Starší pothos může být na koncích výhonů krásně zelený a plný listů, zatímco u květináče zůstávají dlouhé holé stonky. Rostlina pak působí vytáhle a unaveně, přestože její nové listy mohou být úplně zdravé.
První řešení, které člověka napadne, bývá radikální sestřih a nové zakořenění vrcholových řízků. Není to ale jediná možnost. Pothos má jednu užitečnou vlastnost, díky které lze dlouhé holé výhony využít k opětovnému zahuštění rostliny.
Jednotlivé staré listy mohou u pothosu přirozeně odumírat, při výraznějším opadávání je ale dobré zkontrolovat světlo, zálivku i stav kořenů.Zdroj: Shutterstock/AnnaVakar
Proč pothos postupně olysává od květináče
Pothos neboli šplhavnice zlatá (Epipremnum aureum) patří mezi pokojové rostliny, které dokážou vytvořit několik metrů dlouhé výhony. Jak rostlina stárne, může postupně přicházet o nejstarší listy ve spodních částech stonků.
Občasné odumření jednoho starého listu je přirozené. Pokud ale listy mizí rychleji nebo jich najednou opadá více, stojí za to nejprve hledat příčinu. Častým problémem bývá nedostatek světla, nevhodná zálivka nebo dlouhodobě vyčerpaný substrát. U přemokřených rostlin je potřeba zkontrolovat také kořeny, protože opadávání listů může doprovázet jejich zahnívání.
Jestliže je ale rostlina jinak zdravá, pokračuje v růstu a problémem jsou především staré holé části výhonů, nemusíte ji automaticky rozstříhat na řízky.
Na holém stonku se skrývá základ nové rostliny
Když se na dlouhý holý výhon podíváte pozorně, všimnete si na něm v pravidelných rozestupech uzlin neboli nodů. Jsou to místa, ze kterých dříve vyrůstaly listy a kde se mohou vytvářet také adventivní kořeny.
Právě této schopnosti se běžně využívá při množení pothosu řízky. Výhon ale nemusíte od mateřské rostliny vůbec oddělovat. Místo zakořenění ve sklenici s vodou můžete nechat uzliny zakořenit přímo v květináči.
Výhodou je, že stonek zůstává během zakořeňování stále spojený s původní rostlinou.
Právě v uzlinách na stonku dokáže pothos vytvářet nové kořeny. Této schopnosti lze využít při řízkování i zakořeňování výhonu přímo v květináči.Zdroj: Shutterstock/azis surokhmat
Dlouhý výhon jednoduše stočte zpátky do květináče
Holou část stonku opatrně veďte po povrchu substrátu a postupně ji stočte kolem vnitřního okraje květináče. Nemusíte ji zahrabávat celou. Důležité je dostat několik uzlin do těsného kontaktu s vlhkou zeminou.
Jednotlivá místa můžete lehce přitlačit do substrátu a případně zajistit kouskem zahnutého drátku, sponkou určenou k uchycení rostlin nebo jinou jednoduchou oporou. Stonek nelámejte a nevytvářejte příliš ostré ohyby, zejména u starších a tužších výhonů.
Části s listy mohou dál volně převisat přes okraj květináče nebo je můžete vést po opoře.
Holý výhon nemusíte hned odstřihnout. Stačí několik jeho uzlin přitisknout k vlhkému substrátu a upevnit je tak, aby mohly postupně zakořenit.Zdroj: Clémentine Desfemmes
Co se potom se stonkem stane
Pokud mají uzliny kontakt s vlhkým a vzdušným substrátem, mohou z nich postupně vyrůst nové kořeny. Jde v podstatě o jednoduchou formu hřížení. Na rozdíl od klasického řízkování však výhon během tvorby nových kořenů neoddělujete.
Zakořeněné uzliny mohou postupně podpořit další růst a z některých míst se mohou aktivovat nové výhony. Výsledkem může být mnohem hustší porost přímo u povrchu květináče, takže původně nevzhledné holé stonky přestanou být tak nápadné.
Je ale dobré počítat s tím, že samotné přitisknutí stonku k zemině nezaručuje, že z každé uzliny okamžitě vyroste nový list. Pothos si „vybírá“, která očka aktivuje, a záleží také na světle, kondici rostliny a podmínkách pěstování.
Dostatek rozptýleného světla podporuje kompaktnější růst pothosu, zatímco v příliš tmavém místě bývají výhony delší a řidší.Zdroj: Shutterstock/Mirko Kuzmanovic
Bez dostatku světla se problém může vrátit
Pokud chcete, aby omlazený pothos skutečně zhoustl, dejte mu dostatek rozptýleného světla. V tmavém koutě mohou být rozestupy mezi jednotlivými listy větší a rostlina bude vytvářet dlouhé řidší výhony.
Substrát během zakořeňování udržujte mírně vlhký, nikoliv trvale mokrý. Uzliny potřebují vláhu, ale zároveň i přístup vzduchu. Přemokření by mohlo vést k opačnému výsledku a způsobit zahnívání stonků nebo kořenů.
Pomůže také běžná péče odpovídající období růstu. Pokud je rostlina několik let ve stejné zemině, může být vhodné přesazení do čerstvého, vzdušného substrátu.
Pothosu prospívá dostatek rozptýleného světla. Na příliš tmavém místě se výhony více vytahují, prodlužují se mezery mezi listy a rostlina postupně ztrácí hustý vzhled.Zdroj: Shutterstock/JulieK2
Kdy je naopak lepší vzít nůžky
Navinutí výhonů není řešením pro každou rostlinu. Jestliže stonek žloutne, měkne nebo zahnívá, není vhodné jej zahrnovat zeminou. Nejprve je potřeba odstranit příčinu problému a zachránit zdravé části.
Stříhání má smysl také tehdy, pokud je pothos extrémně dlouhý a chcete jej výrazně omladit. Zdravé části výhonů můžete rozdělit na řízky s alespoň jednou uzlinou, nechat je zakořenit a následně zasadit několik mladých rostlin zpět k původnímu pothosu.
Obě metody lze také kombinovat. Část nejdelších výhonů zkraťte a použijte jako řízky, zatímco kratší holé stonky stočte na povrch substrátu a nechte zakořenit přímo v květináči.
Ze starého vytáhlého pothosu může být znovu hustá rostlina
Holý stonek tedy nemusí automaticky znamenat, že je výhon k ničemu. Dokud je zdravý, jeho uzliny představují místa schopná dalšího růstu a zakořenění. Místo okamžitého odstřižení proto můžete dlouhý výhon stočit zpět do květináče, uzliny přitisknout k substrátu a dát rostlině čas.
Je to jednoduchý způsob, jak využít přirozenou schopnost pothosu zakořeňovat ze stonku a současně zahustit starší rostlinu bez toho, abyste ji museli celou rozstříhat na řízky.
Galerie:
Foto: Shutterstock, Clémentine Desfemmes
Zdroj: Le marcottage des plantes d’intérieur, Weak Stems on Pothos: Causes, Checks & Fixes | LeafyPixels, 9 Common Problems In Pothos Plant: (Fixing Problems+Care Guide) » Simplify Plants
