Claudie Kornelová

Podzimní úklid zahrady nebo jarní prořezávání stromů dokáže vytvořit pořádnou hromadu větví. Než je odvážet do sběrného dvora, můžete je zpracovat pomocí zahradního drtiče. Získáte tak materiál, který se dá využít například při kompostování nebo jako mulč. Jenže ne všechno, co na zahradě ostříháte, patří automaticky do drtiče. Některé materiály mohou otupit nože, jiné ucpat celý mechanismus. Na co si dát pozor?

Sladkokyselý nálev si většina z nás spojuje hlavně s nakládanými okurkami. Jenže byla by škoda zůstat jen u nich. Stejným způsobem se dají připravit i další druhy zeleniny, houby, a dokonce některé druhy ovoce. Pokud vám na zahradě právě dozrává poslední úroda nebo jste si přinesli domů plný košík zeleniny, může být nakládání příjemným způsobem, jak ji využít.

Na podzim člověk často stojí nad záhonem a přemýšlí, jestli už má všechno vytahat, nebo může část úrody ještě nechat v zemi. U kořenové zeleniny to přitom není tak jednoduché. Mrkev, kořenová petržel a pastinák sice vypadají na první pohled podobně, ale každý z nich se chová trochu jinak. Některým chladnější počasí nevadí, jiným může dlouhé čekání spíše uškodit.

Jakmile se venku začne ochlazovat, většinou řešíme hlavně to, jestli už máme vytáhnout teplejší deku, přidat topení nebo vyměnit letní povlečení za zimní. Jenže na podzim bychom měli myslet i na domácí mazlíčky. Třeba takový křeček tráví většinu života ve své ubikaci a nemůže si sám odejít jinam, když mu přestane vyhovovat teplota v místnosti.

Dýně na zahradě dokážou člověka pěkně potrápit. Celé léto je sledujeme, jak se zvětšují, mění barvu a pomalu se blíží podzim. A pak přijde otázka: už je čas je sklidit, nebo ještě počkat? Ne vždy je totiž kalendář tím nejlepším vodítkem. Mnohem víc nám napoví samotná dýně.

V září už si začínáme všímat, že zahrada se pomalu mění. Večer se dříve stmívá, rána jsou chladnější a přes den už nemá slunce takovou sílu jako v létě. Právě v tomto období můžeme na zahradě častěji narazit na ježka, který se vydává hledat něco k snědku.

S příchodem podzimu začínají kočky hledat místa, kde je o něco příjemněji než venku. A někdy si vyberou opravdu nečekané úkryty. Jedním z nich může být i auto. Pro kočku je prostor pod zaparkovaným vozem lákavý hned z několika důvodů – je tam závětří, sucho a po jízdě zůstává u motoru ještě nějakou dobu příjemné teplo.

Léto máme většinou spojené s otevřenými okny, balkonem dokořán a příjemným prouděním vzduchu. Jenže spolu s ním si domů pouštíme i věci, které bychom tam raději neměli. Jemný prach, pyl a drobné nečistoty se během několika měsíců postupně usadí na parapetech, nábytku, podlaze i místech, kam se při běžném úklidu příliš často nedostaneme.

Ventilátor je v létě jeden z těch spotřebičů, na které si člověk rychle zvykne. Stačí zmáčknout tlačítko, nasměrovat proud vzduchu a najednou se dá horký den zvládnout o něco lépe. Jenže jakmile vedra skončí, ventilátor většinou putuje někam do skříně, komory nebo na polici a na několik měsíců na něj zapomeneme.

Po letním výletě bývají boty často to poslední, na co člověk myslí. Člověk přijde domů, vyzuje se, boty nechá někde u dveří a jde si odpočinout. Jenže druhý den se z předsíně může ozývat nepříjemný zápach, který rozhodně nepůsobí jako vzpomínka na povedený výlet.

Jahody jsou jedny z těch rostlin, které nám na zahradě dokážou udělat radost hned několikrát. Nejprve přijde sklizeň sladkých plodů a potom, trochu nenápadně, začnou z matečních rostlin vyrůstat dlouhé šlahouny. Právě na nich se tvoří malé nové rostlinky, které můžeme využít k namnožení jahodníku.

V létě to na zahradě někdy vypadá, jako by ovoce dozrávalo rychleji, než ho člověk stačí sklízet. Několik malin zůstane na keři, pod stromem leží spadlé švestky a na zemi se objeví pár přezrálých hrušek. Člověk je třeba ani neřeší a řekne si, že je uklidí později. Pes má ale na takové „poklady“ často úplně jiný názor.