Naše babičky na ně nedaly dopustit. Tyto 4 květiny promění zahradu v romantický venkovský ráj

České zahrady v poslední době začaly být multi-kulti. Narážíme na pozemky, kde rostou v těsné blízkosti kanadské borůvky, cicimek čínský a pak třeba středoamerická liči rajčátka. Na takové zahradě to hraje barvami a může z toho být i hezká úroda chutné zeleniny nebo ovoce. Jen to celé působí… tak nějak divně. Proto někteří Češi začínají listovat zažloutlými listy knih po starých babičkách a snaží se najít, co se pěstovalo kdysi.

Dnes v hobby marketech koupíte cokoli, takže sazeničky rostlin s původem v Číně, Indii, Africe nebo Americe opravdu nejsou nedostatkovým zbožím. Matka příroda ale věděla, proč těmto rostlinám určila místo v cizích krajinách, a ne té naší.

Buďto jde o druhy choulostivé, které se nedokáží tak dobře smířit s našim mírným klimatem (které se ale, přiznejme to, poslední dobou trochu mění).

Anebo se jim začne dařit až moc. Stačí si vzpomenout na takovou lupinu mnoholistou. Rostlinka s dlanitě složenými listy a barevnými květy vypadá na zahradě hezky, ale má schopnost obrůst celý pozemek a rozšířit se klidně přes plot do okolí.

Barevné hvězdnice lákají motýly i další opylovače a prodlužují kvetení zahrady až do podzimu.Zdroj: Shutterstock/Dizfoto

České včely a motýli mají své oblíbené rostliny

To jsou pádné důvody, proč se přiklonit k rostlinám, které tady byly za časů našich babiček. Možná nehýří tak pestrými barvami, možná nemají tak zajímavé tvary. Ale v tom právě spočívá jejich půvab. Jsou krásné svým nevtíravým způsobem. A často bývají i nenáročné.

Také mají tyto rostliny mnohdy poslání. Z dobře vybraných druhů můžete vytvořit motýlí záhon, jiné druhy se zase velmi zamlouvají včelkám. Ne každý zahrádkář na to slyší – motýli jsou některým pěstitelům nepříjemní, včely zase hlasitě bzučí.

Ale motýli i včely náš ekosystém potřebuje jako sůl. Kdyby každý měl na zahradě anglický trávník a tam jen pár tújí, měl by český hmyz těžké pořízení. A to by nebylo dobré z mnoha hledisek.

Přečtěte si také

Zahrada přátelská k opylovačům: Jak přilákat včely, motýly a čmeláky?

Babičky kombinovaly krásu s užitkem

Babičky a prababičky sice neměly k dispozici drahé zahradní architekty ani internetové vyhledávače, ale měly něco mnohem cennějšího – hluboké, po generace předávané zkušenosti.

Věděly, že zahrada nemá být sterilní laboratoří, ale živým organismem, kde všechno dokonale funguje v harmonii. Vyhledávaly druhy, které byly neskutečně odolné. Rostliny, které bez problémů zvládly jarní přemokření i letní přísušky, a se kterými zkrátka nebylo moc práce.

Navíc tehdejší pojetí flóry u chalup perfektně kombinovalo krásu s užitkem. Květiny nebyly jen na ozdobu; často sloužily jako domácí lékárnička, koření do kuchyně, nebo přirozený odpuzovač škůdců, který chránil vedlejší záhony s mrkví a cibulí.

Kvetoucí záhon před starou chalupou vytváří romantickou atmosféru a připomíná zahrady, které byly běžnou součástí českého venkova.Zdroj: Shutterstock/Pavel Talashov

Mnoho z těchto tradičních druhů se navíc velmi ochotně množí samovýsevem. Zahrada se díky tomu každý rok tak trochu sama promění a žije si svým vlastním, kouzelným životem.

Pokud chcete do své zahrady vrátit trochu té starosvětské romantiky, vůně a bzukotu, vsaďte na tyto čtyři osvědčené stálice, které se v záhonech našich předků opakovaly nejčastěji:

1. Plamenka latnatá (Phlox paniculata)

Této trvalce naše babičky neřekly jinak než floks nebo také poeticky „noční kvítí“. Je to absolutní základ venkovských předzahrádek. Kvete v bohatých latách od léta až do podzimu a seženete ji v odstínech od čistě bílé přes růžovou až po sytě fialovou.

Proč ji chtít: Její největší zbraní je omamná, kořenitá vůně, která se zahradou šíří hlavně k večeru.

Jak se pěstuje: Je to naprosto vděčný „držák“. Stačí jí slunné nebo mírně přistíněné místo a běžná zahradní půda. Vydrží na jednom stanovišti dlouhé roky a spolehlivě přečká i tuhé české zimy bez jakéhokoli přikrývání.

Plamenka latnatá vytváří bohatá květenství v jemných odstínech růžové a během léta příjemně voní.Zdroj: iStock/Alex Manders

2. Kopretina velkokvětá (Leucanthemum maximum)

Jednoduchá, čistá a naprosto nepřehlédnutelná. Kopretiny patřily k nejoblíbenějším řezaným květinám do vázy, které zdobily stoly při rodinných oslavách i nedělních obědech.

Proč ji chtít: Na rozdíl od moderních plnokvětých mutantů, do kterých se hmyz nedostane, mají staré odrůdy kopretin jednoduchý otevřený květ. Pro včely, čmeláky a motýly tak představují doslova prostřený stůl a vnesou do vaší zahrady okamžitý život.

Jak se pěstuje: Kopretiny milují slunce a propustnou půdu. Jsou velmi skromné, nepotřebují žádnou chemii ani speciální péči. Stačí je občas zalít a po odkvětu seříznout, aby měly sílu na další rok.

Kopretina velkokvětá s bílými okvětními lístky a žlutým středem patří mezi klasické květiny venkovských zahrad.Zdroj: iStock/TonyBaggett

3. Stračka ostrožka (Delphinium)

Pokud hledáte rostlinu, která vaší zahradě dodá výšku a majestátnost, je to právě stračka ostrožka. Její nádherně modrá, štíhlá květenství stávala u našich babiček jako svíčky na stráži u plaňkových plotů a zvědavě vyhlížela na náves.

Proč ji chtít: Čistě modrá barva je v rostlinné říši poměrně vzácná a stračka umí záhony rozzářit jako málokterá jiná rostlina. Navíc, když ji po prvním letním odkvětu seříznete, na podzim vám vykvete znovu.

Jak se pěstuje: Má ráda slunné pozice chráněné před silným větrem (aby se její vysoké lodyhy nepolámaly) a humózní, dobře živenou půdu. Pak roste doslova jako z vody.

Vysoké klasy stračky neboli ostrožky vytvářejí výraznou vertikálu a přinášejí do zahrady romantický venkovský charakter.Zdroj: Shutterstock/Littledown85

4. Kohoutek věncový (Lychnis coronaria)

Tato rostlina vás na první pohled upoutá kontrastem. Má totiž nápadně stříbřité, plstnaté listy a stonky, ze kterých září sytě karmínové nebo čistě bílé květy.

Proč ho chtít: Kohoutek je mistr v hravosti. Má sice kratší životnost, ale extrémně snadno se sám přesévá. Každé jaro vás tak překvapí na trochu jiném místě – jednou vykoukne ze spáry v chodníku, podruhé uprostřed kamenů na skalce.

Jak se pěstuje: Pokud máte na zahradě suché, chudé místo, kam praží slunce a ničemu jinému se tam nedaří, posaďte tam kohoutka. Miluje sucho, horko a v podstatě nevyžaduje žádnou péči ani zálivku.

Kohoutek věncový zaujme výraznými růžovými květy a stříbřitými listy, které vyniknou i na slunných a sušších místech zahrady.Zdroj: Shutterstock/Peter Turner Photography

Zkuste letos v hobby marketu minout regály s exotickými výpěstky z druhého konce světa a poohlédněte se po této klasice. Vaše zahrada bude nejen krásně vonět vzpomínkami na dětství, ale získá zpět svou přirozenou rovnováhu a řád, který prověřil čas.