Tradice českého lázeňství: Jak přežilo války, komunismus i covid

Jsou národy, které nemají k lázeňství prakticky žádný vztah. Třeba Američané nebo Angličané. Na území Velké Británie sice vznikla slavná lázeňská centra, jako je Bath, ale během 20. století se zde tato tradice zcela vytratila a většina lázní se přeměnila na luxusní hotely a wellness centra. O to více si musíme my Češi vážit naší lázeňské kultury, která zůstává do dnešních dnů zachována.

A to i přesto, že i na českou lázeňskou kulturu působí různé hrozby. I sem zavítal fenomén wellness center, kterým se utěšeně daří. Problémem posledních let byl samozřejmě covid-19 a pak také úbytek zahraničních klientů – Rusové byli v posledních dekádách jedni z nejčastějších hostů, teď ale do Česka cestovat nemohou.a

Ovšem vyhlášená lázeňská centra se vzpamatovala. V roce 2023 se postarala o 925 tisíc hostů, což jsou čísla podobná těm v období před koronavirem. Místo ruských hostů jezdí více německých, a kromě nich také Slováci, Poláci nebo Nizozemci.

Budova Plynových lázní ve Františkových Lázních.

Místo, kde se tradice snoubí s vědou. Plynové lázně dokazují, že české lázeňství si umí uchovat původní kouzlo a přitom držet krok s moderními léčebnými metodami.Zdroj: iStock

První návštěvníci lázní? Hlavně šlechtici. Léčba nebyla příjemná

Stojí za to se ohlédnout, kdy v Česku lázeňství vzniklo. Za počátek se považuje období 15. a 16. století, kdy sem se zpožděním dorazila renesance a s ní zalíbení v kultuře starých Římanů a Řeků. Feudálové vyhledávali místa, kde by si i oni mohli odpočinout v dřevěných kádích s horkou vodou.

Česko má štěstí na příhodnou geologickou konstelaci. Léčivé prameny byly nalezeny u Karlových Varů nebo u Poděbrad. Ty úplně nejstarší lázně ale fungují v Teplicích, kde o horkých pramenech věděli už staří Germáni. Jako rok založení lázní zde evidují 1154, kdy zde vznikl klášter, kde se využívala termální voda k léčbě.

Až do 18. století se v lázeňských střediscích neléčilo právě příjemným způsobem. Lidskému tělu zde pomáhali několikahodinovým pobytem ve vodě, pitím mnoha litrů vřídelní vody a bahenními zábaly.

Přečtěte si také

Chladné počasí volá po teplé koupeli. Udělejte si vlastní domácí lázně!

Dva vizionáři: Mattoni a Priessnitz

Zlatý věk lázeňství začíná až po roce 1750. To už léčba není jen věcí šlechticů. Země začala bohatnout a na týden léčení revmatu, dny nebo trávicích problémů do center jezdili třeba úředníci, průmyslníci, obchodníci, ale i umělci. Do Karlových Varů tak přijeli třeba Beethoven, Goethe nebo Paganini.

Lázeňské komplexy se proměnily. Postavily se zde velké domy v souladu s tehdejšími architektonickými trendy a krásné kolonády. Zněla zde krásná hudba, protože i jí byly přisuzovány léčivé účinky.

A objevili se vizionáři, kteří vnesli do tohoto oboru revoluční myšlenky. Jeden z nich byl Heinrich Mattoni, kterého napadlo stáčet vodu do lahví a prodávat ji. Umožnil tím, aby si lidé užili léčivý lektvar i bez návštěvy lázní. Neprodělal kvůli tomu, právě naopak. Mattoniho voda se stala tou nejlepší reklamou na karlovarské lázně.

Druhým významným mužem byl Vinzenz Priessnitz. Ten položil základy hydroterapie. Kromě pověstného Priessnitzova obkladu přišel tento muž také s nápadem léčby prací a intenzivním pobytem na čerstvém vzduchu.

Fontána a historická lázeňská budova v Luhačovicích.

Luhačovice okouzlují barevnou architekturou Dušana Jurkoviče i léčivými prameny. Místo, kde se tradice setkává s elegancí a kde vznikaly revoluční lázeňské metody Vinzenze Priessnitze.Zdroj: iStock

Na naše lázně můžeme být hrdí

Covid nebyl jedinou těžkou zkouškou lázeňského průmyslu. Smutnou kapitolou byla také 2. světová válka, kdy byly lázeňské komplexy zabrány Němci pro vojenské účely. Komunisté zase lázeňské budovy znárodnili. Období socialismu ale nemůžeme z pohledu lázeňství vnímat až tak negativně, protože komunistický režim přišel se zajímavým nápadem – zpřístupnit tuto kúru i nejchudším vrstvám.

Lázně se změnily na zdravotnická zařízení a stát umožnil pacientům trpícím vážnými zdravotními problémy, aby se jel léčit právě do Mariánských lázní, Karlových Varů, Luhačovic a dalších vyhlášených adres.

Přečtěte si také

Co říká věda o léčivých krystalech. Mohou nám opravdu minerály pomoci v boji proti nemocem?

A tak lázně přežívají dodnes. Ne všude se daří, třeba lázně Kyselka dopadly špatně. I Priessnitzův Jeseník poněkud ztratil v 90. letech na lesku a teprve poslední dobou se začíná vzmáhat. Mnoho českých lázní je ale ve skvělé kondici a kvalitou svých služeb se řadí ke světové špičce.

Buďme na naše lázně pyšní. Je to unikátní národní dědictví, které nám závidí mnoho návštěvníků z celého světa.