Krasec jalovcový: Jak se s ním vypořádat a ochránit okrasné dřeviny
Biolog Adrián přináší konkrétní rady, jak se vypořádat s invazním krascem jalovcovým a ochránit tak zahradu i okolní porosty před jeho škodlivým působením.
Biolog Adrián přináší konkrétní rady, jak se vypořádat s invazním krascem jalovcovým a ochránit tak zahradu i okolní porosty před jeho škodlivým působením.
Mnozí z nás máme v zahradě túje. Desetiletí byly považovány za nenáročné dřeviny, které nic nenapadá. V posledních letech jako by všechny postupně umíraly. Ty, které tento osud dosud nepostihl, jen čekají na blížící se konec. Je to důsledek invaze nového škůdce.
Čeští obrozenci byli při vymýšlení názvů květeny kreativní a dokázali nejednou přesně vystihnout, jak se daná rostlina chová. Nemusíte vědět o bylinách nic, ale když slyšíte libozvučná jména, jako je heřmánek, mateřídouška nebo prvosenka, a hned tušíte, že jde o rostliny krásné a přínosné pro člověka. Jak rozdílně zní druhy jako rulík zlomocný nebo bolševník. Anebo rostlina, o které dnes chceme mluvit - rozpuk jízlivý.
"Mám sladkou krev, komáři na mě jdou víc než na ostatní," to je teorie, které věří většina z nás. Většina má za to, že nadprůměrně přitahuje pozornost komářích samiček. Což je ovšem nesmysl, protože takto nadprůměrných by mohla být jen necelá polovina populace. A těch, kteří naopak šťastně hlásí, že je komáři nechají na pokoji, je naprostá menšina. Tak jak to s těmi komáry je?
Vosí hnízdo v blízkosti domu dokáže z příjemného posezení na zahradě udělat noční můru. Stačí jen jedno vosí bodnutí a je po náladě. Pokud ještě k tomu v místě žijí také děti nebo alergici, vosí hnízdo není radno podceňovat. Naštěstí dnes už existují způsoby, jak se ho můžete zbavit bezpečně, efektivně a bez zbytečného riskování.
Ani na chalupě se nemusíme vzdávat vlastní zeleniny a bylinek. Stačí zvolit druhy, které zvládnou růst s minimem péče, a naučit se pár triků, jak ušetřit čas i zálivku. Ve třetím dílu série se podíváme na užitkovou zahradu, která funguje i bez každodenní starostlivosti.
Když se řekne zahrada u chalupy, většina z nás si představí trávník. Ale jaký? Není nutné mít anglický koberec, který potřebuje denní dohled. Ve druhém dílu série vám ukážeme, jak může být skvělou volbou odolný bylinný trávník i rozkvetlá louka plná motýlů.
Každá zahrada je originál. Jedna je čistě okrasná, v druhé rostou ovocné stromy či záhony plné zeleniny. I zahrady u chalupy jsou osobité – určitě by však měly být nenáročné na údržbu. S čím tedy počítat a co všechno můžeme v takových zahradách pěstovat? Tento článek je prvním dílem malé série, ve které si představíme tři tipy zahrad vhodných k chalupě. Začínáme u přírodní zahrady – místa, kde krása a pohoda jdou ruku v ruce s minimální údržbou.
Zahrada má být místo klidu. Místo, kde se člověk může zastavit, zhluboka nadechnout, něco zasadit, něco ostříhat a mít z toho dobrý pocit. Jenže občas mezi kvetoucími a užitečnými rostlinami narazíte na druhy, které dokážou zklidněnou zahradu proměnit v problémové území. Některé jsou jedovaté, jiné se šíří jako lavina – a pak jsou i takové, co umí obojí.
Léto už je ve své druhé polovině a zahrada se začíná převlékat do podzimních barev. Ať už pěstujete zeleninu, květiny nebo jen pár keřů a stromků, konec léta je ideální příležitost doplnit, upravit a napravit to, na co přes prázdniny nezbyl čas.
Toužíte po čerstvém salátu i na podzim? Pozdní setí listové zeleniny je možné a se správnou péčí se můžete těšit z bohaté úrody. Poradíme vám, jak na to.
Když člověk na konci léta nebo začátkem podzimu projde zahradou, může mít trochu smíšené pocity. Záhony, které ještě nedávno hrály všemi barvami, se teď tváří trochu unaveně. Rostliny už vydaly, co mohly, a půda je často vyčerpaná. A právě tady přichází na řadu zelené hnojení – starý, ale osvědčený způsob, jak půdě vrátit sílu, aniž byste museli sahat po průmyslových hnojivech.