Avšak ruku na srdce: Pamatujete si, co jste na kterém záhoně vysázeli v loňském nebo dokonce předloňském roce? Proto než se pustíme do výsadby, vyplatí se vzít tužku a papír a osevní plánek zahrady si nakreslit. Střídání plodin na záhonech musíme každoročně obměňovat, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech.
Záhony vyhnojené chlévskou mrvou
Na nich můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny, brambory nebo pórek.
Záhony prohnojené dobrým uleželým kompostem
Sem přijdou plodové zeleniny, kedlubny, celer nebo cukety a patisony.
Záhony pro zeleninu, jež nesnáší přímé organické hnojení
Zde lze vysévat kořenovou mrkev, petržel, pastinák, vhodná je výsadba česneku a cibule. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu.
Záhony nevyhnojené
Na nich pěstujeme některé bylinky či koření, kopr, nebo hrášek či fazole.
Vyhnojená půda
Pro výsadbu vytrvalých zelenin jako je rebarbora, libeček, chřest se vyplatí najít místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně zde ale musíme doplňovat živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy. Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.
Cibuloviny
Sem patří cibule, česnek, šalotka a pórek. Střídání plodin zde zabrání šíření hniloby, sněti, padlí, stonkových a cibulových háďátek a bílé hniloby. Tyto plodiny mají rády dostatek organických látek a hnojiv v půdě ještě před výsadbou.
Tip na článek: Péče o užitkovou zahradu bez chemie
Kořenová zelenina
To je mrkev, petržel, pastiňák, červená řepa. Spolu s řepou se může pěstovat také špenát. Střídání plodin tady pomáhá zabránit rozšíření kořenové hniloby, rakoviny pastiňáku a černé hniloby. Kořenová zelenina vyžaduje přiměřené množství hnojiv, ale není do půdy dobré přidávat čerstvý hnůj.
Brambory
Brambory (a také rajčata) je nutné pěstovat každý rok v jiné půdě, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní, strupovitosti a háďátek. Obě plodiny potřebují ke správnému růstu a vývinu dostatek výživy, nikoli však vápno.
Luštěniny
Sem patří fazole a hrách. Užívají se také jako zelené hnojení. Tady brání střídání plodin šíření chorob a škůdců, jako je například hniloba kořenů, padlí nebo třásněnky. Luštěniny vyžadují půdu s dostatečným množstvím organických látek, ale nepotřebují poté již žádná další hnojiva.
Brukvovitá zelenina
Skupina, kam patří brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta, kedlubny, vodnice, tuříny, ředkve a ředkvičky. S nimi se často pěstuje salát. Střídání plodin brání jednostrannému zatěžování půdy a napadení rostlin nádorovitostí košťálovin. Brukvovité zeleniny potřebují úrodnou půdu, takže by měly následovat po luštěninách. Musíme je také během jejich růstu a vývoje plodů vydatně přihnojovat. Potřebují půdu se zásaditým pH kolem 6,5 až 7,5.
Text: Jan Burkáček
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Zahrada prima nápadů
