Zahrada

Triky, jak si zajistit vydatnou úrodu zeleniny a prodloužit její sběr

Po týdnech a měsících větší či menší péče o zahradní plodiny přichází čas sběru. Poradíme vám několik triků, jak ho o nějaký ten den prodloužit a jak zvýšit výnosnost. Stačí změnit jen pár maličkostí.

Tipy pro bohatší úrodu a prodloužený sběr plodin
Zdroj: Shutterstock

Na zelenině je úžasné, že začneme-li se sběrem dostatečně brzo, nakonec sklidíme více plodů. Čím víc totiž sklízíme, tím více nutíme rostlinu dále kvést a plodit, a to až do chvíle, dokud se nevysílí nebo ji nezničí letní žár, choroby, škůdci, nebo dokonce první mrazy. Načasování sběru úrody můžeme ovlivnit i postupným výsevem nebo výsadbou. To platí hlavně pro keříkovou fazoli, okurky, letní saláty, rukolu, kopr. Vždy musíme brát ohled na průběh teplot (nevyséváme v největších vedrech), délku vegetačního období, případně i vlastnosti konkrétní odrůdy. Letním řezem ovocných stromů zase můžeme ovlivnit a podpořit úrodu v dalším roce.

Jak sbírat plody, abychom maximalizovali úrodu

Cílem a smyslem života každé rostliny je vykvést a vytvořit semena. Takže jestli odstraníme plody, lusky, případně i listy dříve, než dozrají, nezůstane jí vlastně nic jiné, než opět vyrůst a pokusit se o další úrodu. Samozřejmě že to neplatí pro všechny druhy, ale v některých případech si tímto předčasným sběrem mladých částí rostlin prodloužíme období úrody.

Sběr cuket
Zdroj: Shutterstock

Častý sběr a mladé plody

Vhodné pro: cukety, fazolku, hrách, okurky nakládačky, bylinky

Velké a „zdřevnatělé“ cukety nebo tvrdá slupka a tvrdá vlákna na luscích fazolky nebo hrášku a plody bez chuti – taková úroda nenadchne nikoho. Rostlina navíc zpomalí svůj růst, proto mladé cukety, okurky nakládačky, fazolku i hrášek sbíráme každé dva tři dny. Pochutnáme si na měkkých plodech, a navíc ještě zvýšíme produktivitu rostlin. Každých pár týdnů střiháme i bylinky, stále tak budou vyhánět čerstvé výhonky a listy. Z bazalek ostřiháváme květní stopky ještě před rozkvětem květu. Rostliny následně zhoustnou a vyženou velké množství mladých výhonků plných listů.

Postupný sběr listů

Vhodné pro: saláty, mangold, kadeřavou kapustu

Plodiny typu „čím víc střihám, tím víc rostou“ jsou dobrým příkladem, jak můžeme pomocí sběru udržovat rostliny mladé a jak jim pomoci k delšímu plození úrody. Listy sbíráme, až když jsou čerstvé a křehké; zakrátko budou vyrůstat další a další. Dokonce i hlávkový salát můžeme sbírat po listech – nemusíme čekat, než vytvoří celou hlávku. Prodloužíme si tak jeho přísun na talíř.

Ponecháme stonky

Vhodné pro: letní zelí, letní kapustu, brokolici, raný květák

Když dorostou hlávky letního zelí nebo letní kapusty, odřežeme je, kořen se zbytkem košťálu necháme a dále ho zavlažujeme. Druhá úroda obvykle není tak velká, ale v kuchyni je stále použitelná. Ani pro brokolici se život nekončí po sběru dorostlého soukvětí. Naopak pod listy se objeví nové výhonky, které jsou ukončeny soukvětími drobných pupenů.

Nejen kvantita, i kvalita je důležitá

Větší úroda neznamená jen soutěžení o kvantitu; také kvalita je důležitá. Plodiny sbíráme, až když usoudíme podle jejich struktury a chuti, že dosáhly svého vrcholu. Tehdy se i obyčejná rodinná večeře dokáže proměnit v gurmánský zážitek. Pro méně zkušené zahrádkáře (nebo pěstujeme-li nějaký druh poprvé) může být trochu náročnější vystihnout ten správný okamžik sběru, ale obvykle nám ho pomůže určit změna barvy, tvaru a tvrdosti. Případně si pomůžeme malou ochutnávkou či dotykem.

mrkev a červená řepa
Zdroj: Shutterstock

Sbíráme mladé a jemné

Vhodné pro: červenou řepu, vodnici, hrášek, fazole, cukety

V případě těchto plodin se dá říct, že je lepší posbírat je raději dřív, než dosáhnou ideální chuti. Pro řepu a vodnici je správný moment sběru tehdy, když kořeny dosáhnou velikosti pingpongového míčku (s výjimkou případů, pěstujeme-li je na uskladnění – tehdy je necháme více dorůst a dozrát). Zelená fazolka a hrášek jsou nejlepší, když jsou lusky „mladistvě“ zelené a hladké. Zda je hrášek uvnitř v lusku dostatečně velký, to si ověříme, když se přes něj podíváme proti světlu.

Ovoce v plné zralosti

Vhodné pro: dýně, chilli papričky, rajčata, jahody

Čím déle budeme odkládat sběr těchto druhů, tím je jejich chuť výraznější a lepší. Proto čekáme na moment, když se co nejvíce vybarví. Dáváme jen pozor, aby plody neztratily pevnost. Zbarví se dřív, když okolo nich odstraníme listy, aby se k nim dostalo sluníčko. Pozor, za přílišného slunečního žáru listy raději ponecháme, aby se plody nespálily.

Rajčata mají nejlepší chuť, když je necháme na rostlině až do úplného vybarvení.

Výživa

V průběhu celé sezony můžeme v pravidelných intervalech na půdu kolem rostlin přisypávat dobře vyzrálý kompost. Po odkvetení, když rostliny začínají tvořit plody, kompost nahradíme tekutými výluhy a zákvasy, které pomohou zvýšit výnosy a také prodlouží období sběru. U kupovaných hnojiv přesně dodržujeme návod, abychom rostliny nepřehnojili, neboť je to pre ně škodlivé.

Vyživování zeleniny pomocí kompostu pro bohatší úrodu.
Zdroj: Shutterstock

Správné načasování

Vhodné pro: rajčata, papriku

Většina rostlin nepotřebuje při růstu nic víc než dobře vyživenou půdu. Když začnou kvést, přihnojení tekutým hnojivem na rajčata nebo kostivalovým výluhem pomůže mnoha květům přeměnit se v plody. S hnojením přestaneme, když už jsou na rostlině „nasazené“ plody, protože případné výživové přebytky negativně ovlivňují chuť plodů.

Plodiny pozdního léta

Vhodné pro: brokolici, kapustu kadeřavou, kapustu růžičkovou, rané zelí

Přihnojení ve správný moment rostliny „nakopne“ do dalšího růstu. Ranému zelí, brokolici a kadeřavé kapustě dopřejeme dávku hnojivé zálivky koncem jara až začátkem léta, kdy už jsou dobře zakořeněné. V srpnu přijde řada na růžičkovou kapustu – kolem rostlin rozsypeme a zapracujeme do půdy granulované hnojivo z drůbežího trusu.

Pozor na dávkování

Vhodné pro: pór, cuketu

Průběžné hnojení (ale ne přehnojování) pomáhá rostlinám stabilizovat pletiva a zesílit. Například cukety se lépe vyrovnávají s padlím, pokud jsou hnojeny hnojivem z mořských řas nebo s výluhem z přesličky. Některé druhy jsou však na výživnou půdu doslova přecitlivělé. Například v případě póru vyšší dávky dusíku v půdě podporují rez (houbová choroba) v pletivech. Velmi dobře vyživená půda nesvědčí ani cibuli, česneku a luštěninám.

Zalévání

Pravidelná zálivka večer nebo ráno během sucha je dobrá. Ale i zde je důležité načasování podle druhu zeleniny a její růstové fáze. Rostliny v jisté růstové fázi reagují na vyšší přísun vody pozitivně, stačí však, že přejde několik dnů a tatáž dávka může naší úrodě uškodit.

zalévání úrody na zahradě
Zdroj: Shutterstock

Množství vody ovlivňuje chuť

Vhodné pro: chilli, rajčata

Vydatná zálivka při dozrávání rajčat a chilli paprik způsobí v plodech ředění chutí a barev. Rajčata potom ani zdaleka nedosáhnou té chuti, které by mohla. Stává se to i přirozeně, pokud se pár dnů za sebou vyskytnou srážky, avšak to jen těžko ovlivníme. Přelévání nebo vydatná, ale nepravidelná zálivka často způsobuje praskání i zelených plodů. Ty potom musíme co nejdříve posbírat, aby nezačaly hnít. Takže během toho, co se tyto druhy blíží k závěru své sezony, snížíme dávky vody i o polovinu. Rajčata budou chutnější a chilli mnohem pálivější.

Listová zelenina potřebuje průběžné vlhko

Vhodné pro: saláty, čínské saláty, roketu, špenát, koriandr

Salátové rostliny, pokud jsou vystaveny přesychání, hořknou a roketa začne být nepříjemně pálivá. Abychom tomu předešli, udržujeme půdu vlhkou, ale ne promočenou. Listy zůstanou i křehké, dobře a déle budou růst. Oddálí se i případné vybíhání do semene.

Před sběrem bez zálivky

Vhodné pro: cibuli, česnek, kukuřici, fazoli a hrách na semeno

Při pěstování cibule ze sazečky nesmíme půdu přemokřovat, zaléváme pouze během sucha. Když se začne nať lámat v krčku, se zálivkou zcela přestaneme. Je to znamení, že cibule přestává růst a přijde čas sběru. Necháme nať částečně zaschnout na místě a až potom cibuli vyjmeme. Stejně tak přestaneme se zálivkou česneku alespoň týden před sběrem, což mu umožní plně dozrát a „připravit se na skladování“.


Tipy před dozráváním

  • Před plánovaným sběrem květáku zalomíme vrchní listy tak, abychom zakryli růžičky soukvětí. Zůstanou hezké bílé, na slunci při dozrávání by trochu zežloutly.
  • Přibližně tři až čtyři týdny před sběrem póru řádky nahrneme hlínou, což pór pomůže vybělit. Vybělená část je křehčí a má lahodnější chuť.
  • Nahrnuje se i stopkový celer. Před tímto úkonem růžici listů opatrně svážeme a až pak nahrneme hlínou, aby se zemina nedostala dovnitř. Alternativou nahrnování je obalení jutovou textilií.
  • Feferonky můžeme po sběru, ještě před příchodem mrazů, přesadit do velkého květináče a ostříhat přibližně na polovinu. Rostlinu přezimujeme na světlém místě s teplotou kolem 10 °C.
  • Když pěstujeme hrách nebo fazoli na suché semeno, před plánovaným sběrem rostliny nezaléváme, ale necháme je na stanovišti seschnout. Pozor ale, ne příliš, aby se lusky nezačaly samovolně nebo při malém pohybu otevírat – vypadala by z nich semena.
  • Zralost kukuřice na vaření poznáme podle hezkého žlutého vybarvení. Zároveň když do zrna zatlačíme nehet, nesmí být příliš měkké s vytékající šťávou, ale pevné, ne však tvrdé.

Text: redakce
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte