzahrádky nebo do již stávajícího květinového záhonu. S kvetoucími trvalkami nebo dokonce růžemi vytvoří vizuálně příjemné spojení.

Bohatě rozrostlý popínavý zimolez obsypaný růžovými, krémovými a žlutými květy.

Zimolez dokáže při vhodných podmínkách vytvořit hustý kvetoucí porost, který se uplatní u plotů, pergol i dalších zahradních konstrukcí.Zdroj: Shutterstock/Voinalovych Mykola

Stanoviště

Zimolezy ocení slunečná nebo i polostinná závětrná místa s běžnou zahradní půdou, která je propustná, středně vlhká a zásobená živinami. Po zakořenění také velmi dobře snášejí sucho nebo nižší teploty. Před výsadbou zvažujeme růstové vlastnosti druhu nebo odrůdy a v případě potřeby si vyhradíme dostatek místa.

Výsadba

Silné sazenice s kompletním kořenovým balem se vysazují po celou sezonu. Nejvhodnějším obdobím je však jaro a podzim. Zimolezy vždy vysazujeme vedle již pevně instalované vertikální podpěry. Jednotlivé výhonky k ní pevně přivážeme.

Ošetřování

Vysazené rostliny pravidelně zavlažujeme, po zakořenění ocení doplňkovou závlahu jen v nejsušších týdnech léta. Každý rok na jaře jim dáme dávku hnojiva, pokud je to potřeba, odlehčíme a zastřihneme. Zimolezy také velmi dobře reagují na průběžné prořezávání.

Zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum)

V létě vytváří pěkné porosty s množstvím listů obsypané záplavou cyklámenovo-žlutých květů exotického vzhledu. Bonusem je příjemná vůně, která se večer plně rozvine. Vytváří krásné vertikální struktury, je také vhodný pro květinové záhony.

Detail růžových a krémových květů zimolezu ovíjivého v plném květu.

Zimolez ovíjivý kvete během léta nápadnými růžovými až krémově žlutými květy, jejichž příjemná vůně se nejvýrazněji rozvíjí večer.Zdroj: Shutterstock/Tom Meaker

Zimolez Heckrottův (Lonicera × heckrottii)

Je to opadavý druh, ale v mírnějším klimatu listy na rostlině drží déle. Může se ovíjet nebo částečně viset dolů. Jeho charakteristické květy jsou bílo-růžové až cyklamenové, případně v kombinaci s oranžovou.

Růžové a krémově oranžové květy zimolezu Heckrottova mezi zelenými listy.

Zimolez Heckrottův vytváří nápadné vícebarevné květy v odstínech růžové, krémové a oranžové a jeho výhony se mohou ovíjet i částečně převisat.Zdroj: Shutterstock/Golden Shark 2

Zimolez Brownův (Lonicera × brownii)

Ohromí nás jeho červené, oranžové trubicovité květy. Během léta rostou ve velkém množství v trsech. Jedná se o opadavý až poloopadavý druh, intenzivně rostoucí.

Detail červenooranžových trubkovitých květů zimolezu Brownova.

Zimolez Brownův zaujme výraznými červenými až oranžovými květy, které se během léta objevují ve velkém množství a dodávají porostu exotický vzhled.Zdroj: Shutterstock/Peter Turner Photography

Zimolez kozí list (Lonicera caprifolium)

Druh s hustým olistěním a s bílo-růžovými květy. Kvete velmi hojně a dlouho. Květy příjemně voní a přitahují opylující hmyz. Po odkvětu tvoří oranžovo-červené plody. Jeho listy jsou kulaté, jemně chlupaté, šedozelené, v horní části nápadně srůstající.

Rozkvetlý zimolez kozí list s krémově bílými a narůžovělými trubkovitými květy.

Zimolez kozí list kvete bohatě a dlouho, jeho voňavé květy lákají opylující hmyz a po odkvětu je vystřídají oranžovočervené plody.Zdroj: Shutterstock/photoPOU

Zimolez Henryův (Lonicera henryi)

Stálezelený druh, který se postará o bujnou zeleň i během zimy. Vytváří hustý porost protáhlých listů, jeho květy jsou méně nápadné než u jiných druhů. Jsou menší, žluté až žluto-růžové, objevují se v létě. Vhodné pro tvorbu zelených stěn.

Detail drobných růžových květů zimolezu Henryova mezi lesklými zelenými listy.

Zimolez Henryův má méně nápadné květy než jiné druhy, jeho hlavní předností jsou však stálezelené listy, díky nimž vytváří hustou zelenou clonu i mimo hlavní sezonu.Zdroj: Shutterstock/N.Stertz

Galerie:

Foto: Shutterstock
Zdroj: Časopis Zahrada prima nápadů


Atlas

Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?