Ne všechny letničky lze dopěstovat stejným způsobem – některé potřebují skleník, jiným postačí záhon.
Předpěstováni ve skleníku i miniskleníku
Mnohé letničky pomaleji klíčí a rostou, čili i první květy zakládají později. Mají delší vegetační období a obvykle i jemná semena. Tyto letničky je třeba předpěstovat, začít můžeme už v lednu, pokračovat v únoru. Ideální pro tuto činnost je teplý skleník, ale dobře nám poslouží i pokojový miniskleník umístěný na světlém okenním parapetu.
Vysévání
K vysévání ve skleníku použijeme speciální substrát (nikdy ne zeminu ze zahrady!). Jeho výhodou je, že je sterilní a obsahuje všechny nejdůležitější složky pro bezproblémové klíčení a vývoj mladých rostlin. Vyséváme do čistých a vydezinfikovaných výsevných misek. Důležité je vědět, která semena letniček klíčí ve tmě a která na světle. „Temná“ semena zasypeme tenkou vrstvou prosetého substrátu, ta „světlá“ nezasypáváme. POZOR, na toto se nesmí zapomínat!
Péče o výsevy
Během klíčení by výsevy ve skleníku měly mít zabezpečenu standardní teplotu kolem 20 °C, relativní vlhkost vzduchu 80 % a dostatek světla. Při nedostatečném osvětlení se totiž rostlinky vytahují a rychle hynou. Při vyšší vzdušné vlhkosti či výsevu do nepřepařeného substrátu hrozí rozvoj houbových chorob a padání klíčících rostlin.
Výsevy je třeba udržovat ve vlhku. Aby se drobná semínka nevyplavila, k zalévání je lepší použít rozprašovač, ne silný proud vody. Velmi praktické je označit výsevy jmenovkami, abychom věděli, co kde je. Bedničky můžeme zakrýt skleněnou tabulí, tak se zvýší vzdušná vlhkost a nebude nutné časté zalévání. Mnohem snazší to po této stránce mají pokojové miniskleníky, kde je vyšší vzdušná vlhkost zabezpečena. I ty je však třeba sem tam větrat.
Pikýrování
Vyseté letničky pikýrujeme po vytvoření klíčních listů a alespoň jednoho páru pravých listů. Tak rostliny zpevní a získáme kvalitnější a zdravé sazenice. Den před pikýrováním výsevy dobře zalijeme. Rostlinky na další den jemně chytíme za klíční lístky, podebereme kolíkem (praktická je i stará tužka nebo pinzeta) a vybereme. Dáváme pozor, abychom nepoškodili kořínky. Dobré je, když má mladá rostlinka co nejbohatší kořenový systém, který můžeme mírně zkrátit. Rostlinky přesazujeme do nádob na sazenice, tzv. zakořeňovačů, nebo menších květináčů.
Nádoby naplníme speciálním substrátem určeným na výsevy a pěstování sazenic, uprostřed uděláme kolíkem dírku, do ní vsuneme kořeny mladé rostlinky a substrát jemně přitlačíme ke stonku. Nutné bude pravidelné zavlažování.
Pikýrované rostliny necháme zakořenit v tomtéž prostoru, ve kterém vyklíčily. Po čase se vytvoří kvalitní sazenice s bohatým kořenovým balem, které můžeme koncem dubna a v květnu vysazovat do květinových bedniček a nádob nebo přímo na záhony.
Pravidla pro pařeniště
Také další skupinu letniček je třeba předpěstovat, lze to však realizovat i v pařeništi. Začít se dá už v březnu, přičemž se předem musíme rozhodnout, jaké pařeniště si zvolíme. Plánujeme-li vytvořit teplé pařeniště, jeho základ by měla tvořit padesáticentimetrová vrstva koňského nebo kravského hnoje, do poloteplého pařeniště postačí poloviční vrstva (pro pěstování letniček je tento typ pařeniště vhodnější). Nemáme-li k dispozici hnůj, můžeme využít prostory studeného pařeniště, zde však musíme počítat s tím, že vývoj květinových sazenic bude pomalejší. Záležet bude především na slunečních paprscích, které budou ohřívat vnitřek pařeniště.
Hnůj urovnáme (ušlapeme), zhutníme a na něj přidáme alespoň třiceticentimetrovou vrstvu kvalitního prosetého zahradnického substrátu. Povrch znovu urovnáme, měl by být v mírném sklonu a kopírovat pařeniště. Zemina v pařeništi nesmí být před výsevem zmrzlá ani bahnitá, ale kyprá s drobnou hrudkovitou strukturou.
Před výsevem počkáme asi tři dny, než se prostor pařeniště zahřeje. Vyséváme na řídko přímo do řádků. Když vyrostou, můžeme mladé rostliny pikýrovat do menších květináčů nebo umytých kelímků od jogurtů. Také zde však platí: výsevy je třeba označit, pravidelně zavlažovat a plít.
Tip na článek: Několik tipů na různé druhy trvalkových výsadeb
Na záhoně
Letničky s krátkým vegetačním obdobím, případně ty, které nejsou choulostivé na chlad, se dají vypěstovat přímo na nekrytém záhonu. Předpokladem úspěchu je důkladná příprava záhonu – je třeba ho odplevelit, prokypřit a zarovnat. Vyséváme buď do řádků vzdálených 40 cm od sebe do plytkých rýh (semena jemně zatlačíme), nebo do hnízd, případně osivo jen tak rozhodíme na povrch půdy. Výsevy si označíme, pravidelně je zavlažujeme a průběžně jednotíme. Pro rychlejší růst můžeme do zálivky přidat hnojivo.
Některé druhy letniček, například černuchy, sluncovky kalifornské či stračky, můžeme vysévat už koncem března. Běžně se však letničky vysévají do volné půdy v dubnu a začátkem května, když je půda už dobře prohřátá. Při tomto způsobu pěstování letniček musíme počítat s tím, že rostliny budou kvést později, ale i tak zahradu zkrášlí množstvím krásných květů.
Dobré rady
1. Způsob výsevu
Některá semena klíčí na světle, jiná ve tmě. Na toto si musíme dát velký pozor! Tuto informaci najdete na sáčku se semínky.
2. Hustota výsevu
Semena nikdy nevysévejte nahusto. Takový výsev totiž podporuje rozvoj houbových chorob a výsledkem mohou být slabé a nekvalitní rostliny.
3. Zálivka
Výsevy pravidelně a opatrně zavlažujte, ne však silným proudem vody, ve skleníku použijte rozprašovač. Výsevům neprospívá vyschlý ani přemočený substrát.
4. Větrání
Výsevní misky je lepší umístit na místo, kudy proudí vzduch. Během slunných dnů skleník a také pokojové miniskleníky vyvětrejte.
5. Okna
Okna skleníku či pařeniště je třeba čistit, aby se k sazenicím dostalo co nejvíce světla.
6. Jednocení
Po vyklíčení a vytvoření prvního páru pravých listů je dobré výsevy jednotit a rozsadit, pikýrovat. Tak získáte kvalitní a životaschopné sazenice.
Které letničky v čem předpěstovat
Dodržujte doporučené termíny setby vyznačené na sáčcích se semeny.
Předpěstování ve sklenících
» netýkavka (Impatiens walleriana)
» šalvěj (Salvia splendens)
» muškát (Pelargonium zonale)
» petúnie (Petunia hybrid)
» nestařec (Ageratum houstonianum)
» hledík (Antirrhinum majus)
» třapatka (Rudbeckia hirta)
» lobelka (Lobelia erinus)
» begónie (Begonia semperflorens)
» nevadlec (Celosia argentea)
» otočník (Heliotropium peruvianum)
» okrasný tabák (Nicotiana x sanderae)
Předpěstování v pařeništi
»astra (Callistephus chinensis)
»ostálka (Zinnia elegans)
»gazánie (Gazania hybrida)
»bytel (Kochia scoparia)
»fiala (Matthiola incana)
»pískožil (Ammobium alatum)
»jiřina (Dahlia pinnata)
»luštěnice (Cleome spinosa)
»krásenka (Cosmos bipinnatus)
»smil (Helichrysum bracteatum)
»limonka (Limonium sinuatum)
Výsevy na záhony
»lichořeřišnice (Tropaeolum majus)
»měsíček (Calendula officinalis)
»slunečnice (Helianthus annus)
»sluncovka (Eschscholzia californica)
»aksamitník (Tagetes erecta)
»povijnice (Ipomea purpurea)
»hrachor (Lathyrus odoratus)
»iberka (Iberis umbellata)
»slézovka (Malope trifida)
»černucha (Nigella damascenka)
Text: Daniel Košťál
Foto: iStock.com, isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
