Na podzim člověk často stojí nad záhonem a přemýšlí, jestli už má všechno vytahat, nebo může část úrody ještě nechat v zemi. U kořenové zeleniny to přitom není tak jednoduché. Mrkev, kořenová petržel a pastinák sice vypadají na první pohled podobně, ale každý z nich se chová trochu jinak. Některým chladnější počasí nevadí, jiným může dlouhé čekání spíše uškodit.
Dobrá zpráva je, že není nutné sklidit celý záhon během jednoho víkendu. Když víte, co máte na zahradě a jakou máte půdu, můžete si čerstvou zeleninu postupně vybírat i během podzimu. Jen je potřeba hlídat počasí a nenechat se překvapit promrzlou zemí.
Při podzimní sklizni se vyplatí mrkev rovnou roztřídit podle velikosti a stavu kořenů. Menší a poškozené kusy můžete přednostně využít v kuchyni, zatímco zdravou a neporušenou mrkev uložit do chladu. Před dlouhodobým skladováním odstraňte nať, aby kořeny zbytečně neztrácely vlhkost.Zdroj: Shutterstock/Anna Tosca
Mrkev nemusíte vytahovat všechnu najednou
Mrkev patří mezi plodiny, které zvládají chladnější počasí poměrně dobře. Pokud jsou kořeny dostatečně velké, můžete část úrody sklidit a zbytek zatím ponechat na záhoně. To se hodí hlavně tehdy, když nemáte dost místa na skladování nebo chcete mít čerstvou mrkev po ruce.
Při rozhodování se řiďte především velikostí kořenů a stavem natě. Jestli už mrkev dorostla do běžné velikosti dané odrůdy, není důvod čekat jen proto, že venku ještě nemrzne. Na druhou stranu ji nemusíte vytahovat předčasně, pokud je zdravá a půda zůstává dobře zpracovatelná.
Před příchodem silnějších mrazů můžete záhon přikrýt vrstvou slámy nebo suchého listí. Mulč pomůže půdu izolovat a usnadní pozdější sklizeň. Pokud je ale záhon těžký, zamokřený a voda na něm dlouho stojí, bude bezpečnější zbylou mrkev sklidit a uložit jinam.
Kořenová petržel potřebuje trochu jiný přístup
U kořenové petržele záleží především na tom, jak velké kořeny se vám podařilo vypěstovat a jaké podmínky máte na zahradě. Pokud už jsou dostatečně vyvinuté, můžete je sklízet postupně podle potřeby. Není nutné čekat, až všechny listy úplně zežloutnou.
Část kořenů lze za příznivých podmínek nechat v zemi i déle. Podobně jako u mrkve ale záleží na půdě a počasí. Jestli máte zahradu na místě, kde bývají silné mrazy, nebo se vám zemina snadno promáčí, raději bych větší část úrody sklidila včas.
Při vytahování postupujte opatrně. Kořeny se mohou snadno nalomit, zvlášť pokud rostou v hutnější půdě. Pomůže rycí vidle, kterými zeminu nejprve uvolníte vedle řádku. Za nať netahejte prudce, protože se může utrhnout a kořen zůstane v zemi.
A ještě jedna praktická rada: pokud chcete petržel skladovat, vybírejte hlavně zdravé, nepoškozené kořeny. Ty s prasklinami nebo nalomenými konci raději spotřebujte jako první.
Kořenová petržel může mít dlouhé a nepravidelně rozvětvené kořeny, které se při neopatrné sklizni snadno poškodí. V hutnější půdě proto nejprve uvolněte zeminu rycími vidlemi a teprve potom kořeny vytáhněte. Nalomené kusy je lepší spotřebovat co nejdříve.Zdroj: Shutterstock/wreco
Pastinák může v zemi zůstat déle
Pastinák je v tomto ohledu trochu jiný. Chlad mu obvykle nevadí tolik jako některým jiným druhům zeleniny a několik lehkých mrazíků mu může dokonce prospět. Po ochlazení bývají kořeny sladší a chuťově výraznější, takže se sklizní není potřeba tolik spěchat.
Jestli pastinák pěstujete poprvé, možná vás překvapí, jak dlouhé kořeny dokáže vytvořit. Právě proto se při sklizni vyplatí použít rycí vidle a zeminu kolem rostliny postupně uvolnit. Když se pokusíte vytáhnout celý kořen silou, může se snadno zlomit.
Několik rostlin můžete nechat na záhoně a postupně je sklízet podle potřeby. Před zimou je ale dobré místo označit, abyste na jaře věděli, kde rostou. Pokud chcete pastinák ponechat přes zimu, přikryjte záhon silnější vrstvou slámy nebo jiného vhodného mulče.
Počítejte však s tím, že jakmile půda promrzne do větší hloubky, dostat kořeny ven může být obtížné. A na jaře je potřeba sklidit je dříve, než rostlina začne znovu výrazně růst. Později mohou kořeny ztrácet kvalitu a být tužší.
Pastinák patří mezi kořenovou zeleninu, se kterou na podzim nemusíte tolik spěchat. Několik lehkých mrazíků může jeho chuť dokonce zjemnit a zvýraznit sladkost. Pokud jej chcete ponechat v záhonu přes zimu, místo si označte a půdu zakryjte silnější vrstvou mulče, aby se ke kořenům dalo snáze dostat.Zdroj: Shutterstock/Kati Maria
Kdy už se sklizní nečekat?
Jednoduché pravidlo zní: kořenovou zeleninu můžete na záhoně ponechat, dokud je půda dobře přístupná a rostliny jsou zdravé. Jakmile se ale blíží výraznější mrazy, přichází dlouhodobé deště nebo máte záhon v těžké, mokré půdě, je rozumnější úrodu sklidit.
Nedívejte se přitom jen na předpověď počasí pro jednu noc. Důležité je, jaké podmínky se očekávají v následujících dnech a zda bude možné se k záhonu ještě pohodlně dostat.
Pokud máte zeleniny hodně, sklízejte ji postupně. Nejprve vytáhněte kořeny, které už dosáhly vhodné velikosti, a zbytek nechte na později. Získáte tak čerstvou zeleninu na vaření a zároveň si ušetříte práci se skladováním celé úrody najednou.
Jak kořenovou zeleninu uskladnit, aby vydržela
Sklizené kořeny nejprve roztřiďte. Poškozené kusy dejte stranou a co nejdříve je zpracujte. Zdravou mrkev a petržel uchovávejte v chladu a vysoké vzdušné vlhkosti, aby zbytečně nevysychaly. Dobře poslouží chladný sklep nebo jiné vhodné místo, kde zelenina nezmrzne.
Před uložením odstraňte nať, ale nepoškozujte samotný kořen. Zeleninu také nedávejte do uzavřené nádoby, ve které se drží přebytečná voda a nemůže proudit vzduch.
Pastinák můžete skladovat podobně jako ostatní kořenovou zeleninu, ale pokud máte vhodný záhon, část úrody se vyplatí ponechat přímo v půdě a postupně ji odebírat.
Pro dlouhodobé skladování mrkve je důležité chladné prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, kde kořeny nevysychají ani nezmrznou. Do přepravek ukládejte především zdravé a nepoškozené kusy a průběžně kontrolujte, zda některé nezačínají hnít. Poškozená mrkev by mohla znehodnotit i okolní úrodu.Zdroj: Shutterstock/Ultraskrip
Každý záhon potřebuje trochu jiný plán
Mrkev i kořenovou petržel můžete sklízet postupně, pokud jim počasí a stav půdy dovolují zůstat venku. Pastinák snese chlad velmi dobře a po několika mrazivých nocích může mít ještě lepší chuť. Ani jednu plodinu ale není dobré nechávat v zemi bez ohledu na podmínky.
Já bych si na podzim vždy nejprve prošla záhony, vytáhla několik rostlin na kontrolu a podle jejich velikosti se rozhodla, co sklidit jako první. Zbytek bych nechala na později, pokud nehrozí promrznutí půdy nebo jiné problémy. Díky tomu si můžeme čerstvou zeleninu užívat déle a zároveň nepřijít o úrodu, na které jsme pracovali celé léto.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- Kniha – Joy Larkcom – Grow Your Own Vegetables
- Kniha – Edward C. Smith – The Vegetable Gardener’s Bible
- Kniha – Charles Dowding – Organic Gardening: The Natural No-Dig Way
- Kniha – Royal Horticultural Society – RHS How to Garden When You’re New to Gardening
