Ořešák nesměl v minulosti chybět na žádné větší zahradě. Nejen že příjemně stínil a zahradě dodával správné měřítko, ale stejně tak byl spolehlivým zdrojem na bílkoviny a tuky bohatých ořechů. Ačkoliv tento listnatý strom dokáže dorůst do monumentální velikosti, díky šlechtění se najdou také odrůdy vhodné do menších zahrad.
Ořešák s dlouhou historií
Ořešák královský patří do našich zahrad už od nepaměti. Na našem území rostl už před několika tisíci lety, cílené pěstování na zahradách a v sadech se ale rozšířilo hlavně ve středověku.
I dnes je tento léčivý a jedlý strom oblíbený, pro většinu odrůd je ovšem potřeba dostatek místa, což ho předurčuje především pro využití na velkých zahradách.
Divoké formy ořešáku totiž jsou schopny během několika desítek let přerůst výšku pětatřiceti metrů. Šlechtěné formy se ale dokáží držet více „při zemi“, v jejich případě se dá počítat s výškou okolo deseti až patnácti metrů.
Čerstvě sklizené ořechy vydrží při správném uskladnění ve skořápce i několik let.Zdroj: Shutterstock/anmbph
Nejen chutné plody, ale i další využití
Ořešák byl i dříve oblíbený především pro jedlá a chutná jádra bohatá na bílkoviny, tuky a celou řadu minerálů. Díky obsahu barvicích látek v listech a slupce plodů se ale také používal v barvířství, výtažky z ořešáku můžete najít například také v různých kosmetických přípravcích.
Často se také vysazoval poblíž stodol či jiných vysokých budov, kde fungoval jako bariéra proti šíření ohně. Nesměl ale také chybět poblíž hnojiště, v jeho listech i kůře jsou totiž obsaženy látky s antibakteriálním účinkem. Dříve se tedy věřilo, že ořešák zmírňuje šíření zápachu.
Kam ořešák vysadit
Naprostá většina moderních odrůd je samosprašná, chutných ořechů se tedy dočkáte i tehdy, když v okolí žádný jiný ořešák neporoste. Pokud už víte, že se vaše zahrada bez tohoto rozložitého a rychle rostoucího stromu neobejde, najděte pro něj slunné místo s hlubokou půdou bohatou na humus.
Zemina může být i kamenitá, ale měla by být určitě dobře propustná pro vodu. Ačkoliv je ořešák mrazuvzdorný i ve vyšších polohách, i tak ho v chladnějších oblastech vysaďte na chráněné místo. Pozdní mráz totiž může poškodit předčasně narašená květenství i listové vrcholy.
Ořešák potřebuje dostatek prostoru a nejlépe se mu daří na slunném místě s hlubokou půdou.Zdroj: Shutterstock/Brashovsky
Kdy a jak ořešák sázet
Mladé stromky se vysazují většinou pozdě na podzim nebo brzy na jaře v prostokořenné formě. Rostliny zapěstované v květináči se dají sázet prakticky po celou sezónu, tedy i v létě. U mladých stromů je velmi důležité zapěstování pevné a do prostoru rozložené koruny.
Řez se provádí v plné vegetaci od poloviny června do srpna. Jeho hlavním úkolem bude odstranění slabých výhonů nebo potlačení tlakové vidlice, tedy výhonů, které se větví ve tvaru písmene „V“. V tomto místě je totiž strom značně ohrožený rozlomením při větru.
Tvrdost skořápky se liší podle odrůdy a ovlivňuje jak snadno ořechy vylouskáte.Zdroj: Shutterstock/Sergiy Akhundov
Tradiční odrůdy
Při výběru odrůd se nejčastěji setkáte s ořešáky s jádry v krémové barvě. Jejich nabídka je nejširší a je jen na vás, jestli dáte přednost odrůdám označovaným jako papírák, polopapírák nebo kameňák. Jak už samotné názvy napovídají, půjde o tvrdost skořápky, která ukrývá jedlé jádro. Papíráky se sice dají velmi dobře louskat, jejich nevýhodou je ale kratší trvanlivost.
Naprostým protipólem jsou kameňáky s velmi silnou skořápkou, díky které ořechy ve skořápce vydrží v perfektní kondici dlouhé roky. Zlatou střední cestou jsou pak na trhu nejdostupnější polopapíráky se středně silnou skořápkou. Tu najdete například u odrůdy ‘Apollo’, ‘Mars’, ‘Jupiter’ či ‘Chandler’.
Můžete se také setkat se čtvrtou skupinou, tedy s křapáči. Ačkoliv se dají velmi snadno loupat, jejich jádra velmi rychle sesychají. I přes velmi snadné louskání se v zahradnictví s těmito odrůdami setkáte spíše jen vzácně.
Mladý ořešák potřebuje správné tvarování koruny aby v budoucnu vytvořil pevný a zdravý strom.Zdroj: Shutterstock/Natalivideo
Na červené vlně
Před několika lety se v nabídce zahradnictví ovšem objevily i odrůdy s červeným povrchem jader. Díky nižšímu vzrůstu do deseti metrů se hodí i do středně velkých zahrad.
Pokud chcete vyzkoušet jádra sytě červené barvy, v zahradnictví se porozhlédněte po odrůdě ‘Sychrov’, ‘Hospozinský’ nebo ‘Red Morawian’. Všechny odrůdy plodí během prvních dvou říjnových týdnů.
Do malých zahrad
Ořešák královský má většina z nás zažitý jako monumentální strom s podlouhle vejčitou nebo široce rozložitou korunou, která zabere hodně místa i na velkém pozemku. Některé odrůdy jsou ovšem vyšlechtěné i pro pěstování na stísněném prostoru.
Mezi nejmenší u nás dostupné odrůdy patří ‘Dwarf Karlik 3’, který se kvůli své výšce do 2,5 metru hodí i pro pěstování v květináči na terase. Do osmi metrů pak dorůstá osvědčená samosprašná odrůda ‘Seifersdorfský’.
Praskající zelená slupka je signálem že ořech je připravený ke sklizni.Zdroj: Shutterstock/Vova Shevchuk
Kdy a jak sklízet?
Ořechy se sklízejí nejlépe ve druhé polovině září nebo během října ve chvíli, kdy samy opadají z větví. Slupka by v tu chvíli měla být puklá nebo úplně rozpadlá. Pokud stále drží na ořechu, je nutné ji ručně odstranit a ořechy nechat na dobře větraném a suchém místě v bedýnkách oschnout.
Po usušení se mohou i nadále nechat v těchto bednách nebo je přesypte do látkových pytlů, ve kterých se budou i nadále dobře větrat. V dobrých podmínkách vydrží jádra v perfektní kondici dva až tři roky. Můžete je ovšem také vylouskat. V patentové sklenici vydrží přibližně půl roku, v mrazáku pak okolo roku.
I menší prostor má velký potenciál
Ne každý má velkou zahradu s ořešákem, ale i pár metrů na balkoně nebo terase může nabídnout místo pro odpočinek i zeleň.
Zapojte se do soutěže o proměnu balkonu nebo terasy až za 100 000 Kč:
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroj: Časopis Zahrada prima nápadů
