Dům a stavba

Zateplení střechy při rekonstrukci domu

Rekonstrukci rodinného domu je možno rovněž využít i pro zlepšení tepelně-izolačních vlastností střechy. U šikmé střechy se izolace vkládá (nebo fouká) mezi nebo nad dřevěné krokve. Novější technologii představují vícevrstvé střešní panely. U plochých střech tvoří tepelná izolace součást skladby střešního pláště.

Připravil: Radek Sýkora, foto: archivy firem Linzmeier, Thermodach, Izotec, Ciur, Dektrade, Ursa a Termo Izolace

Na tepelné ztrátě staršího rodinného domu se může významnou měrou podílet špatně izolovaná střešní konstrukce. Dodatečné zateplení střechy vždy musí být doplněno izolací proti vzdušné vlhkosti.

Vkládaná izolace

Šikmá střecha běžného rodinného domu se nejčastěji zatepluje vložením izolace mezi krokve nebo nad krokve (pod střešní krytinu). Při prvním způsobu se mezi krokve vkládají izolační pásy, desky nebo dílce z polystyrenu, minerální nebo skelné vlny, recyklovaného papíru, dřeva, přírodní vlny a konopí. Novějším způsobem je sypaná nebo foukaná izolace (nanáší se pod tlakem). Izolace mezi krokvemi musí být z vnitřní strany doplněna parozábranou. Nevýhodou izolace mezi krokvemi jsou větší tepelné ztráty průnikem dřevěnou konstrukcí, což vyžaduje větší tloušťku izolační hmoty.

Při vkládání izolace nad krokvemi se vznik tepelných mostů minimalizuje a navíc vynikne krása dřeva v interiéru. Podkladem jsou desky střešního bednění, jednostranně hoblované palubky, OSB desky a podobně. Izolační hmota se vkládá do kovových držáků. Pod tepelnou izolaci se umístí hydroizolace s požadovanými parametry, například bitumenový pás a podobně.

Aby tepelná izolace šikmé střechy plnila svoji úlohu, nesmí do ní z interiéru pronikat vlhký vzduch. Proto se zevnitř ještě potahuje zcela nepropustnou (parotěsnou) fólií (membránou). Z vnější strany se ale pokládá jen polopropustná fólie, která zamezí pronikání vody z prostoru pod krytinou, ale umožní odvod vlhkosti z interiéru. Podle typu může fólie současně sloužit jako větrná zábrana, reflexní tepelná izolace a některá i jako podklad pro střešní krytinu.

Skládané konstrukce

Skládané (sendvičové) střešní konstrukce u šikmé střechy slučují několik pracovních operací do jednoho dílce. To dovoluje stavět a izolovat střechu rychleji a méně pracně. Střešní panely lze rozdělit do dvou základních skupin:

– Velkoformátové panely: Obvykle to jsou velkoplošné panely na bázi tvrdé polyuretanové pěny, nebo polystyrénové panely s jádrem z tepelně izolačního materiálu, ke kterému jsou z obou stran přiklíženy OSB desky. Panely jsou dostatečně pevné a po upevnění do dřevěných nosníků jsou ihned pochozí.

– Skládané panely: Jsou to dílce obvykle na bázi deskového pěnového nebo vytlačovaného extrudovaného polystyrenu. Nejsou samonosné, takže ještě potřebují nosný prvek pro přenos zatížení mezi krokvemi. Tvarovány jsou tak, aby mohly být položeny přímou na střešní latě a přitom odváděly kondenzovanou a zateklou srážkovou vodu k okrajům střechy.

Po aplikaci „sendviče“ zůstanou krovy součástí interiéru a jsou jen málo ohroženy vlhkostí a teplotními změnami – asi jako nábytek v podkroví. Profil skládané střešní konstrukce (včetně izolace) navrhuje projektant na podkladu statického výpočtu, ne podle požadavku na tloušťku vkládaného izolantu.

U ploché střechy

U ploché střechy je izolace součástí střešního pláště. Skladba střešního pláště záleží na typu střechy:

– Jednoplášťová střecha: Odděluje exteriér jedním pláštěm, který má obvykle skladbu (shora): povlaková krytina jako hydroizolace (případně s ochrannou vrstvou), expanzní vrstvy, tepelně-izolační vrstva, parozábrana, dilatační vrstva, vyrovnávající a spádová vrstva a nosná střešní konstrukce. Existují i různé variace, například tzv. obrácená střecha s opačným pořadím vrstev – hydroizolace se klade až pod tepelnou izolaci, která je od ochranné vrstvy oddělena tzv. separační vrstvou. Označení DUO mívá střecha s dvojitou vrstvou tepelné izolace, s voženou hydroizolací. Označení PLUS má plochá střecha rekonstruovaná revitalizaci původního pláště přidáním nové vrstvy tepelné izolace a hydroizolace.

– Dvouplášťová střecha: V podstatě to jsou dvě nosné střešní konstrukce oddělené mezerou k odvětrání nežádoucího kondenzátu. Vrstvy jsou obvykle seřazeny takto (shora): povlaková krytina jako hydroizolace, expanzní vrstva, nosná konstrukce horního pláště, odvětrávací mezera, tepelně-izolační vrstva, parozábrana, nosná konstrukce dolního pláště, nosná konstrukce střechy.

Výběr materiálů pro jednotlivé vrstvy ploché střechy závisí na požadavcích stavebníka a konkrétní realizaci. Pro hydroizolační vrstvu se používá hlavně povlaková krytina z asfaltů a polymerů z termoplastických a elastických sloučenin, ale i vodonepropustný beton nebo minerální krytiny modifikované (armované) plastovými vlákny. Směrem do exteriéru musí mít hydroizolace větší difúzní schopnost, aby se mohla vysušovat zabudovaná vlhkost. Odborníci proto doporučují použít parozábranu se silikátovou tepelnou izolací.

Extra tip: Izolace z konopí

Izolační hmota je vyrobena z konopných vláken. Materiál je dodáván jako rohož nebo v rolích a používá se k izolaci střech, zdí i podlah, v novostavbách i při rekonstrukci. Podle informací výrobce jde o čistě přírodní produkt, jenž neobsahuje žádné přídavné látky, které by mohly poškodit životní prostředí. Ohrožení lidského zdraví je přitom vyloučeno jak při výrobě, tak i při aplikaci. Aplikace je možná i svépomocí, neboť příprava izolace je čistá, bez prachu a konopí je dobře snášeno lidskou pokožkou. Výborné difúzní vlastnosti konopných vláken zaručují automatickou regulaci vlhkosti, což znamená zdravé a příjemné klima ve vnitřních prostorech.

Diagnostika úniku tepla

Před rekonstrukcí se doporučuje zjistit, kudy uniká teplo a kde jsou tzv. tepelné mosty a hrozí růst plísní. Základním způsobem diagnostiky je termografie (termovize). Je to bezkontaktní měření teplot na povrchu konstrukcí. Výsledkem je termogram, tedy digitální obraz teplotního pole, kde je různým teplotám přiřazena určitá barva. Podle termogramu lze lokalizovat tepelné mosty a stanovit homogenitu tepelně izolační vrstvy. Je rovněž možné diagnostikovat tepelně izolační vlastnosti rozvodů tepla včetně možných úniků.

Pozor na tepelná mosty

Nebezpečí vzniku tepelných mostů včetně bodových vzniká paradoxně i v případech, kdy se pokoušíme svépomocně zamezit tepelným ztrátám dodatečnou izolací.

Bodové tepelné mosty mohou vznikat nejen při kotvení izolačního materiálu, ale také při upevňování dalších konstrukcí a prvků, které souvisí se zateplením domu a s obnovou fasády. Nebezpečí tak hrozí třeba v případě, kdy se rozhodneme ukotvit mansardovou střechu či pergolu pomocí pozinkovaných nebo ocelových kotev. Výrazného omezení vlivu tepelných mostů lze v takovém případě docílit použitím speciálních podložek pro uchycování konstrukcí do zateplení a vhodným výběrem upevňovacích hmoždinek, například s plastovým trnem.

Jedním z důvodů, proč by měla zateplení provádět odborná firma či alespoň stavbu dozorovat, je právě možnost vzniku tepelných mostů při neodborném postupu.

Článek z RPN č. 7-8/2013

Komentovat

Nepřehlédněte