Claudie Kornelová

Zima je pro městské ptáky náročné období. Krátké dny, mráz a sníh znesnadňují hledání potravy i vody. Možná jste už sami přemýšleli, jestli jim přilepšit, nebo zda tím spíš neuškodíte. Pravda je někde uprostřed, ptákům v zimě pomáhat má smysl, ale chce to s rozumem.

Když přijde zima a všechno venku ztuhne, většina z nás má pocit, že půda i kompost si dávají pauzu. Ale není to tak úplně pravda. I když to na první pohled vypadá, že se v kompostu nic neděje, pod povrchem to pořád žije – jen trochu jiným tempem.

Vzpomínáte si na ta obyčejná, ale hřejivá jídla, která voněla po celé kuchyni? Na polévky z pár surovin, sladké knedlíky z bramborového těsta nebo na chléb s cibulí, který chutnal lépe než cokoliv z obchodu? Naše babičky měly v kuchyni zázračnou schopnost – dokázaly vykouzlit výborné jídlo i z mála. A právě tahle prostá jídla, která se vařila, když nebyly peníze ani maso, mají dodnes svoje kouzlo.

Když se dnes rozbije kotel nebo přestane topit tepelné čerpadlo, okamžitě to pocítíme. Jsme zvyklí na pohodlí, které zajišťují moderní technologie, ale naši předkové museli na teplo hledět jinak, promyšleně, s respektem k přírodě i materiálům. A přesto v jejich domovech bývalo útulno i v třeskutých zimách.

Kopřiva – rostlina, kterou většina lidí považuje za plevel a raději se jí obloukem vyhne. A přitom skrývá sílu, kterou by jí mohl závidět nejeden zahradnický obchod. Naše babičky to moc dobře věděly – kopřiva nebyla jen na čaj nebo na vlasy, ale hlavně na zahradu. A pokud jste ji dosud brali jako nepřítele, možná je čas změnit názor.

Možná jste si toho taky všimli. Venku se stmívá dřív, listí šustí pod nohama a doma se rozhostí takové zvláštní ticho. A právě v tu chvíli vaše kočka zpozorní, napne uši, rozšíří oči a začne zírat do kouta, jako by tam něco bylo. Jenže tam nic není. A vy si v duchu řeknete: Co to, proboha, vidí? Nejste sami.

Každý rok, když se ochladí a my začneme topit, máme stejný pocit, že se dům konečně mění v útulné teplé hnízdo. Jenže hned po první faktuře za plyn, dřevo nebo elektřinu nás ten pocit přejde. A přitom za spoustu tepla, které si poctivě zaplatíme, nedostaneme vůbec nic. Prostě uteče pryč. Doslova komínem.

Podzim je zvláštní období. Zahrada pomalu usíná, barvy se mění a člověk má pocit, že je potřeba všechno stihnout dřív, než přijde mráz. Ale víte, co je zajímavé? Naše babičky si to uměly zařídit tak, že podzim na zahradě pro ně nebyl žádný shon. Zatímco my často lítáme s hráběmi, rýčem a kolečkem, ony měly klid, teplý šátek na hlavě a věděly, že příroda si většinu práce zvládne udělat sama.

Když se řekne vitamín C, většině z nás se okamžitě vybaví pomeranče, citrony nebo mandarinky. V zimě po nich saháme téměř automaticky – vždyť „citrusy jsou přece nejlepší na imunitu“. Jenže málokdo ví, že některé naše obyčejné podzimní druhy zeleniny mají vitamínu C mnohem víc než slavné tropické ovoce. A co víc, často si je můžete vypěstovat sami na zahrádce.Takže jestli vás zajímá, jak posílit tělo před chřipkovou sezónou a přitom využít lokální potraviny, čtěte dál.

Ještě před pár lety jsem se při pohledu na otužilce v zimní řece jen usmála a pomyslela si: „To musí být šílenci.“ Dnes už chápu, že za tím není jen touha po dobrodružství nebo fotka na sociální sítě.

Znáte ten pocit, když přijdete domů, sundáte kabát a uvědomíte si, že ve vzduchu visí nelibý zápach? Někdy je to jen vůně vařeného oběda, která se drží déle, než by měla, jindy zase zatuchlý pach z botníku nebo cigaretový kouř, který se nechce pustit závěsů. Mnozí hned sáhnou po chemických osvěžovačích, ale ty často problém jen přehluší a ještě k tomu zatíží vzduch syntetickými látkami. Přitom existuje spousta přírodních způsobů, jak byt osvěžit a zbavit se nepříjemných pachů.

Ruku na srdce, kolikrát jste se večer uložili do postele, pod peřinou vám už bylo příjemně teplo… a najednou se u nohou objevily dvě hnědé oči a prosebný pohled: „Můžu taky?“ Někdo to vzdá hned a udělá místo, jiný je neoblomný a psa pošle na jeho pelíšek. Jenže otázka, jestli je pes v posteli „dobrý“ nebo „špatný“, není vůbec jednoznačná.