Dům a stavba

Jsou plísně skutečně nebezpečné pro člověka? Aneb mýty a fakta o plísních

O plísních koluje mnoho nepřesných informací, které uvedeme na pravou míru. Jsou následující tvrzení pravdivá, nebo jde jen o fámy? Zjistěte, jak si v boji s plísněmi poradíte i ve vlastním bytě.

Partner sekce partner sekce Rigips
Mýty a fakty o plísních: dezinfekce plísní

1 Čím je plíseň tmavší, tím je jedovatější

Ne, je to mýtus

Existuje nepřeberné množství různých druhů plísní a světlé nebo tmavé zbarvení nesouvisí s jejich škodlivými účinky na lidský organismus. Například běžně známá plíseň Aspergillus flavus má pouze světle zelenou barvu, ale je velmi nebezpečná a musíme ji ihned odstranit. Roste na vlhkých zdech, kobercích, často i na arašídech a ořeších. Produkuje karcinogenní mykotoxin, nebezpečný pro činnost jater, a je původcem aspergilózy plic, napadá rohovku oka, mozkové či plicní cévy a může dokonce způsobit infarkt myokardu. Na aspergilózu může umřít až 40 % postižených pacientů.

Plísně jsou nebezpečné zejména pro pacienty s oslabenou imunitou, například při leukémii, po transplantaci kostní dřeně nebo jiných orgánů. Musíme však vědět, že ne všechny plísně produkují mykotoxiny, a ty, které je produkují, je produkují jen za určitých podmínek a ne ve velkých množstvích.

2 Na to, aby se netvořily plísně, stačí dobře větrat

Nejen. Část pravdy.

Pamatujte na to, že podmínkou tvorby a růstu plísní je zvýšená vlhkost prostředí. Pokud bude přetrvávat, plísně se po určité době zase objeví. Proto vlhké prostory, např. vytopené, musíte vysušit do 24 až 48 hodin, dřív, než se plísně vytvoří. V bytě je nevyhnutelné odstranit zdroje vlhkosti (odizolovat zdi nebo střechu, opravit netěsné potrubí apod.), prostor dobře větrat či ho odvlhčovat, nesušit v něm prádlo. Do koupelny si dejte namontovat ventilátor s časovačem, který se vypne půl hodiny od sprchování.

Může se hodit: Zvlhčovač vzduchu: ano, nebo ne? Kdy a proč je nebezpečný?

Vždy setřete mokrou podlahu a hadr nebo mop sušte venku. V kuchyni používejte digestoř, která páru odvádí ven z budovy. V moderních nízkoenergetických domech s těsnými okny je nevyhnutelné zabezpečit nucené větrání, nejlépe výměníkem tepla (rekuperátorem).

Mýty a fakty o plísních: pomůže větrání jako prevence proti plísním?

3 Plísní se zbavím postříkáním zdi vhodnou chemikálií

Ne natrvalo. Polopravda.

Zanedlouho po postřiku se plísně mohou vrátit zpět, a to ještě ve větším rozsahu. Ve skutečnosti je boj s plísněmi složitější. Prvním krokem dezinfekčního postupu je vždy usmrcení plísní postřikem. Potom mechanicky odstraňte zbytky plísní hadrem nasyceným dezinfekčním roztokem, tedy zamokra (hadr potom vyhoďte). Nikdy plísně neseškrabávejte zasucha! Tento krok můžete podle potřeby víckrát zopakovat – tak dlouho, dokud se na zdi už plíseň neobjeví. Při tom nemusíte používat žádný speciální přípravek (chlornany dráždí plíce), ale postačí i ocet. Zeď nechte dobře vyschnout.
Potom aplikujte nátěr s přídavkem protiplísňového přípravku, který můžete koupit zvlášť, nebo si rovnou obstarejte namíchaný protiplísňový nátěr. Hotovo. Chraňte se dýchací rouškou (nejlépe s respirátorem filtrační třídy FFP3), ochrannými brýlemi a pracujte v gumových rukavicích. Oblečení vyperte při 60 °C.

4 Vdechnutí plísní může být nebezpečné

Ano, to je pravda.

Plísně se totiž rozmnožují mikroskopickými sporami, laicky řečeno semínky, které se uvolňují z podhoubí plísně (např. na zdi) a šíří se vzduchem na velké vzdálenosti. Podhoubí je uvolňuje ve velkém množství, a tak jsou plísně prakticky všude okolo nás. V nevhodných podmínkách mohou v neaktivním stavu přežít i dvacet let. V prostoru zamořeném plísněmi je koncentrace spor tak vysoká, že si s nimi imunitní systém zdravého člověka nemusí poradit.

Spory s velikostí nad 10 μm (mikrometrů) dráždí sliznice nosních dutin, od 4 do 10 μm zase průdušnice, což může vést ke vzniku alergie a astmatu. Ještě menší spory pronikají do plic, kde způsobují záněty. V případě alergie na plísně je vhodné obstarat si čističku vzduchu s filtrem HEPA, která přefiltruje vzduch v místnosti aspoň čtyřikrát za hodinu.

Přečtěte si také

5 Kde není cítit zápach plísně, tam plísně nejsou

Ne! Mýtus.

Zápach plísně je jedním z příznaků, ale pokud plíseň necítíte, neznamená to, že v domě není. O (ne)přítomnosti plísní se můžete přesvědčit jen důkladnou prohlídkou celého domu a měl by ji vykonat profesionál. Už se například stalo, že majitelé stavby byli o několik měsíců po koupi domu zděšeni, když se na zdech začaly masivně tvořit plísně. Prodejce „vyřešil“ problém netěsné kanalizace tím, že dům nechal vymalovat. Používáním domu se vlhkost z potrubí dostala do stěn a ty se pokryly černou plísní.

Kde si na plísně počíhat?

Plísně na zdech se vyskytují všude tam, kde se vodní páry vysrážejí na chladném zdivu – v koutech, za nábytkem nebo v bezprostřední blízkosti okenních rámů, ale i v okolí potrubí nebo pod střechou, v různých technických dutinách nebo prostorech budov.

6 Plíseň může rozežrat dřevěný trám

Ne, je to mýtus.

Plíseň sice může napadnout dřevo ve vlhkém prostředí bez dostatečného proudění vzduchu, ale plísně dřevo nerozkládají, způsobují jen povrchovou změnu jeho zbarvení. Na povrchu dřeva se vytvářejí vatovité útvary zelené, bílošedé, případně žluté barvy. Jejich nebezpečí však spočívá v tom, že zabraňují vypařování vody z povrchu dřeva, čímž dlouhodobě vytvářejí vhodné podmínky pro růst dřevokazných hub ve dřevě. Na suchém dřevě tedy škodu nezpůsobí.

Text: Stanislav Botur
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Recepty prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte