Připravila: Ludmila Dušková, foto: autorka
Při výběru bylin se řídíme nejen svými nároky na jejich využití, ale především je důležitá alespoň částečná znalost těch, které zvolíme. Na prvním místě bychom měli vědět, jak dlouho můžeme s rostlinkami při jejich pěstování počítat. Bylinky se podle svého růstu a vývoje dělí na jednoleté, dvouleté a vytrvalé.
Jednoleté rostliny během jedné vegetační sezony ukončí svůj vývoj a musí se tedy každoročně znovu vysévat. Sem patří kopr, brutnák, saturejka, majoránka, bazalka, kerblík, řeřicha, roketa. Dvouleté mají dvouletý vývojový cyklu. Prvním rokem vytvářejí listovou růžici, druhým rokem semena, a tím jejich vývoj končí. Sem řadíme anýz, fenykl, koriandr, petrželku, kmín… Vytrvalé (víceleté kultury) můžeme neomezeně pěstovat mnoho let. Do této skupiny patří pažitka, cibule zimní, cibule mořská, křen, libeček, estragon, máta, tymián, yzop, saturejka horská, pelyněk, meduňka, vavřín, šalvěj, eucalyptus, aloe a celá škála planě rostoucích druhů.
Výsev jako zastara
Bylinky, vyžadující více tepla, jako například majoránka, bazalka, levandule, rozmarýna, saturejka či oregano, je vhodnější předpěstovat si doma na okenním parapetu. S výsevem můžeme začít již koncem února, kdy je již delší den. Přesto ale zajistíme výsevu maximální množství světla, aby se mladé rostlinky příliš nevytahovaly. Pro výsev dále platí – snažit se rozmístit jednotlivá semena dál od sebe; přehoustlé výsevy totiž vedou k padání klíčících rostlin. To všechno věděly již naše babičky a řiďme se tedy podle jejich návodu, který je aktuální i v současné době.
Připravte si výsevní nádobu; volte spíše mělčí, příliš vysoká není dobrá, špatně odhadnete množství zálivkové vody.
Nezapomeńte na odtokový otvor na dně nádoby, mohlo by jinak dojít k přelití a následnému kvašení a zahnívání země u dna.
Zem, do které budete vysévat, by měla být velmi jemná, nejlépe prosátá, aby byla drobná semínka ve stejné hloubce. (Babička taky radí upéct zem před výsevem v troubě! Zbavíte ji tak všech plísní a škůdců.)
Zem jemně pokropte vodou, aby nasákla až na dno; s výsevem tedy raději počkejte alespoň hodinu.
Semínka vysejte na vlhký podklad a buď jen mírně nebo raději vůbec nezasypávejte; záleží na velikosti semínek – ta velmi jemná nezasypávat!
Výsevní nádobu překryjte sklem a nechejte na okně klíčit; sklo nezapomeňte přes den odkrýt.
Po vyklíčení, když jednotlivé sazeničky dorostou do pravých listů, přesaďte je do menších květináčků.
Ven přijdou sazenice až po zmrzlých, tedy koncem května.
Pokud si předpěstujete bylinek více a nechcete čekat, až se rozrostou na záhonech, můžete využít část mladých rostlin z výsevu:
Extra tip
Pokud máte dost rozmarýny, mladé listy se nejlépe hodí na nové brambory. Ty můžete i s jemnou slupkou vložit s několika celými stroužky česneku, čerstvými rozmarýnovými větévkami a rozdrcenými zrnky černého pepře do pekáče. Směs trochu osolte, přidejte sádlo a dejte do trouby na jeden a půl hodiny. Brambory během pečení obracejte. Získáte vynikající přílohu k masu, ale skvěle chutnají i samotně.
Výsadba rostlin
Pokud získáme vlastní sadbu, případně si ji zakoupíme, přistoupíme k výsadbě na záhon. Mrazuvzdorné druhy (máta, meduňka, řepík, mateřídouška, šalvěj, tymián…) lze vysazovat nejen zjara, ale i na podzim. Bylinky náročné na teplo (bazalka, saturejka, kerblík, kopr…), vysazujeme ve druhé polovině května. Záhon musí být dobře připravený, bez plevelů. Těžší půdy lze vylehčit pískem a kompostem. Mnohé bylinky potřebují pro svůj růst dostatek slunce, tím se zvyšuje nejen množství, ale i kvalita silic. Sem patří i heřmánek
Babiččina rada pro domácí mazlíčky
Týká se první pomoci domácím zvířatům. Mají-li vaše Minda či Mourek lehký průjem, pomůžete jim, když jim do misky nelijete vlažný heřmánkový čaj. Na jeho přípravu stačí 1 až 2 lžíce květů, přelité 1 šálkem vroucí vody a ponechané 10 minut v luhu. Potom se scedí. Také zánět očí se dá dobře ošetřit heřmánkovým obkladem. Dejte nasáknout kousek jemné látky do heřmánkového čaje, lehce vyždímejte a třikrát denně po dobu 2 minut přiložte svým mazlíčkům na postižené oko.
Článek z RPN č. 4/2011
