Při pěstování musíme počítat s celou řadou typických chorob a škůdců. Především sviluška a plíseň okurková dokážou v průběhu několika dnů porost zcela zničit, proto je potřebná pravidelná kontrola a preventivní ošetření nejen biologickými, ale i chemickými přípravky. Pomoci, alespoň částečně, si můžeme i výběrem odrůd, které jsou vůči některým chorobám alespoň částečně odolné.
Důležité je dodržet doporučené rozestupy vysazovaných rostlin, zálivku podmokem a likvidovat poškozené listy, výhonky, případně celý porost.
1 Proč bělají listy?
Chorobou druhé poloviny vegetace lze nazvat padlí (Erysiphe oronti a Sphaerotheca fusca). Suché a teplé počasí příznivě ovlivňuje růst houby, k infekci potom dochází při vysoké relativní vzdušné vlhkosti. Na listech se vytvářejí bělavé moučnaté povlaky. Napadené listy pozvolna žloutnou, šedivějí a odumírají. Infikované mohou být také stonky a plody. Kromě výběru rezistentních odrůd můžeme při výskytu choroby zasáhnout chemicky, například přípravkem Thiovit Jet; při pěstování v bio kvalitě zase podpůrnými postřiky Floravita Sio, Floravita coco.
2 Jak zničit molice?
Larvy i dospělci molic, drobných bílých „mušek“, obývají rubovou stranu listů, ktoré vysávají. Při silném napadení rostliny zpomalují svůj růst, snižuje se úroda. Drobné ranky jsou vstupní branou pro různé choroby. Proti molicím dobře fungují přípravky na bázi olejů a silic, například Biool, Karanimba mikro, Flora vita citro, ale i přírodní insekticid Neemazal TS. Důležitý je důkladný postřik, aby se látky dostaly na tělo hmyzu. V krytých prostorech můžeme na boj proti nim použít predátora – parazitickou vosičku Encarsia formosa – a částečně je eliminují i žluté lepové destičky.
3 Co způsobuje zežloutnutí celých rostlin?
Žluté skvrny na listech a na rubové straně listů drobný hmyz, viditelný pod lupou – dostatečný důkaz, že rostlina byla napadena sviluškou (Acarus telarius). Při silném výskytu jsou přítomny i drobné pavučinky. Svilušky vysávají listy a pohromou jsou hlavně ve sklenících a fóliovnících, kde přezimují v konstrukcích. Napadají i jahody, melouny a jinou zeleninu. Když škůdce odhalíme včas, odstraníme napadené listy (spálíme je) a rostliny postříkáme například chemickým přípravkem Vermitec nebo rostlinným insekticidem Neemazal. V krytých pěstitelských prostorech je možné použít i živé predátory.
4 Mohou mšice napadnout i okurky?
Ani okurkám se nevyhýbají mšice (Aphis cucumeris), které jsou velmi odolné proti vysokým teplotám. Listy se svraští a zvlní, až nakonec zežloutnou. Mšice postupně napadají i stonky, mladé výhonky, květy, které deformují. Jsou přenašeči až cca 50 druhů virů. Na výměšcích mšic, tzv. medovici, se uchycují saprofytické černě. Z chemických přípravků proti nim používáme Karate Zeon 5 CS, Dursban 480 EC a jiné, z přírodních jejich výskyt snižují například Karanimba mikro, Rock effect, Neemazaal a jiné. V zakrytých pěstitelských prostorech lze využít predátora mšic, vosičku.
5 Proč se objevují žluté skvrny na listech?
Nejobávanější chorobou okurek je bezpochyby plíseň okurková (Peronoplasmopara cubensis). Na jejím začátku se na horní straně listů objeví hranaté žlutozelené skvrny ohraničené listovými žilkami. Jejich počet se rychle zvyšuje, až se slévají. Na spodní straně dochází k tvorbě šedofialového mycelia. Napadené pletivo v průběhu několika málo dnů hnědne a celá rostlina odumírá. Onemocnění se velmi rychle šíří za vlhka. Při pěstování na volném záhonu vybíráme stanoviště plně osluněné, s přirozeným prouděním vzduchu. Při pěstování ve sklenících a fóliovnících dbáme důsledně na dokonalé větrání.
Ochrana proti chorobě je hlavně chemická, přípravky během sezóny střídáme, jsou jimi například Champion 50 WG, Kuprikol, Magnicur Energy a mnoho jiných. Vybíráme odolnější odrůdy, které, i když nejsou vůči chorobě zcela rezistentní, rychle po napadení a zásahu obrůstají a rodí. Z bio přípravků se dá použít kombinace přípravků Chitopron a CuproTonik nebo listové hnojivo Alginure, které posiluje rostliny proti napadení houbovými chorobami.
6 Proč vypadává pletivo z listů?
Na okrajích listů, později i v jejich středu, vznikají hnědé skvrny, které zasychají, a pletivo vypadává. Toto ukazuje na poměrně nebezpečnou chorobu vyskytující se hlavně ve sklenících a fóliovnících, takzvanou černou hnilobu plodů (Didymella bryoniae). Na stoncích, kde přiléhají listy či plody, se objevují nekrotické skvrny s velkým množstvím drobných černých plodniček. Napadené plody se deformují, od špičky uvnitř černají. V zamořených prostorech napadené rostliny zlikvidujeme, půdu i konstrukci dezinfikujeme. Nepěstujeme po sobě alespoň čtyři roky žádné dýňovité druhy.
Dají se okurky pěstovat v biorežimu?
Ve sklenících a fóliovnících se dají velmi dobře využít přirozené vztahy mezi predátorem a kořistí, když predátora zakoupíme a vypustíme dovnitř. Také se, a to i venku v záhonech, používají mikroorganismy, užitečné houby, různé rostlinné extrakty na posílení imunity rostlin, ale i postřiky na bázi rostlinných olejů a silic. Na moření osiva, případně zálivku výsevů a preventivní postřiky okurek, zvyšující odolnost rostlin proti houbovým chorobám, můžeme použít například Polyversum s obsahem užitečné houby.
Text: Ing. Ludmila Dušková, Ing. Monika Králová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
