Zahrada

Starší zahradu architekti proměnili v oázu s jezírkem

Jak se zahrada v čase vyvíjí, roste a proměňuje, mění se i naše představy a potřeby. Proto si majitel do starší zahrady pozval zahradní architekty, aby jí dodali novou energii a obsah.

Pohled do zahrady se stromy, trvalkovými záhony a terasou se sezením.

Navštívená zahrada byla založena už dávno, což potvrzuje dospělá zeleň, včetně množství vysokých stromů. Aby však mohla poskytnout více prostoru pro děti majitelů a jejich hry, chtělo to vymyslet a realizovat několik atraktivních prvků. Pán domu si vzpomněl na starého kamaráda, zahradního architekta Ferdinanda Lefflera. Jeho kolegyně Anna Chomjaková, s níž změny v zahradě plánovali, vzpomíná: „Původně zde byly herní prvky podobného typu, jaké známe z veřejných dětských hřišť. Jak chlapci rostli, přestaly být pro ně zajímavé. Proto jsme hledali nové aktivity, adekvátnější jejich věku, které by je bavily delší dobu a podpořily v nich vztah k přírodě, chuť zkoumat a objevovat život v ní.“ A tak přibylo malé jezírko přírodního rázu.


Vodní mikrosvět

„Malé jezírko má lesní charakter, je plné vodních rostlin, rybiček a drobných vodních živočichů,“ pokračuje zahradní architektka. „Řešili jsme jeho umístění v prostoru, přívod elektřiny a vody a terénní modelace v jeho okolí. Zeminu z výkopů jsme využili k mírnému navýšení za jezírkem, kde jsme vytvořili malou zurčící vodní kaskádu schovanou v okolních výsadbách. Mysleli jsme i na případ větších dešťů, kdy je náhlý přebytek vody. Ta se bude moci bezpečně vylít do okolní zeleně. V blízkém okolí jsme do záhonů přidali borůvky, maliny, ostružiny, lesní jahody, které tu předtím celkem chyběly. Přírodní ráz podporuje i masivní dubová lavička s jednoduchými tvary z dílny sochaře Michala Sýkory.“

Detial zahradního jezírka s leknem.

Altánek z vrby

Děti milují místa, kde se mohou schovat a snít o svém vlastním světě. V rámci přírodního zákoutí s jezírkem pro ně vznikl altánek z živých vrbových prutů, které v dobrých podmínkách velmi rychle rostou. Roční přírůstek je 0,5 až 3 m. Pokud se některý z prutů neujme nebo uhyne, lze na jeho místo v předjaří zasadit mladý vyzrálý výhonek. „Stavba“ tak zůstane celistvě zelená a živá. Vrbový altánek se upravuje řezem jednou až třikrát ročně. Nebude-li tomu tak, časem se sám příliš zastíní a seschne. Zimní řez je nutný, letní doporučený. V červnu, případně i v červenci se odstraňují letorosty na vzdálenost cca 15 cm od hlavního kostrového prutu, čili tak, aby zůstaly dva až čtyři listy. Zimní řez v období vegetačního klidu se realizuje až k hlavnímu kostrovému prutu.

Text: Ing. Monika Králová
Foto: Ateliér Flera
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů