Pěstujete každý rok zeleninu na rovnakém místě? Je to chyba, kterou už více nedělejte

Pěstujete každý rok zeleninu na rovnakém místě? Je to chyba, kterou už více nedělejte

01. 04. 2020

Pěstujeme-li několik let po sobě na záhonu stále stejnou zeleninu, zjistíme, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny, a tím dochází k její únavě. Problémy s chorobami a škůdci narůstají a navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, které se v půdě hromadí a další roky omezují vývoj rostlin.

Avšak ruku na srdce: Pamatujete si, co jste na kterém záhoně vysázeli v loňském nebo dokonce předloňském roce? Proto než se pustíme do výsadby, vyplatí se vzít tužku a papír a osevní plánek zahrady si nakreslit. Střídání plodin na záhonech musíme každoročně obměňovat, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech.

Záhony vyhnojené chlévskou mrvou

Na nich můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny, brambory nebo pórek.

Záhony prohnojené dobrým uleželým kompostem

Sem přijdou plodové zeleniny, kedlubny, celer nebo cukety a patisony.

Záhony pro zeleninu, jež nesnáší přímé organické hnojení

Zde lze vysévat kořenovou mrkev, petržel, pastinák, vhodná je výsadba česneku a cibule. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu.

Záhony nevyhnojené

Na nich pěstujeme některé bylinky či koření, kopr, nebo hrášek či fazole.

Vyhnojená půda

Pro výsadbu vytrvalých zelenin jako je rebarbora, libeček, chřest se vyplatí najít místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně zde ale musíme doplňovat živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy. Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.

Střídání plodin na záhonech: žena s košíkem zeleniny v zahradě

Cibuloviny

Sem patří cibule, česnek, šalotka a pórek. Střídání plodin zde zabrání šíření hniloby, sněti, padlí, stonkových a cibulových háďátek a bílé hniloby. Tyto plodiny mají rády dostatek organických látek a hnojiv v půdě ještě před výsadbou.

Tip na článek: Péče o užitkovou zahradu bez chemie

Kořenová zelenina

To je mrkev, petržel, pastiňák, červená řepa. Spolu s řepou se může pěstovat také špenát. Střídání plodin tady pomáhá zabránit rozšíření kořenové hniloby, rakoviny pastiňáku a černé hniloby. Kořenová zelenina vyžaduje přiměřené množství hnojiv, ale není do půdy dobré přidávat čerstvý hnůj.

Brambory

Brambory (a také rajčata) je nutné pěstovat každý rok v jiné půdě, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní, strupovitosti a háďátek. Obě plodiny potřebují ke správnému růstu a vývinu dostatek výživy, nikoli však vápno.


Luštěniny

Sem patří fazole a hrách. Užívají se také jako zelené hnojení. Tady brání střídání plodin šíření chorob a škůdců, jako je například hniloba kořenů, padlí nebo třásněnky. Luštěniny vyžadují půdu s dostatečným množstvím organických látek, ale nepotřebují poté již žádná další hnojiva.

Brukvovitá zelenina

Skupina, kam patří brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta, kedlubny, vodnice, tuříny, ředkve a ředkvičky. S nimi se často pěstuje salát. Střídání plodin brání jednostrannému zatěžování půdy a napadení rostlin nádorovitostí košťálovin. Brukvovité zeleniny potřebují úrodnou půdu, takže by měly následovat po luštěninách. Musíme je také během jejich růstu a vývoje plodů vydatně přihnojovat. Potřebují půdu se zásaditým pH kolem 6,5 až 7,5.

Text: Jan Burkáček
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Zahrada prima nápadů

Atlas

Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?