Zahrada Zdraví

Obohaťme si jídelní lístek různou méně známou listovou zeleninou

Je zajímavá nejen svou chutí, ale působí příznivě i na naše zdraví. Každému z nás přitom může ten či onen druh zeleniny chutnat více, nebo méně, jen je třeba ji vyzkoušet.

listová zelenina

Asijská zelenina pro zdraví i chuť

Východní národy věnují vedle rýže a darům moře specifickou pozornost listové zelenině ze zahrad i z volné přírody. V porovnání s námi též umějí lépe využít to, co jim zahrada a příroda nabízejí. My ze zeleniny často odkrojíme a zahodíme až třetinu její hmoty, zatímco oni ji zkonzumují nebo jinak zpracují (usuší, zkvasí) prakticky celou. Také v tomto, a nejen v druhové skladbě, nám mohou být inspirací.

Mizuna

Je to typická japonská zelenina, i když původem z Číny. Je bohatá na minerály a vitamíny A, B, C i na kyselinu listovou.

Mizuna (Brassica rapa ssp. Nipposinica) tvoří husté přízemní růžice listů dosahující výšky asi 30 cm. Listy jsou zelené, lesklé, hluboko vykrajované na delších řapících, které jsou mírně dužnaté, světle zelené. Existují odrůdy s vybarvením od žlutozelené do fialové.

asijská zelenina

Pěstujeme ji brzy na jaře a na podzim. Vyhovují jí půdy humózní, podobně jako běžným salátům. Pro jemnost listů je nutné rovnoměrné zavlažování. Má nízké tepelné nároky, snáší teploty až do -15 °C. Osivo vyséváme přímo do záhonu už v březnu, případně si ho předpěstujeme a v březnu už vysazujeme sazenice, ideálně s pěti listy. Podobně postupujeme v závěru léta u podzimní kultury. Spon výsadby je 10 × 30 cm.

Vegetační doba je tři až šest týdnů, podle průběhu počasí. Sbíráme ji odřezáním celé růžice, nebo průběžně trháme listy. V lednici vydrží cca týden při teplotě 2 až 8 °C. Uplatní se v zeleninových salátech, ale i jako špenátová příloha nebo při zapékání.

Mibuna

Pochází z Japonska. Má protáhlé, úzké kopinaté listy, většinou celookrajové, které tvoří hustou růžici křehkých listů dlouhých asi 30 cm.

listová zelenina

Mibuna (Brassica rapa ssp. japonica) má podobné nároky jako mizuna s tím rozdílem, že nesnese teplotu pod -5 °C. Vyséváme ji přímo do řádků na záhon asi od poloviny července do konce srpna a po vyklíčení jednotíme. Vytrhané mladé rostlinky využijeme na salát. Pokud by hrozilo poškození porostu škůdci, překryjeme záhon netkanou textilií.

Mibuna dorůstá do sběrové velikosti asi čtyřicet dnů od výsevu. Po sběru odřezáním rostlina znovu dorůstá. Listy po sběru rychle vadnou, proto je ihned použijeme nebo uložíme do lednice. V salátech se uplatní pro mírně kořenitou a štiplavou chuť.

Hořčice čínská

Tvoří volnější listové růžice, které dorůstají do výšky 30 až 50 cm. Odrůdově jsou listy velmi variabilní, od světle až sytě zelené až po fialovou. Listové řapíky jsou dužnaté, čepele celookrajové, ale i hluboko vykrajované a lesklé. Výhony jsou křehké.

asijská zelenina

Hořčice čínská (Brassica juncea) je ceněna pro mírně štiplavou chuť, obsah antioxidantů i protirakovinných glykosinolátů, vitamínů A, B, C, kyseliny listové, minerálů a silic.

Teplotní pěstitelské optimum je 18 °C, snese pokles teplot až k 0 °C. Silnější oslunění vyvolá lepší vybarvení listů. Půda by měla být propustná a dostatečně zásobená vodou, na kterou jsou hořčice náročné. Vyséváme přímo do záhonu od začátku března až do konce července. V letním období vybíhá do květu, proto s výsevem pokračujeme až na podzim.

Mladé rostlinky napadají dřepčíci a blýskáčci. Před škůdci záhon překryjeme netkanou textilií. Napadení předejdeme i předpěstováním sazenic v chráněném prostoru. Ven je vysadíme po třech až čtyřech týdnech, když už nejsou tak křehké.

Sbírají se jednotlivé listy nebo celé listové růžice asi za jeden a půl až dva měsíce od výsadby. Rostliny hned zpracujeme nebo zchladíme.

Brokolice čínská

Dorůstá do výšky 40 cm. Vytváří zdužnatělý hlavní stonek s průměrem 10 – 20 mm, který nese tmavě zelené, lesklé listy. Některé odrůdy jsou fialové. Později vytváří drobné květenství připomínající malou růžici brokolice.

listová zelenina

Brokolice čínská (Brassica alboglabra) dobře prospívá při 15 °C a vyžaduje pravidelnou závlahu. Vyséváme do řádků hned na jaře nebo pro podzimní pěstování v červenci do sponu 5 × 30 cm. Vytvoří se tak hustý kompaktní porost, který překryjeme netkanou textilií asi tři týdny po výsevu.

Na nemoci není brokolice citlivá. Je to velmi vhodný druh na ekologické pěstování.

Sbíráme v době vytváření květních pupenů, ještě před rozkvetením. Odřezané výhony vydrží v lednici asi jeden týden. Po tepelné úpravě je vhodná do různých pokrmů.

Proč ji konzumovat více?

V našem stravování nejčastěji chybí bohatý sortiment listové zeleniny.

Minerály, stopové prvky a vitamíny, které obsahuje, přímo napomáhají aktivaci a správnému fungování různých enzymů.

Chlorofyl, zelené rostlinné barvivo má pro nás ve stravě nezastupitelný a ještě stále nedoceněný význam. Protože jeho centrální molekulou je hořčík, právě tento minerál získáváme konzumováním listové zeleniny. Jediným zdrojem chlorofylu je právě listová a zčásti i košťálová zelenina.

Antioxidanty, přirozeně přítomné v listové zelenině jsou důležité pro správné fungování imunitního systému. Chrání nás před volnými radikály, které se nacházejí například ve smažených potravinách, v tabákovém kouři, v exhalátech a vznikají i uvnitř našeho těla. Jsou to nejen vitamíny jako vitamín C, E, D, karotenoidy, ale i mnoho dalších bioaktivních látek.

Hořké látky v zelenině a v jedlých přírodních rostlinách jsou důležité na vyprovokování větší tvorby trávicích šťáv, a tedy pro lepší trávení. Pomáhají urychlit trávení hlavně těžko stravitelných smažených či grilovaných jídel.

Kořenité látky působí podobně jako hořké látky, ale navíc mají často i silný antioxidační a protizánětlivý potenciál.

Různé typy vláknin pomáhají dobré peristaltice střev a odstraňování nestrávených zbytků potravy.

Vysoké procento vody obsažené v listové zelenině přispívá k pitnému režimu a správnému fungování našeho organismu.

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock

Komentovat

Nepřehlédněte