Plísně je možné označit za černý fenomén (někdy se objevují i šedé či zelené skvrny), který však není výsadou jen starších budov. Plísně se totiž často objevují i v čerstvě zabydlených novostavbách.
Štítek: plíseň
Plíseň hrachová se projevuje zhrubnutím a deformací mladších rostlin hrachu, může napadnout i květy, které opadávají.
Během vlhkých let může mák napadnout plíseň. Chorobou napadené rostliny jsou zakrslé a deformované, mají skvrny a na spodní straně mají povlak.
Žluté skvrny na špenátu, které jsou ze spodní strany listů šedofialové, způsobuje plíseň špenátová. Listy v důsledku onemocnění hořknou.
Ve vlhkém počasí může zelí napadnout plíseň zelná. Projevuje se žlutozelenými až žlutými neohraničenými skvrnami na listech. Napadené listy odumírají.
Sněžná plíseň se v trávníku objevuje po roztání sněhu. Způsobuje kruhy elipsovitého a nepravidelného tvaru až do průměru 30 cm. Přečtěte si, jak s ní bojovat.
Bělavé skvrny na listech křenu a ředkviček má na svědomí plíseň bělostná.
Hnědnoucí bobule révy a jejich postupné scvrkávání způsobuje botrytida. Révě můžete pomoct chemicky i ekologicky. Důležitá je však prevence.
Pokud spatříte skvrny na listech cibule, zpozorněte. Může se totiž jednat o závažné houbové onemocnění. Co pomůže?
Žloutnutí a usychání listů na okurkách se nejčastěji objevuje po deštích a mnozí zahrádkáři tuto chorobu znají. Přečtěte si, jak si poradit s plísní okurkovou.
Šedavé až hnědé skvrny na listech brambor prozrazují, že vaše brambory napadla plíseň bramborová. Zakročte včas.
Nejčastějším onemocněním, které postihuje rajčata je fytoftóra/plíseň. Hnědnoucí listy a skvrny na plodech jsou prvním příznakem. Jak zasáhnout?