Zahrada

Pečujeme o letničky: Vše co potřebujete vědět pro krásné a pestré záhony

Letničky jsou oblíbené pro jejich barevnost a ze široké nabídky druhů si vybere skutečně každý. Jak se o tyto sezonní květiny postarat, aby letní záhony zdobili co nejdéle?

Okrasné záhony v zahradě s třapatkami
Zdroj: Shutterstock

S letničkami je to někdy trochu složité, ono totiž v některých případech vlastně ani o jednoletou rostlinu nejde, protože v domovině roste spíš jako trvalka. Naše podmínky jí ale nemusí tak úplně vyhovovat.

Největší překážkou pro tyto nepravé letničky jsou dlouhé a tuhé zimy, se kterými se ve své domovině, což bývají většinou pouště nebo polopouště Evropy, Asie či Ameriky, jednoduše nesetkají. Jednoletý životní cyklus, kdy rostlina vyklíčí, vyroste, vykvete a v témže roce vytvoří semena, bývá typický pro letničky označované jako pravé.

V mírných zimách se tak může dokonce stát, že vám některé květiny vydrží do dalšího roku, což bývá běžné například u hledíků. Jaké letničky budou nejlepší pro vaši zahradu a co vlastně potřebují ke svému růstu?

Letničky má každý zahrádkář zažité spíše jako květiny pro okrasu na záhonech nebo v květinových aranžmá, pravdou ale je, že se mezi nimi skrývají i jedlé, nebo dokonce léčivé druhy. Stačí si vzpomenout třeba na měsíček lékařský, lichořeřišnici větší nebo heřmánek pravý. Jejich velkou výhodou je i to, že je stačí vysít rovnou na záhon.

Letničky a voda

Téměř všechny letničky pocházejí z oblastí pouští nebo polopouští, proto se jim většinou v úplném suchu nedaří. Pokud chcete přesně porozumět požadavkům vašich oblíbených květin, určitě se zajímejte o jejich původ a klimatické podmínky dané oblasti. Právě tyto informace dokáží odpovědět na všechny otázky týkající se pěstování.

Nenechte se zmást tím, že letničky většinou pochází ze suchých oblastí, sucho totiž přichází spíše ke konci jejich životního cyklu, když už rostliny tvoří semena. Všeobecně jsou to ale rostliny, které vyžadují ke zdárnému růstu teplo a slunce.

V době klíčení a růstu to nepůjde ani bez vody, ta je totiž důležitá k tvorbě zelené hmoty a poupat. Abyste se tedy dočkali intenzivně kvetoucích letniček, pravidelně zalévejte. Stejně jako u zeleniny i tady platí, že je lepší méně častá, ale o to intenzivnější zálivka, díky které se voda zasákne hlouběji do půdy.

Příliš časté smáčení listů a květů rostlinám nesvědčí. Extrémní sucho v první polovině růstu může způsobit předčasnou tvorbu semen, což pro rostlinu znamená předčasný úhyn.

polévání jiřin
Jiřiny | Zdroj: Shutterstock

Požadavky na půdu a hnojení

Většina letniček nemá v oblibě extrémy. Krásných zdravých květin se tedy dočkáte v půdě neutrální, mnohdy vyhovuje i půda s obsahem vápna. Před výsadbou nebo výsevem je vhodné půdu nakypřit a pohnojit buď rozloženým kompostem nebo minerálním hnojivem.

Letničky nesnáší hnojení čerstvým hnojem, jsou totiž spíše náročné na minerály, nikoliv na dusík, který se z hnoje uvolňuje ve velkém množství. Během vegetace je vhodné půdu přihnojovat buď kapalným hnojivem pro letničky, nebo minerálním hnojivem, které se zapracuje motyčkou do vrchní vrstvy půdy. Kypření bude ostatně činnost, která záhon zbaví plevelů i pro vodu a vzduch nepropustného škraloupu, tak na něj určitě během léta nezapomeňte.

S předpěstováním nebo bez?

Letničky jsou natolik různorodé, že pro jejich pěstování neplatí pouze jedno pravidlo. Metoda předpěstování se odvíjí hlavně od délky klíčení osiva i od charakteru kořenového systému.

Rostliny s krátkou dobou klíčení a s kůlovým kořenem je proto nutné vysévat rovnou na záhon, zatímco trvalky s dlouhou dobou klíčení se vysévají do truhlíku do výsevního substrátu ve skleníku, v pařeništi nebo doma na okenním parapetu.

Tyto rostliny snášejí velmi dobře přepichování, za což vděčí hustě větvenému kořenovému systému. Předpěstované rostliny na záhon sázejte ovšem v druhé polovině května, i menší mrazy by je poškodily.

Záhon s astrami
Astry | Zdroj: Shutterstock

Je nutné odkvetlé květy vyštipovat?

Druhy s velkým množstvím drobných kvítků vylamování nepotřebují, mají totiž dobrou samočisticí funkci. U velkokvětých letniček je ale vyštipování vhodné. Netvoří se tak semeníky, které pro rostlinu představují velkou zátěž.

Některé rostliny navíc poblíž odstraněného květu vytvoří další kvetoucí výhony, což je běžné u oblíbených hledíků, aster nebo ostálek. Pokud se letničky pěstují kvůli dekorativnímu semeníku, což bývá případ máků, pak tyto odkvetlé květy neodstraňujeme.

Možná jste nevěděli…

Letničky vhodné k přímému výsevu jsou výhodné třeba i na zahrady chatařů a chalupářů, pro které by bylo časově náročné nebo technicky nemožné předpěstování ve skleníku. Osivo v sáčku je navíc oproti předpěstované sadbě skvěle skladné, takže se dá jednoduše při cestě na chalupu převézt.

  • Všimli jste si, že některé letničky už nemusíte na zahradě vysévat opakovaně? Jsou totiž schopny samovolného výsevu, jejich semena mají navíc i dlouhou schopnost klíčivosti, která se pohybuje okolo tří až pěti let. I tato vlastnost zaručuje letničkám přežití a zajištění generace do budoucna v extrémně suchém a teplém podnebím.
  • Spon výsadby záleží na výšce i šířce květiny. U naprosté většiny se letničky sázejí do sponu 30 × 40 cm. U příliš zahuštěné výsadby hrozí výskyt houbových chorob i hmyzích škůdců.
  • Letničky snášejí velmi dobře pěstování na stejném stanovišti. Jedinou výjimkou je pěstování aster, které jsou náchylné na fuzariózu. Pokud jsou astry opakovaně napadány touto houbovou chorobou, bude určitě lepší se jich v dalších letech vzdát a raději vsadit na jiný druh letniček. V tomto případě příliš nepomůže ani pěstování na jiném záhonu.
  • Sortiment pro přímý výsev se často používá pro zintenzivnění kvetení trval­kových záhonů. Mezi trvalky s kratší dobou květu tak lze vysít například sporýš argentinský, který díky své výšce vytvoří horní patro pro méně vzrostlé trvalky. Dále určitě vyzkoušejte jako půdní pokryv sluncovku kali­fornskou nebo černuchu damašskou, která zase zaujme díky své jemné struktuře i dekorativním měchýřkovitým semeníkům.
  • Mezi letničkami najdeme některé druhy, které se hodí i do hlubšího stínu, většinou i těmto rostlinám vyhovuje slunné stanoviště. Jde ovšem o to, že jsou více tolerantní i k jiným světelným podmínkám.
Pelargonie
Pelargonie | Zdroj: Shutterstock

Nemoci a škůdci v letničkových záhonech

  • Stejně jako při výsevu zeleniny, i při výsevu letniček je nejlepší prevencí použít zdravá osiva. U druhů náchylných k houbovým chorobám proto upřednostníme mořené osivo. Problémy se vyskytují i při vzcházení rostlin, mladé semenáčky jsou extrémně citlivé na jakékoli plísně. Používáme proto raději kvalitní substrát, u kterého budeme mít větší jistotu, že je sterilní, když ho spaříme.
  • V záhonu bývají letničky „prostřeným stolem“ pro různé škůdce. Některé druhy s dužinatými listy má v oblibě plzák španělský. Chutná mu zejména lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) a mnohé jiné, hlavně mladé rostliny. Přestože se aksamitník (Tagetes) často vysazuje mezi zeleninu jako ochrana před půdními háďátky, ani této rostliné se škůdci nevyhýbají. Plzákům nevadí ani jeho výrazná vůně, spíše naopak.
  • Poměrně častými škůdci záhonových i balkonových letniček jsou i mšice, červci nebo svilušky. Rostliny během léta kontrolujeme a jakmile se objeví hmyz, zasáhneme postřikem nebo ochranou na biologické bázi. Mšice konzumují například slunéčka sedmitečná.
  • Důležitým předpokladem úspěšné ochrany proti škůdcům je včasné zjištění jejich výskytu. Při přemnožení je třeba postřik zopakovat, někdy však ani toto nezabere.
  • Nejoblíbenější balkonové letničky pelargonie (Pelargonium) trpí houbovými chorobami, podobně i záhonové begonie (Begonia semperflorens) či jinak velmi odolné cínie. Při dlouhodobých deštích může dojít i k hromadnému úhynu rostlin, například gazánií (Gazania splendens).
  • Dochází-li k poměrně rychlému tmavnutí pletiv a úhynu rostlin, tehdy už postřik nepomůže. Napadené rostliny co nejdříve odstraníme a ideálně spálíme, rozhodně je nikdy nekompostujeme.
  • Houbové choroby se v začátku dají zastavit vhodným fungicidem. Prevencí je vyhýbat se smáčení listů a květů při zálivce, ale také odstraňování odkvetlých květů.

Text: Ing. Lucie Peukertová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte