Zahrada

Jmenují se Divišovi a mají od roku 1906 v Radonicích, kousek od Prahy, zahradnictví. Založil je otec dnešního nestora této rodinné firmy pana Josefa Diviše. Ten už předal vedení svému synovi, který teď už do stejné funkce zaučuje nejmladšího z rodu Divišů – Jana.

Možná si teď myslíte, že bude řeč o herbicidech, pesticidech a jiných, občas proklínaných chemických prostředcích. Vůbec ne. Pokud se chemie používá rozumně, podle návodů a jen když je opravdu potřeba, pak nám nic nehrozí. Odmítat ji zcela je jako strkat hlavu do písku.

Voda je jedním z nejatraktivnějších prvků zahradní architektury a neustále k sobě přitahuje pozornost. Může stát, téci, vyvěrat, šplouchat nebo tryskat a stoupat do výšky. Jistě mi dáte za pravdu, že nepřekonatelné jsou barvy a světelné odrazy nebo krásné zrcadlení na vodní hladině. Téměř v každé roční době vytváří voda jinou náladu a scenérii. Speciální vodní fauna a flóra navíc proměňuje vodu a břehy v prostředí plné života.

Konec léta a začátek podzimu představuje velmi vhodné období pro zakládání všech typů trávníků, ale i pro obnovu starších trávníků, poškozených nejen letními přísušky. Pokles teplot, silnější ranní rosy a častější dešťové srážky umožňují zakládat trávníky až do konce října. V tomto období tráva dobře vzejde a do zimy se porost plně zapojí.

Pro skleník nebo fóliovník na zahrádce se časem rozhodne většina pěstitelů zeleniny, květin či kaktusů. Postavit si ho můžeme sami nebo konstrukci i výplně zakoupit. S pěstováním rostlin tak můžeme začít na jaře dřív, a na podzim naopak později skončit. Vždy ale bude záležet na konkrétních klimatických podmínkách.

Když jsme Báru Štěpánovou navštívili před pěti lety, žila se svým přítelem, muzikantem Mírou Barabášem, už zhruba dva roky v nově zrekonstruovaném domě v Zákolanech na Kladensku. Říkali nám tenkrát: „A teď začínáme budovat zahradu…“ Jakpak to s jejich zahradou po těch letech asi vypadá?, napadlo nás před časem a zajeli jsme se do Zákolan podívat…

Sežrali vám letošní úrodu brambor hryzci? Pak zkuste příští rok pěstovat brambory v trávě. Nejen že se jedná o metodu snazší v porovnání s klasickou technologií, ale zároveň zde využijete pokosenou trávu a ještě odradíte hryzce. Nechcete-li promeškat příští sezónu, máte poslední šanci se na to připravit.

V areálu bohnické léčebny mají i skleníky. Hned za nimi je pole s květinami, které se hodí na sušení.

O městský dvorek se kdysi staral domovník. Když domovníci vymřeli, mělo se starat OPBH – teoreticky. Domovníky nenahradili ani domovní důvěrníci. Bezprizorný prostor zůstall odkázán sám na sebe.

Vžité označení „drobné cibuloviny“, se kterým se často setkáváme, není zcela přesné. Do této skupiny totiž vedle pravých cibulovin patří i rostliny hlíznaté. Jaký je ale mezi nimi vlastně rozdíl?

Nebaví vás zdlouhavé, namáhavé a často málo efektivní obdělávání zahrady motykou? Pak se nabízí možnost pořídit si rotavátor nebo rotační plečku. Tyto velké pomocníky oceníme hlavně při zpracování půd středně těžkých a těžších, kde použití bran nebo pasivního kultivátoru nepřináší očekávaný výsledek v podobě jemně rozmělněných hrud. Dokonalé využití rotavátoru nebo rotační plečky však vyžaduje držet se několika důležitých zásad.

Pokud jste si na zahradě zřídili jezírko nebo rybníček, budete potřebovat i vodní rostliny. Rybníček bez zeleně by připomínal spíše betonovou nádržku než malý biotop. A ruku v ruce s rostlinami k vodě neodmyslitelně patří i živočichové, které voda za krátký čas sama přiláká. Na své zahrádce tak můžete vytvořit domov nejen larvám nejrůznějšího hmyzu, ale také žabám a čolkům. Vděční však budou za vodu i ptáci, kteří se sem budou chodit koupat a pít.