Claudie Kornelová

Únor je takové zvláštní období. Venku je ještě zima, ale člověk už v hlavě plánuje, co kam zaseje, co přesadí a kde letos vyzkouší něco nového. Jenže jakmile se řekne „příprava záhonů“, většině z nás naskočí představa lopaty, vidlí a bolavých zad.

Když se člověk pustí do domácího pečení, dřív nebo později narazí na otázku: kvásek, nebo droždí? Na první pohled to může vypadat jako malý detail, ale pravda je, že právě tahle volba ovlivní chuť, strukturu i trvanlivost výsledného pečiva. A také to, kolik času u pečení strávíte.

Každý, kdo má zahradu, to nejspíš někdy zažil. Rostliny zimu zvládly, mrazy přečkaly bez viditelné újmy, na jaře dokonce začaly rašit… a pak najednou chřadnou, žloutnou nebo úplně odumřou. Člověk si v tu chvíli říká, co se vlastně stalo. Vždyť zima už je přece pryč. Jenže právě jaro bývá pro rostliny často větší zkouškou než samotné mrazy.

Zima už člověka trochu unavuje, ale jaro je pořád v nedohlednu. Dny jsou sice o něco delší, jenže rána bývají mrazivá, bláto střídá sníh a všechno působí tak nějak bez energie. A co teprve naši zvířecí parťáci. Možná jste si toho všimli i doma nebo na dvorku. Slepice snášejí méně, králíci jsou méně aktivní a pes místo radostného pobíhání raději zaleze do pelíšku. Není to náhoda. Právě únor bývá pro zvířata jedním z nejnáročnějších měsíců v roce.

Zima je období, kdy se většina z nás zavře doma, zapne topení, zachumlá se do deky a řeší hlavně to, aby bylo teplo a útulno. Na větší úklid nebo údržbu se často zapomíná. Však to počká na jaro, říkáme si. Jenže právě ty drobnosti, které přes zimu odkládáme, nám pak na jaře dokážou pěkně znepříjemnit život. A někdy i provětrat peněženku. Přitom stačí pár jednoduchých kroků a byt zůstane v dobré kondici i během chladných měsíců.

Leden je zvláštní měsíc. Po svátcích se snažíme trochu brzdit výdaje, jíst střídměji a často také konečně otevřeme mrazák s myšlenkou: „Co tam vlastně všechno mám?“ Pokud jste na tom podobně, věřte, že nejste sami. Mrazák bývá taková domácí časová kapsle – něco jsme tam uložili s dobrým úmyslem, ale už jsme na to zapomněli. Právě leden je ideální čas dát těmto zásobám druhou šanci.

Zná to asi každý. Sedíte doma na gauči, pod dekou, čaj po ruce – a přesto máte ledové prsty na nohou nebo ruce studené jako rampouchy. Někdo to bere jako drobnost, jiný se hned začne bát, jestli nemá problém s krevním oběhem. Pravda je, že studené končetiny mohou být úplně normální… ale taky to může být signál, že tělo něco řeší a stojí za to mu naslouchat.

Když se řekne zima a venkovní chov králíků, většina lidí si automaticky představí mráz jako největšího nepřítele. Jenže pravda je trochu jinde. Zdravý králík si s chladem poradí překvapivě dobře – mnohem větší nebezpečí pro něj často představuje vlhko, průvan, špatná strava nebo zanedbaná péče. Pokud králíky chováte venku, právě v zimě se vyplatí být o krok napřed.

Smažený kapr patří k Vánocům asi stejně jako cukroví nebo bramborový salát. Ale ruku na srdce: i když ho většina z nás miluje na talíři, po jeho přípravě často zůstává v kuchyni něco, co bychom si tam nechali nejradši co nejméně – těžký rybí odér. A někdy se táhne nejen kuchyní, ale i celým bytem, takže když jde člověk spát, pořád lehce cítí, že dnes byl „kapří den“.

Když se řekne kapr, většině lidí naskočí jediný obrázek – vánoční večeře, bramborový salát, smažené řízky z kapra a povinně rituální kost u talíře. Jenže naši předci připravovali kapra na desítky způsobů a smažení bylo jen jednou z mnoha možností. Babičky často volily úplně jiné recepty: pomalejší, voňavější a takové, které nechaly rybu vyniknout i bez trojobalu.

Prosinec má být měsíc klidu, ale většina lidí by o tom mohla napsat spíš horor než pohádku. Vánoční výdaje, dárky, rodinné povinnosti, tlak být „v pohodě“ a k tomu všemu pocit, že je potřeba splnit tisíc věcí najednou. Není divu, že jsou právě Vánoce pro mnoho lidí hlavním zdrojem prosincového stresu.

Kdo má doma kočku, ten ví, že Vánoce jsou tak trochu adrenalinový sport. Všude světýlka, šustivé mašle, visící ozdoby… a uprostřed toho všeho velký zelený lákadlík, který doslova volá: „Skoč na mě!“ Pokud máte doma malého tygra, nejspíš už teď tušíte, že stromeček je pro něj něco mezi horolezeckou stěnou a zábavním centrem.