Zahrada

Pěstujete každý rok zeleninu na rovnakém místě? Je to chyba, kterou už více nedělejte

Pěstujeme-li několik let po sobě na záhonu stále stejnou zeleninu, zjistíme, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny, a tím dochází k její únavě. Problémy s chorobami a škůdci narůstají a navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, které se v půdě hromadí a další roky omezují vývoj rostlin.

Střídání plodin na záhonech: zeleninová zahrada s dřevěnou chatkou

Avšak ruku na srdce: Pamatujete si, co jste na kterém záhoně vysázeli v loňském nebo dokonce předloňském roce? Proto než se pustíme do výsadby, vyplatí se vzít tužku a papír a osevní plánek zahrady si nakreslit. Střídání plodin na záhonech musíme každoročně obměňovat, a vůbec přitom nezáleží na velikosti zahrady. Dopracujete se tak k čtyřletému prostřídání plodin na záhonech.

Záhony vyhnojené chlévskou mrvou

Na nich můžete pěstovat zeleniny náročné na živiny: salátové okurky, melouny, košťáloviny, brambory nebo pórek.

Záhony prohnojené dobrým uleželým kompostem

Sem přijdou plodové zeleniny, kedlubny, celer nebo cukety a patisony.

Záhony pro zeleninu, jež nesnáší přímé organické hnojení

Zde lze vysévat kořenovou mrkev, petržel, pastinák, vhodná je výsadba česneku a cibule. Z listových zelenin se bude dařit salátům a špenátu.

Záhony nevyhnojené

Na nich pěstujeme některé bylinky či koření, kopr, nebo hrášek či fazole.

Vyhnojená půda

Pro výsadbu vytrvalých zelenin jako je rebarbora, libeček, chřest se vyplatí najít místo s kvalitní, propracovanou a organickými hnojivy vyhnojenou půdou. Každoročně zde ale musíme doplňovat živiny ještě přihnojováním průmyslovými hnojivy. Vytrvalé zeleniny mají velkou spotřebu živin, vytvářejí hodně hmoty a navíc na stanovišti zůstávají několik let, proto je pravidelné přihnojování nutností.

Střídání plodin na záhonech: žena s košíkem zeleniny v zahradě

Cibuloviny

Sem patří cibule, česnek, šalotka a pórek. Střídání plodin zde zabrání šíření hniloby, sněti, padlí, stonkových a cibulových háďátek a bílé hniloby. Tyto plodiny mají rády dostatek organických látek a hnojiv v půdě ještě před výsadbou.

Tip na článek: Péče o užitkovou zahradu bez chemie

Kořenová zelenina

To je mrkev, petržel, pastiňák, červená řepa. Spolu s řepou se může pěstovat také špenát. Střídání plodin tady pomáhá zabránit rozšíření kořenové hniloby, rakoviny pastiňáku a černé hniloby. Kořenová zelenina vyžaduje přiměřené množství hnojiv, ale není do půdy dobré přidávat čerstvý hnůj.

Brambory

Brambory (a také rajčata) je nutné pěstovat každý rok v jiné půdě, protože hlízy v zemi mohou přispět k rozmnožení plísní, strupovitosti a háďátek. Obě plodiny potřebují ke správnému růstu a vývinu dostatek výživy, nikoli však vápno.

Přečtěte si také

Luštěniny

Sem patří fazole a hrách. Užívají se také jako zelené hnojení. Tady brání střídání plodin šíření chorob a škůdců, jako je například hniloba kořenů, padlí nebo třásněnky. Luštěniny vyžadují půdu s dostatečným množstvím organických látek, ale nepotřebují poté již žádná další hnojiva.

Brukvovitá zelenina

Skupina, kam patří brokolice, růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta, kedlubny, vodnice, tuříny, ředkve a ředkvičky. S nimi se často pěstuje salát. Střídání plodin brání jednostrannému zatěžování půdy a napadení rostlin nádorovitostí košťálovin. Brukvovité zeleniny potřebují úrodnou půdu, takže by měly následovat po luštěninách. Musíme je také během jejich růstu a vývoje plodů vydatně přihnojovat. Potřebují půdu se zásaditým pH kolem 6,5 až 7,5.

Text: Jan Burkáček
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: Zahrada prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte