Zdraví

RAW: Zdravé jídlo bez vaření

Stát u sporáku v horkém létě a potit se ještě i při přípravě jídla není lákavá představa. Co se dá tedy ze zahrady SNÍST PŘÍMO nebo jen s minimální úpravou, abychom se u toho ani NENAPRACOVALI, ani nezapotili, a přece se chutně i zdravě najedli?

raw

Proč je „živá“ strava zdravější než „mrtvá“?

Proč bychom měli jíst syrovou stravu? Protože je to dnes módní, nebo protože se naši praprapředkové takto živili? To napodobování našich předků má něco do sebe. Všichni živočichové, tedy i člověk, se vždy živili tím, co jim příroda nabízela (bez vaření), a tak se formovala i naše genetika. A právě to je pro nás směrodatné a rozhodující, ne nějaká stravovací móda. Například enzymy jsou biologické katalyzátory, tedy určití „dělníci“, kteří v našem těle realizují převážnou většinu látkově přeměnných dějů od dýchání přes trávení, pohyb, detoxikaci, obranu organismu až po myšlení, cítění i milování. V žádném živém organismu neexistuje děj, jehož by se přímo či nepřímo nezúčastňovaly. Bez zveličování lze říci, že enzymy jsou jakási základní podstata života, život sám.

Kamenem úrazu u enzymů však je, že nesnášejí teplotu vyšší než 50 °C. Jsou to vlastně bílkoviny s aktivačním „přílepkem“, tzv. koenzymem, bez něhož nefungují, a toto oživující spojení právě teplo roztrhne a „pokazí“ bílkovinovou část, denaturuje ji a je konec života přírodní potraviny. Pokud nemáme dostatek enzymů, potom rychle stárneme, jsme nemocní. Uvedenými aktivačními koenzymy jsou vitamíny, stopové prvky, ale i další ve stravě přítomné a na teplo citlivé látky.

raw

Paradoxem výživových doporučení je to, abychom většinu stravy tepelně upravovali. Ne však kvůli dezinfikování, ale spíše proto, aby byla lépe stravitelná. A právě toto je kamenem úrazu, tedy příčinou většiny těžkých onemocnění. Lehčí stravitelnost, tedy rychlejší rozklad stravy v těle na jednodušší složky, totiž znamená i jejich rychlejší vstřebávání, například i jednoduchých cukrů, což přetěžuje glukózovo-inzulinový systém, nebezpečně zvyšuje hladinu krevní glukózy, ale i krevního inzulinu, což pořádně rozhodí jemnou regulaci našeho tělesného metabolismu i obranyschopnost těla. Výsledkem je obezita, záněty, autoimunitní onemocnění, diabetes, rakovina… Nezrychlujme tedy zbytečně a rizikově naše trávení tepelnou úpravou takového jídla, které můžeme jíst syrové.

Přečtěte si také

Opravu zdravá

Živá přírodní strava se skládá z kompletních přírodních celků jednotlivých potravin tak, jak je nabízí příroda, tedy všechny její konzumovatelné části se využívají pro zdraví člověka, a tedy vzniká zde minimum odpadu (jedí se i natě, např. z mrkve, listy z kedlubnu, brokolice či květáku…). Živé přírodní potraviny se jen očistí, nakrájejí či nastrouhají a aranžují na talíři. To vyžaduje jen málo času a energie na jejich přípravu.

Reklama

Pokud živá strava bude pravidelně na našem talíři, tak nás nejen obdaří zdravím a dlouhověkostí, ale i dlouhým mládím, vitalitou, krásou i štěstím.
Léto nám nabízí širokou paletu čerstvých zelenin, zeleného koření, ovoce a k dispozici máme i zásoby ořechů, luštěnin, zrní a samozřejmě i mléčných výrobků a vajec. Rozumně můžeme využít i dostatek mladého masa z drobných zvířat, drůbeže a hlavně ryby, u nichž stačí jen krátkodobá tepelná úprava na rozdíl od úpravy masa velkých zvířat.

živá strava

Co sníst živé a co raději uvařit

Přírodních potravin, které bychom měli před konzumací uvařit, není mnoho. Zdravý člověk může sníst prakticky všechny, dokonce i syrové brambory, i když je pravda, že vařené či pečené jsou zdravější, a hlavně stravitelnější. Určitý problém je s luštěninami, výjimkou je mladý hrášek. Ostatní, hlavně dozrálé a suché luštěniny, obsahují více obranných látek proti možným predátorům, kterými jsme v tomto případě i my, takže po namočení je potřebné je uvařit, aby se v nich přítomné (pro luštěniny ochranné) lektiny rozložily. Tyto rostlinné ochranné látky se nacházejí hlavně v semenech, neboť ta jsou pro rostliny z hlediska zachování rodu nejdůležitější.

Z ostatní zeleniny obvykle nejíme například syrový lilek, dýni či cuketu, z ovoce kdouli, z přírodních plodů hlavně bez černý a jeřabinu. Obilniny a zrniny obvykle také vaříme nebo jejich výživovou hodnotu i stravitelnost zvýšíme naklíčením, při němž se jejich obranné látky zcela nebo z velké části rozloží. Houbami také zvyšujeme výživnou i ochrannou hodnotu jídel, raději je však do živého jídla přidáváme až po jejich důkladném udušení.

raw

Člověk nefunguje na přepínače

Větší nebo převážné množství syrové a vláknité stravy však vyžaduje i jiné složení bakteriální posádky střeva, tedy těch trávicích „dělníků“, kteří stravu zpracovávají. A tato změna si žádá určité přechodné období. Pro běžného člověka proto není zcela vhodné přejít z večera do rána z pouze vařené a smažené (mrtvé) stravy najednou na čistě syrovou. To by mohlo vyvolat trávicí komplikace. Na přechod na zdravější, syrové, živé stravování je potřebné vymezit si určité adaptační období, během něhož postupně ubíráme z množství tepelně upravených jídel a namísto nich přidáváme jídla ze živých potravin bez tepelné úpravy. V tomto pokračujeme až do poměru („živé“ versus „mrtvé“ stravování), který nám nejlépe vyhovuje a který jsme schopni dlouhodobě a bez stresu zvládnout. V žádném případě to nesmí být násilí, které na sobě pácháme s vidinou rychlého zhubnutí. Je potřebné si uvědomit, že prioritou tohoto přechodu na zdravější stravování je opravdu naše zdraví.

ziva strava

Složení zdravého letního jídla

  • Naše jídla by měla být hlavně čerstvá, syrová; část mohou tvořit i tepelně upravená jídla oživená dobrou dávkou syrové zeleniny.
  • Alespoň 40 % by měla tvořit listová zelenina obsahující chlorofyl.
  • Zeleninový salátový základ můžeme ochutit dresinkem nebo ho doplníme bílkovinovou nebo sacharidovou potravinou, přičemž poměr zeleniny a doplňku je vhodný asi 5 : 1.
  • Rostlinné bílkovinové nebo sacharidové sytící doplňky mohou být naklíčené (luštěniny, semena, zrniny) nebo uvařené.
  • Výbornými sytícími doplňky salátového základu jsou tvarohy, sýry, brynza a vajíčka.
  • Salátový základ je nejlepší mastit čerstvě rozemletými olejnatými semeny nebo ořechy, za studena lisovanými oleji s malým obsahem omega 6 mastných kyselin či avokádem, ale občas i plnotučnou smetanou, plnotučným jogurtem či acidofilním mlékem.
  • Kdo má problémy nebo nechce mléčné výrobky, může je nahradit sójovými nebo jinými luštěninovými výrobky, případně mléky z olejnatých či ořechových semen.
  • Na dobré vstřebání vitamínů rozpustných v tuku je potřebné, aby v salátovém základu byl vždy přítomný i tuk. Na ochranu vitamínu C před rychlou oxidací, ale i kvůli chuti, by měl být salát i okyselený.

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock

Komentovat

Nepřehlédněte