Jahody jsou jedny z těch rostlin, které nám na zahradě dokážou udělat radost hned několikrát. Nejprve přijde sklizeň sladkých plodů a potom, trochu nenápadně, začnou z matečních rostlin vyrůstat dlouhé šlahouny. Právě na nich se tvoří malé nové rostlinky, které můžeme využít k namnožení jahodníku.
A srpen je na to podle mě výborná chvíle. Rostliny už mají hlavní sklizeň za sebou, ale stále mají dost času zakořenit a zesílit před zimou. Není přitom potřeba kupovat nové sazenice. Stačí se podívat, které jahodníky jsou zdravé a letos pěkně plodily.
Nejdřív si vyberte správné mateční rostliny
S tímhle bych rozhodně nespěchala. Člověka může napadnout vzít šlahoun z první rostliny, která je po ruce, ale lepší je trochu vybírat. Jako mateční rostliny se hodí především zdravé a vitální jahodníky, které během sezony dobře rostly a měly pěknou úrodu. Pokud některá rostlina bojovala s chorobami, byla slabá nebo dávala jen pár drobných plodů, její šlahouny bych na další množení nepoužívala.
Je to vlastně docela logické. Z mateční rostliny získáváme nové sazenice, takže má smysl vybrat si ty nejlepší.
Jakmile se objeví první kořínky, stačí rostlinku připevnit k půdě nebo do květináče a nechat ji zakořenit.Zdroj: Shutterstock/Just Atiw
Na šlahounu hledejte malé rostlinky
Šlahoun je dlouhý výhon, který jahodník vysílá do okolí. Na něm se postupně objevují malé rostlinky. Ty se mohou po dotyku s půdou samy zakořenit. Právě ty nás zajímají.
Obvykle bývá nejvhodnější první nebo druhá rostlinka na šlahounu. Není potřeba jich zakořeňovat deset z každého jahodníku. Raději si vyberte několik opravdu pěkných a silných rostlinek.
Pokud už mají vytvořené kořínky, je práce ještě jednodušší.
Jak novou sazenici zakořenit
Tady není potřeba žádná velká věda. Novou rostlinku přiložím k půdě a její střed lehce přitisknu k zemi. Pomoci si můžeme třeba malým drátěným kolíčkem, kouskem ohnutého drátu nebo speciální sponou.
Důležité je, aby střed rostlinky zůstal nad povrchem. Nemá smysl ji zahrnout celou. Kořeny potřebují kontakt s půdou, ale srdíčko jahodníku by mělo zůstat venku.
Pokud je půda suchá, místo předem zalijeme. V srpnu bývají horké dny a malá rostlinka bez vody rychle ztrácí sílu.
Správná hloubka výsadby rozhoduje o tom, jestli mladý jahodník dobře zakoření a nezačne zahnívat.Zdroj: Shutterstock/Evtushkova Olga
Někdy je lepší dát sazenici do květináče
Pokud nechcete novou rostlinu zakořeňovat přímo v záhonu, můžete použít malý květináč naplněný kvalitním substrátem. Položím ho vedle mateční rostliny a šlahoun nasměruji k němu. Rostlinku potom připevním k substrátu stejně jako v záhonu.
Výhoda je hlavně v tom, že později získáme sazenici i s pěkným kořenovým balem a můžeme ji přesadit přesně tam, kde ji chceme mít.
Nechte ji ještě chvíli napojenou na mateční rostlinu
Tady jsem dřív dělala jednu zbytečnou chybu. Jakmile jsem viděla nové kořínky, měla jsem chuť šlahoun hned odstřihnout. Jenže není kam spěchat. Dokud nová rostlinka ještě pořádně nezakoření, je pro ni výhodné zůstat spojená s mateční rostlinou. Ta jí stále poskytuje část živin a vody.
Jakmile má sazenice několik pěkných listů a je dobře zakořeněná, můžeme šlahoun mezi ní a mateční rostlinou odstřihnout. Ideálně čistými nůžkami.
Zakořeňování v květináčích usnadní přesazení nových sazenic a pomůže vytvořit silný kořenový bal.Zdroj: Shutterstock/krolikova
Srpen má ještě jednu velkou výhodu
Čím dříve nová sazenice zakoření, tím více času má do zimy. A právě proto je srpen tak šikovný. Jahodník může během konce léta vytvořit silnější kořenový systém a několik nových listů. Do podzimu pak nevstupuje jako malá, čerstvě přesazená rostlinka, ale jako poměrně dobře zapěstovaná sazenice.
Samozřejmě záleží na počasí. Pokud je dlouhodobě sucho, je potřeba zalévat. Mladé rostliny jsou na nedostatek vody citlivější než starší jahodníky.
První vydatná zálivka po výsadbě pomůže sazenici rychleji zakořenit a lépe zvládnout letní horko.Zdroj: Shutterstock/Irina Pelikh
Kam nové jahody vysadit?
Při výsadbě je dobré myslet trochu dopředu. Jahody mají rády slunné místo a půdu, ve které nestojí voda. Nové sazenice nedávám příliš hluboko. Srdíčko, tedy místo, odkud vyrůstají listy, musí zůstat nad zemí. Když ho zasypeme, může začít zahnívat. Po výsadbě je důležitá pořádná zálivka. V dalších dnech už sleduji hlavně to, aby půda úplně nevyschla.
A ještě jedna drobnost – není nutné mít jahodníky namačkané těsně vedle sebe. Trocha prostoru kolem každé rostliny se hodí kvůli proudění vzduchu i pozdější sklizni.
Pár šlahounů může znamenat celý nový záhon
Na množení jahod se mi líbí hlavně to, že je vlastně velmi jednoduché. Nemusíme nic složitě vysévat ani kupovat nové rostliny. Stačí si během léta všimnout pěkných jahodníků a nechat několik šlahounů zakořenit. V srpnu už bývá vhodná chvíle nové sazenice připravit a dát jim prostor, aby do podzimu zesílily.
A když se příští rok objeví první červené plody na rostlinách, které jste si vypěstovali sami, má to přece jen trochu jinou radost.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- Kniha – Strawberries: A Complete Guide to Growing and Harvesting – Robert H. Mohlenbrock
- Kniha – The Backyard Homestead – Carleen Madigan
- Kniha – Grow Your Own Fruit – Alan Buckingham
- Kniha – The Fruit Gardener’s Bible – Lewis Hill
- Kniha – The Vegetable Gardener’s Bible – Edward C. Smith
- Kniha – The New Organic Grower – Eliot Coleman
