Uklízení je neoblíbená činnost, a ze všech typů úklidu je uklízení toalety ta asi nejméně oblíbená. Takže se není co divit, že to odkládáme do chvíle, než se na dně mísy začnou tvořit viditelné usazeniny. Jenže podle odborníků tím zaděláváme na pořádný problém. Správná frekvence i technika úklidu totiž nerozhodují jen o hygieně, ale mohou prodloužit životnost sanitární keramiky o celá desetiletí. Nebo ji naopak nenávratně zničit.
Jak často tedy po štětce a čisticím prostředku vlastně sáhnout a jakým školáckým chybám se raději vyhnout?
Jak často je tak akorát?
Experti na sanitární keramiku mají jasno: toaletní mísu byste měli důkladně vyčistit 1× až 3× týdně v závislosti na tom, kolik lidí domácnost sdílí. Prkénko, jeho spodní stranu a nejčastěji používané plochy je pak ideální letmo přejít vlhkým hadříkem klidně každý den.
Pokud úklid zanedbáváte, na porézním povrchu i pod vodní hladinou se začne usazovat vodní kámen v kombinaci s nečistotami. Výsledkem jsou nevzhledné tmavé šmouhy a tvrdý zelenohnědý prstenec na hranici vody. Jakmile tyto usazeniny do sanitární keramiky jednou „zažerou“, běžnými domácími prostředky je budete dostávat dolů jen velmi těžko.
S čištěním toalety není dobré čekat až na viditelné usazeniny. Vodní kámen se postupně spojuje s dalšími nečistotami a čím déle na povrchu zůstává, tím obtížněji se později odstraňuje.Zdroj: Shutterstock/Nadezhda Mikhalitskaia
Nejčastější chyby, kterými toaletě škodíte (a riskujete zdraví)
Při úklidu WC se dopouštíme celé řady zlozvyků. Některé z nich pouze snižují účinnost čisticích prostředků, jiné ale mohou zničit toaletu nebo vyvolat nebezpečné chemické reakce.
1. Stříkání čističe přímo na tlačítko a víko
Málokdo nad tím přemýšlí. Ale když sprejujete čisticí prostředek přímo na splachovací tlačítko, může prostředek zatéct do vnitřních mechanických komponentů. Není to dobrý postup, tlačítko vždy otírejte pouze navlhčeným a jemným hadříkem.
Čisticí prostředek nestříkejte přímo na splachovací tlačítko, protože může zatéct k jeho vnitřním částem. Bezpečnější je nanést přípravek na jemný hadřík a povrch pouze otřít.Zdroj: Shutterstock/Daniel Jedzura
2. Míchání různých chemikálií
Nikdy nemíchejte různé agresivní čisticí prostředky – typicky chlorová bělidla s kyselými čističi na vodní kámen nebo amoniakem. Vzniklé chemické reakce mohou uvolňovat nebezpečné, toxické výpary, které vám mohou poleptat dýchací cesty.
3. Drátěnky a písek: ta nejhorší možná kombinace pro glazuru
Máte pocit, že na tvrdý vodní kámen musíte jít hrubou silou? Chyba. Použití abrazivních písků, drátěnek nebo tvrdých kartáčů mikroskopicky poškrábe ochrannou glazuru. Na narušeném povrchu se pak nečistoty a vodní kámen usazují dvakrát rychleji než předtím. Pro běžné čištění bohatě postačí měkký WC kartáč nebo šetrný hadřík.
4. Ignorování doby působení a větrání
Nalít čistič a hned ho spláchnout je plýtvání penězi. Chemie potřebuje čas, aby usazeniny rozpustila – vždy se řiďte etiketou výrobce. A nezapomínejte větrat: koncentrované výpary v malé uzavřené místnosti zdraví neprospívají.
5. Jeden hadřík na všechno
Používat stejný hadřík na mísu, prkýnko, a ještě s ním pak přejet koupelnovou poličku nebo dlaždičky, to je sice úsporné, ale rozhodně ne hygienické. Náčiní na uklízení WC držte přísně oddělené od jiných čisticích textilií.
Na toaletu si vyhraďte samostatný hadřík, který nebudete používat na umyvadlo, obklady ani jiné povrchy v koupelně. Omezíte tak přenášení nečistot z WC na další místa.Zdroj: Shutterstock/Andrey_Popov
Jaká je ideální chemie pro sanitární keramiku?
Pro běžné čištění volte mírně kyselé čisticí prostředky s pH menším než 6, které si poradí s vodním kamenem. Jako skvělá, ekologická a levná alternativa funguje obyčejný kvasný ocet. Vyhněte se ale extrémně silným kyselinám s pH pod 2, které mohou rozežrat plastové díly a panty víka.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- https://blog.mrglowra.com/blog/toilet-cleaning-mistakes-to-avoid
- https://www.iltalehti.fi/asumisartikkelit/a/26b2075c-c1b6-44c0-87f3-45a509212d2e
