Marek Konvalinka

Platí všeobecný konsenzus, že období jara a léta je obdobím alergií. Dnes si už snad nikdo nemyslí, že alergie jsou problémem zhýčkaných duší velkoměst. Každý jsme slyšeli o případech, kdy se na pyl stali alergičtí lidé pracující celý život na poli nebo na zahradě. Jenže dnes se přesvědčíme, že alergie nejsou jen záležitostí teplých měsíců, kdy všechno kvete.

Nacházíme se v období Dušiček. Tma přebírá vládu nad světlem, sluníčko nám totiž svítí méně než dvanáct hodin denně a navíc hřeje jen málo. Stromy již opadaly a ze šatníku jsme vytáhli bundy a kabáty. To přesto neznamená, že byste měli přestat se sekáním trávníku.

Ještě na přelomu října a listopadu mnoho z nás rádo zavítá do lesa na houby. Pořád je zde co najít, i když doba praváků a křemenáčů už pominula. Možná nám v lese padne zrak na houbu s rezavě hnědým kloboukem. Dá se snadno zaměnit za václavku. Takový omyl ale může přijít hodně draho.

Supermarkety mají zásadní vliv na naše povědomí o zelenině. Všichni víme, jak vypadají a jak chutnají batáty, avokádo nebo cuketa. Zato jsme ale zapomněli (nebo nikdy nepoznali), jak chutná pastinák nebo štěrbák. Přitom jsou to rostliny původní, které hrály po staletí důležitou roli v české kuchyni.

Které jídlo byste do ledničky měli dávat, a které naopak ne? Na to existuje jednoduché pravidlo: když v obchodě, kde jste potravinu kupovali, nebyla umístěna v lednici, pak není důvod, abyste ji chladili ani u vás doma. Je to jednoduché, ale stejně se tím mnoho lidí neřídí. Do lednice vkládají některé druhy potravin chybně - ze zvyku, z přehnané opatrnosti nebo třeba z lenosti. Pojďme si tyto potraviny vyjmenovat. 

Někdo o sobě smutně prohlašuje: mně by uschla i umělá květina. Jiný by s pokojovými rostlinami mohl být úspěšnější, ale často cestuje a jeho zelené poklady tak nemají "hlídání". Pro oba tyto typy lidí je tady přelomový vynález, který je poslední dobou hodně trendy. Řeč je o samozavlažovacím květináči.

Albert Einstein prý prohlásil, že kdyby zničehonic včely zmizely z povrchu zemského, lidská populace by vymřela do čtyř let. Že jsou pro nás včely nesmírně důležité, o tom se nemusíme bavit. Možná jste ale nevěděli, že existuje léčebná metoda, která využívá včely a včelí produkty. Jmenuje se apiterapie.

Máme je každý v lednici, přesto o nich víme málo. Řeč je o vejcích. Mnozí si myslí, že vejce je vlastně nenarozené kuřátko. Vejce, které si dopřáváte k snídani, ale může být i neoplodněné. Takže pozřením míchaných vajíček žádnou vraždu na slepičím druhu neprovádíte.

Mysleli jste, že chmelové brigády, na něž za dob socialismu jezdila mládež povinně, jsou pasé? Jste na omylu. Na brigády se jezdí i dnes. Stále se s chmelovými štoky vypořádávají studenti, ale tentokrát jde o dobrovolníky, kteří si za svou tvrdou práci nechají zaplatit - a často jde o jejich první skutečný výdělek. Studentů je méně a také pole se o něco zmenšila. Jinak se toho ale změnilo pramálo.

Mladá generace a vaření? Možná vás to překvapí, ale mezi současnými vysokoškoláky se najde spousta těch, kteří si s přípravou jídel umí vyhrát. Nečekejte ale, že by chystali šunkofleky, oukrop nebo huspeninu.

Čeští obrozenci byli při vymýšlení názvů květeny kreativní a dokázali nejednou přesně vystihnout, jak se daná rostlina chová. Nemusíte vědět o bylinách nic, ale když slyšíte libozvučná jména, jako je heřmánek, mateřídouška nebo prvosenka, a hned tušíte, že jde o rostliny krásné a přínosné pro člověka. Jak rozdílně zní druhy jako rulík zlomocný nebo bolševník. Anebo rostlina, o které dnes chceme mluvit - rozpuk jízlivý.

"Mám sladkou krev, komáři na mě jdou víc než na ostatní," to je teorie, které věří většina z nás. Většina má za to, že nadprůměrně přitahuje pozornost komářích samiček. Což je ovšem nesmysl, protože takto nadprůměrných by mohla být jen necelá polovina populace. A těch, kteří naopak šťastně hlásí, že je komáři nechají na pokoji, je naprostá menšina. Tak jak to s těmi komáry je?