Chutné ovoce, minimum péče a krásná zahrada od jara do podzimu. Muchovník spojuje vlastnosti okrasné i ovocné dřeviny, přitom zvládá mráz, sucho i méně ideální podmínky. Jeho sladké tmavé plody připomínají borůvky a na podzim se listy zbarvují do výrazných oranžových a červených tónů.
Různé druhy muchovníků (Amelanchier) pocházejí ze Severní Ameriky, Evropy a z části Asie. V zahradách se pěstují jako vyšší keře nebo menší stromy, dorůstající přibližně 2 až 6 metrů, v závislosti na druhu.
Tvoří vzdušnou korunu a také se dobře hodí pro divokou výsadbu. Kombinují užitkovou a ozdobnou hodnotu. Jsou velmi nenáročné, odolné jak vůči mrazům, tak suchu a zároveň nabízejí chutné, sladké ovoce.
Dozrávají od konce června do července a patří mezi nejbezpečnější malé ovoce i do takových zahrad, ve kterých jiné druhy neprospívají. V zahradě slouží jako solitéry, živý plot a jsou součástí smíšených výsadeb.
Na jaře jsou posety bílými hvězdicovitými květy, které jsou důležité i pro opylovače. Na podzim jejich listy září ve výrazně oranžových až červených odstínech, takže mají po celou sezónu vysokou okrasnou hodnotu.
Výrazné podzimní zbarvení patří k velkým přednostem muchovníku, který tak spojuje užitkovou funkci s vysokou okrasnou hodnotou během celé sezony.Zdroj: Shutterstock/Abhiiiizzzz
Druhy ovoce a jejich chuť
Nejčastěji pěstovanými a nejlépe chutnajícími druhy jsou muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) a muchovník hladký (A. laevis). Plody jsou malé bobule tmavě fialové až černé barvy, rostoucí v trsech. Chuť je přirozeně sladká, lehce mandlová až marcipánová, bez kyselosti typické pro rybíz.
Při plné zralosti jsou plody velmi sladké a připomínají borůvky. Naopak méně kvalitní druhy nebo nezralé plody mohou být matné nebo méně výrazné, proto stojí za to zvolit ověřené kultivary.
Muchovník hladký na jaře rozkvétá množstvím bílých hvězdicovitých květů, které zvyšují jeho okrasnou hodnotu a zároveň poskytují potravu opylovačům.Zdroj: Shutterstock/Tom Meaker
Prostředí a půda
Muchovník je velmi přizpůsobivý a patří mezi nejodolnější ovocné dřeviny. Daří se mu jak na slunci, tak v polostínu, v obyčejné zahradní půdě od lehčí po těžší. Nejlépe roste v mírně vlhké, propustné a humózní půdě, ale bez problémů zvládne i horší podmínky. Jeho velkou výhodou je jeho odolnost vůči suchu po zakořenění a vysoká odolnost proti mrazu, což z něj činí vhodný pro většinu oblastí.
Výsadba
Sazeničky se vysazují do klasické jámy obohacené kompostem. Rozestupy se pohybují přibližně 2 až 3 metry v závislosti na druhu a plánované velikosti rostliny. Po výsadbě je důležité pravidelně zalévat během prvního roku, dokud rostlina dobře nezakoření. Muchovník rychle zakoření a po několika sezonách začne pravidelně plodit.
Muchovník není jen ovocnou dřevinou, na podzim se jeho listy výrazně zbarvují a keř se díky tomu stává nepřehlédnutelnou ozdobou zahrady.Zdroj: Shutterstock/Sergey V Kalyakin
Prořezávání a údržba
Nevyžaduje intenzivní řez. V prvních letech přirozeně vytváří tvar koruny. Později stačí občasné prosvětlení nebo odstranění starších nebo zesílených výhonků. Také snáší silnější řez, ale na rozdíl od některých jiných bobulí ho pro běžnou sklizeň nepotřebuje. To z něj činí jeden z ovocných stromů nejjednodušších na údržbu.
Sběr a využití
Plody dozrávají postupně v trsech, podle odrůdy od začátku června. Sklizeň je jednoduchá, ale musí probíhat neustále, protože přezrálé plody mohou odpadnout nebo je rychle sbírají ptáci. Jí se čerstvý, ale je vhodný i na džemy, džusy, sirupy nebo sušení. Když je plně zralý, má vysoký obsah cukru a velmi jemnou dezertní chuť.
Na jednom trsu mohou být současně plody v různých fázích zralosti, proto se muchovník sklízí postupně a vyplatí se počkat, až bobule získají tmavou barvu a plně sladkou chuť.Zdroj: Shutterstock/bunbomi
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroj: Časopis Zahrada prima nápadů
