Proč jsou čmeláci pro zahradu nepostradatelní

Jarní kolísavé teploty nás zahrádkáře obvykle výrazně potrápí. Ačkoliv se už mnohé rostliny odhodlají kvést, nízké teploty snižují aktivitu hmyzu, který by je opylil. Existuje však jedna výjimka, kterou toto počasí rozhodně neodradí – čmeláci.

Z dvou set šedesáti pěti známých druhů čmeláků se jich na našem území vyskytuje přes třicet, respektive třiatřicet druhů čmeláků a devět druhů pačmeláků, které se od sebe liší velikostí, barvou, ale i nároky na životní prostředí.

V běžné zahradě se obvykle setkáváme s pěti, nanejvýš deseti druhy. Nejpočetnější a nejznámější z nich je čmelák zemní (Bombus terrestris), a to hlavně z toho důvodu, že preferuje široké spektrum podmínek a není tak náchylný na jejich změnu jako jiné druhy.

Detail čmeláka na květu levandule ukazuje husté ochlupení, které mu pomáhá létat a opylovat rostliny i během chladných jarních dnů.

Husté ochlupení funguje jako přírodní izolace a umožňuje čmelákům pracovat v době, kdy jsou ostatní opylovači ještě málo aktivní.Zdroj: Shutterstock/PETRUK VIKTOR

Chlupy jako konkurenční výhoda

Po probuzení ze zimního spánku můžeme pozorovat nejprve mladé královny. Jsou velké 20–26 mm a působí jako zavalité osrstěné kuličky létající vzduchem. Právě ochlupení čmelákům zabezpečuje potřebnou ochranu před vlivem počasí. Je to konkurenční výhoda oproti jiným druhům opylovačů, například včel, které tento efekt nemají zdaleka tak dobře vyvinutý.

Jak to funguje? Čmelák kmitem svých svalů těla spaluje cukr a v jeho drobném těle se vytváří teplo. Při teplotách do 10 °C se dokáže zahřát i na více než 25 °C. Tento fenomén mu proto umožňuje létat a opylovat v době, kdy včela medonosná ještě odmítá vyletět z úlu.

Přečtěte si také

Více života a méně škůdců: Jak podpořit ptáky a hmyz pro přirozeně zdravou zahradu

Každý rok znovu

Mladé královny čmeláků zemních vyhledávají úkryty v zemi, v půdě, nejčastěji v podobě opuštěných nor drobných zemních savců. Tam si budují hnízdo. Většinou se nachází jen do půl metru pod zemí, ale byly zaznamenány i hloubky téměř jeden a půl metru.

Činnost čmeláčích matek je velmi vyčerpávající, často je proto najdeme vyčerpané jen tak sedět na zemi. Těm, kterým se hnízdo podaří úspěšně založit, zbývá už jen rozšiřovat zásoby pylu a nektaru, na kterých se vyvine první generace dělnic. Jsou malé, přibližně centimetr velké, a můžeme je pozorovat přibližně v dubnu až květnu.

Na konci léta mohou mít hnízda čmeláků zemních i několik stovek jedinců. V tomto období se vyvíjí i generace budoucích královen a trubců, kteří se po úspěšném spáření ukládají k zimnímu spánku, aby se cyklus mohl zopakovat. V našich podmínkách mají čmeláci jen jednu generaci, hnízda jsou proto jednoletá.

Speciální čmelín poskytuje čmelákům bezpečné místo pro založení hnízda a podporuje jejich výskyt v zahradě.

Čmelíny mohou nahradit přirozené úkryty a pomoci čmelákům úspěšně založit kolonii v blízkosti užitkové zahrady.Zdroj: Shutterstock/Istak15

Pomoc pro zahrádkáře

V čem se může zahrádkář na čmeláky spolehnout? V brzkém jarním období opylí čmelák spolehlivě šafrány, sněženky, dříny, rybíz, ale i užitečné bylinky jako plicník a popenec. Opyluje i ovocné dřeviny (slivoně, třešně, jabloně), hloh, ostružiny a borůvky.

Jak sezóna plyne, kvalitně dopomůže k opylení rajčat, paprik, jahod, angreštu, okurek, tykví a cuket. Těšit se mohou i pěstitelé temnoplodců a muchovníků. Seznam rostlin je skutečně rozsáhlý, proto má smysl je do zahrad lákat.

Chceme-li od přírody pomoc, nebude to zadarmo. Čmeláci obecně milují různé druhy jetele, vikev, sléz, chrpy či tolici vojtěšku. Do zahrady produkující úrodu do kuchyně je proto vhodné zařadit i přirozeně rostoucí rostliny a nektarodárné květiny. Tyto vlastnosti prostředí nelze vztahovat jen na náš pozemek, důležité je dbát i o jeho okolí a do světa biodiverzity „verbovat“ i uvědomělé sousedy.

Ačkoliv je čmelák zemní zatím relativně běžným druhem, ostatní druhy to rozhodně nemají jednoduché a v naší přírodě je jejich četnost na ústupu. Je proto i na nás, aby jejich „superschopnosti“ mohly využívat i budoucí generace zahrádkářů.

Přečtěte si také

Město vyměnili za klid a zeleň. Jejich venkovská zahrada teď žije vlastním rytmem – pro lidi, ptáky i ježky

Rady biologa

Adrián radí, jak dopomoci k rozvoji generace čmeláků a k posílení jejich kolonií v okolí.

Pokud na to existuje vhodný prostor, čmelákům a jinému užitečnému hmyzu na jaře pomůže brzy kvetoucí vrba jíva. Ta je významným zdrojem pylu. Vysazovat ji můžeme na slunná stanoviště s vlhčí půdou. Její přítomnost pomáhá rozvoji a posilnění čmeláků.
Porost prvních jarních bylin v trávníku nechejte před posekáním přirozeně dokvést. Není nic horšího, než když sekačka smete čmelákům z povrchu zemského takovýto důležitý zdroj potravy. Nezapomínejte, že pro biotop v zahradě je mnohem lepší sekat po částech s odstupem týdnů, ne nárazově velkou plochu. Nehostinné podmínky opylovači opouštějí, což se určitě na vaší úrodě neodrazí pozitivně.
Bohatě kvetoucí záhony poskytují čmelákům potravu po celou sezonu a pomáhají udržovat jejich početné kolonie.Zdroj: Shutterstock/Kristaps_1
Je-li už nutné aplikovat postřik, dbejte na dávkování a způsob aplikace v přiloženém letáku. Mnozí zahrádkáři ve snaze ušetřit čas tato nařízení ignorují a vykonávají postřik i za pěkného počasí – rovnou na kvetoucí rostliny plné opylovačů. Protože příroda neuznává hranice a ploty, je rozhodně na místě v tomto směru poučit i nezodpovědné sousedy.
Čmeláci milují komposty a jiné hromady rostlinného odpadu. Když zpozorujete, že do něj létají, je třeba zvýšit opatrnost. Hnízda v kompostech bývají umístěna těsně pod povrchem a nechtěně byste je mohli poškodit, což by pro čmeláky bylo osudné.