Když se řekne žena kuchařka, napadne většinu Čechů jen jediné jméno. A to i v době sociálních médií, kdy se prosazují velmi šikovné mladé dámy, jako je Kamu nebo Koko, které nás zásobují stovkami zajímavých videí. Číslem jedna mezi českými kuchařkami ale zůstává Magdalena Dobromila Rettigová, od jejíhož úmrtí uběhlo už 180 let. Proč má tato žena tak výsadní postavení?
Zmínka o moderních instagramových hvězdách v souvislosti s Rettigovou není náhodná. I ona sama byla ve své době velkou influencerkou. Provokativně můžeme říct – více influencerkou, než kuchařkou. Rettigová totiž kuchařské řemeslo nikdy nevystudovala. Nevedla zámeckou ani šlechtickou kuchyni. A recepty, které uvedla ve svém nejslavnějším díle Domácí kuchařka, většinou ani sama nevymyslela.
Domácí kuchařka se stala nejslavnějším dílem Magdaleny Dobromily Rettigové. Poprvé vyšla v roce 1826 a díky srozumitelné češtině a popularitě autorky si získala mimořádné postavení mezi českými kuchařskými knihami.Zdroj: Martinus
Vzdělaná dáma, organizátorka společenského života
Kdo tedy vlastně byla Magdalena Dobromila Rettigová, narozená v roce 1785? Vlastenka pocházející z poměrně dobrých rodinných poměrů – otec byl purkrabí. Měla přístup ke vzdělání, a jaksepatří toho využila. V mládí neustále ležela v knihách.
Četla německy, protože pocházela z německojazyčného prostředí. Teprve díky svému manželovi Janu Aloisovi Sudipravovi Rettigovi, se začala zajímat o český jazyk. Začala psát verše a její manžel ji v tom podporoval. Měl porozumění pro svou pracovitou a aktivní manželku jako málokterý muž té doby – i když totéž bychom mohli říci později o Josefu Němcovi, manželovi slavné Boženy Němcové.
Ten by býval byl ochoten podporovat svou choť ve všem, jen ne v jejích milostných dobrodružstvích. Historický výklad, že Němec manželku omezoval v rozvíjení jejího literárního talentu, je falešný a nespravedlivý. Ale to jsme odbočili.
Zpět k Rettigové. Ta se po určité době rozhodla věnovat zejména výchově a výuce dívek. Učila je hospodaření, vaření, domácím pracím a literatuře. Zároveň se stala aktivní organizátorkou společenského života v kraji kolem Ústí nad Orlicí. Pořádala literární dýchánky, podporovala výstavbu altánů a plánovala kulturní akce.
Magdalena Dobromila Rettigová žila v letech 1785 až 1845. Přestože nebyla profesionální kuchařkou, dokázala díky své literární, vzdělávací a společenské činnosti ovlivnit několik generací a její jméno se stalo symbolem české kuchyně.Zdroj: Jan Vilímek/Wikimedia Commons
Kromě receptů psala také červenou knihovnu
Rettigová si vybudovala síť kontaktů – stýkala se s Palackým, Šafaříkem nebo Jungmannem. To byly cenné konexe.
Nikdy netvořila literaturu té nejvyšší umělecké kvality. Tíhla spíše k odpočinkovějším žánrům, mimo jiné založila žánr české červené knihovny. Byla to ale výrazná osobnost, a uměla si vybudovat široký zástup podporovatelů, zejména z řad dívek a žen měšťanské společnosti. Zkrátka, influencerka se vším všudy.
Vrcholné dílo této vlastenky Domácí kuchařka vyšlo v roce 1826 – to už bylo Rettigové 41 let. Nebyla to zdaleka první česká kuchařská kniha, nebyla v ničem inovátorská. Recepty ani nebyly originální, Rettigová je často přebírala z německých knih a jednoduše přeložila.
Co bylo ale důležité, recepty zde byly psané česky, velmi srozumitelným jazykem přístupným lidovým vrstvám. Patrný je silný vlastenecký podtext. Mnohé hospodyně texty s chutí četly, třebaže neplánovaly podle nich vařit.
Rettigová se věnovala také výchově a vzdělávání dívek, které učila vaření, hospodaření, domácím pracím i literatuře. Právě mezi ženami měšťanské společnosti si postupně vybudovala početný okruh příznivkyň.Zdroj: iStock/AnnaStills
Protože na to neměly odpovídající zdroje. Kritizovaným aspektem díla Magdaleny Rettigové je totiž to, že podle její kuchařky nemohly pracovat zástupci chudších tříd. V ingrediencích se běžně objevuje obrovské množství másla, vajec, kaponi, šneci nebo drahé koření, v moučnících třeba i čokoláda – to jsou věci, které se ve spížích lidí žijících v první polovině 19. století běžně neobjevovaly.
Také si při pročítání knihy všimneme, že recepty bývají sestaveny pro velké množství strávníků, jako by autorka očekávala, že její čtenáři/čtenářky budou vařit pro celý regiment.
V 19. století vznikly kvalitnější kuchařky – například od Hansgirgové či Svobodové
Rettigová tedy nebyla nejlepší literátka své doby, ani nejlepší kuchařka. V 19. století působily jiné dámy – Františka Hansgirgová nebo Marie B. Svobodová, které odborníci vyzdvihují mnohem více. Jejich recepty byly často preciznější a originálnější.
K oblibě této kuchařky zásadně přispěla její srozumitelnost a to, že využívala běžně dostupných surovin. Tak vznikala strava jednoduchá, zdravá a pestrá.Zdroj: Shutterstock/Moroccanphotography
Marie B. Svobodová například sestavila svou knihu Kuchařskou školu s třicetiletou zkušeností péče o hospodářství na faře, a ve své knize projevuje obrovský rozhled a teoretické znalosti v oblasti chemie, fyziky, biologie, zdravovědy a dalších oborů. Podle Svobodové dodnes vaří elitní šéfkuchaři v prestižních českých restauracích.
Jenže marná sláva. Hansgirgovou nebo Svobodovou znají dnes jen ti největší znalci, zatímco Rettigová, první česká foodie influencerka, zůstává nedotknutelnou ikonou, o které se učí i děti ve škole.
Ale na druhou stranu, ani jí nemůžeme upřít četné zásluhy. Měla charisma a spoustu energie. Vytvořila inspirativní dílo, které bylo bestsellerem své doby. A dokázala českou kuchyni přiblížit tisícům obyčejných žen a udělat z vaření součást českého národního obrození.
Galerie:
Foto: iStock, Shutterstock, Jan Vilímek
Zdroje:
- https://www.jidloaradost.ambi.cz/clanky/pribeh-kucharky-marie-b-svobodove-je-velka-zahada-napinave-patrani-pokracuje
- https://www.stoplusjednicka.cz/predchudkyne-feministek-magdalena-dobromila-rettigova-zdaleka-nebyla-jen-autorkou-kucharky#:~:text=Malá%20Magdalena%20přišla%20na%20svět%20do%20rodiny,ale%20zažila%20už%20dříve%20u%20svých%20sourozenců.
