Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv autora a firem: Město Toušeň, Mibag, Baumax, Bohuslav Mádel, Hyper Inzerce, Paulíny a MŽP ČR
Ještě před zahájením sanace je nutné nechat stavbu zkontrolovat statikem. Rozvody plynu a elektřiny necháme před opětovným zapojením zkontrolovat odborníky. Pokud jsou statika a rozvody v pořádku, můžeme začít..
Voda musí pryč
Především je třeba co nejdříve odčerpat veškerou zbylou vody ze zatopených objektů po opadnutí povodně. U sklepů je častým problémem zvýšená hladina podzemní vody, která prosakuje dovnitř. Zde je nezbytné odčerpávat vodu postupně a počítat s jejím navracením. K tomu účelům nejvhodněji využijeme kalová čerpadla, která si poradí i se znečištěnou vodou, v níž mechanické nečistoty mohou dosahovat podle typu čerpadla až několika centimetrů. Na zbytky vody na podlaze použijeme lopatu či hadr, nebo tzv. vysavače na mokro-suché vysávání. Ty slouží ke spolehlivému vysání vlhkých a mokrých nečistot, které již čerpadla nebyla schopna odsát. Navíc je lze využít i pro běžné vysávání suchých hrubých nečistot a jemného prachu.
Odstranění bahna
Odstraňování bahna a nečistot z podlahy a zdiva je velmi nepříjemná a namáhavá práce. Velmi ji usnadní vysokotlaké čističe (tzv. vapky), které tlakem vody bahno ze znečištěných povrchů doslova smetou a odplaví, nejlépe do místní kanalizace.
Vapky sice zanechají povrch relativně čistý, ale i tak musíme pamatovat ještě na mikroby a jiné škodliviny, se kterými si ani tlaková voda neporadí a je třeba je zničit až dezinfekcí. I zde můžeme použít vysokotlaké čističe, a to přidáním nádobky na desinfekční prostředek (například Savo). Povrch tak zároveň omýváme a desinfikujeme.Vysokotlaké čističe lze zakoupit i s řadou jiného příslušenství, které se hodí pro čištění různých povrchů i mimo povodně.
Vysoušení zdiva
Nyní je třeba podlahy a zdivo vysušit. Z podlahy je přitom nutné odstranit všechny krytin (včetně plovoucích podlah a podobně), pod kterými by se mohly držet plísně.
U méně nasáklých zdí zpravidla postačí důkladné vysušení, aniž bychom museli odstranit omítku. To můžeme provést jen intenzivním větráním. Větráme především v době slunečného počasí, ale i v suchém počasí při poklesu teplot. V zimě je nutné sledovat, zda nedochází k promrznutí promáčených konstrukcí. Větrat se musí podlaží i střešní prostory, které nebyly zaplaveny. Přirozené vysychání zdí může trvat až několik měsíců.
Druhým způsobem je vysoušení za použití vysoušečů, obvykle kondenzačních. Horkovzdušné vysoušeče vzduch současně ohřívají, což napomáhá k odpařování vlhkosti ze stěn. Pokud se nepodaří zajistit vysoušeče, pomohou i běžné větráky (čím více, tím lépe).
Tepelné mosty, tvořené například železobetonovým věncem a konzolami, je třeba přes zimu provizorně izolovat pásem tepelného izolantu o něco širšího než je výška věnce.
Odstranění omítky
Mnohdy jsou ale zdi vodou natolik zasaženy, že nezbývá, než omítku odstranit a poskytnout zdivu dostatek vzduchu pro řádné vysušení. O nutnosti této náročné operce se ale předem poradíme s odborníkem.
Omítku je třeba odstranit především ve starších a špatně izolovaných domech. Ale také v případech, kdy došlo k zatopení silně kontaminovanou vodou, nebo kdy byl i novější objekt zatopen velmi dlouhou dobu a zdivo silně nasáklo.
Omítku bychom měli odstranit až do 1,5 násobku šířky zdiva nad čárou zatopení (například je-li tloušťka zdiva 30 cm, osekáme 45 cm nad místo, kam voda dosáhla.) Během odstraňování vyškrábeme maltu mezi cihlami do hloubky až 2–3 cm. Zároveň odstraníme sádru ze všech míst, kudy prochází elektroinstalace.
Dva měsíce poté
Aktivní vysoušení při současném ohřívání domu zprovozněným vytápěním a za současného větrání trvá zhruba dva měsíce. Pokud je zdivo přiměřeně vysušeno (to opět musí posoudit odborník), objednáme si u odborné firmy návrh dalších sanačních opatření. Sestávají z kombinace úpravy okolního terénu se sanačních zásahů v objektu. Jde zejména o tato opatření:
– Provedení změny spádování terénu, stavba drenážního potrubí, trativodů, odvodňovací studny a podobně.
– Zlepšení hydroizolace zdiva, základů a podlah, případě provedení nové. Přitom by se měla uplatnit kombinace metod mechanických, chemických, vzduchoizolačních a elektromagnetikých.
– Případná změna osazení rozvodů elektřiny, plynu a dalších TZB podle návrhu specialistů.
Zkušenosti z minulých povodní přitom ukazují, že dům je i po provedení těchto opatření třeba přetápět a intenzivně větrat po dobu nejméně dvou topných sezón.
Obnova omítky
Poslední fází je obnova odstraněné omítky, případně nátěr fasády. Před tím je vždy nutné provést průzkum vlhkosti zdiva kvalifikovaným pracovníkem pro obor sanace vlhkých staveb s příslušným a platným osvědčením od akreditovaného orgánu. Bez průzkumu je omítání velmi riskantní: V krátkém čase se mohou projevy poruchy omítky opakovat (viditelné mapy se solnými výkvěty, v interiéru často doprovázené plísněmi) a dochází ke zbytečným výdajům.
Po povodni se obvykle doporučuje aplikovat sanační omítkový systém. Sanační omítky svojí strukturou umožňují odvádění vlhkosti ze zdiva za současného omezení nežádoucích jevů, jako např. odprýskávání, skvrny na povrchu a další funkční a estetické závady. Sanační omítkové systémy se navrhují v běžných tloušťkách omítek, ale z různě průvzdušných, porézních a pevných omítkových vrstev podle stupně zasažení zdiva vodou a solemi.
Extra tip: Nová zelená úsporám
Nový program Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám nabízí na zateplení domů víc než jednu miliardu korun. Program reaguje i na situaci v povodněmi zasažených oblastech. Žadatelům, jejichž rodinný dům byl zasažen povodní, nabízí možnost žádat o podporu za zvýhodněných podmínek: Zvýšení maximální míry podpory na zateplení a výměnu oken o 20 %, zvýšení maximální výše podpory na výměnu zdroje tepla o 20 %, zvýšení maximální výše podpory na zpracování odborného posudku a zajištění odborného technického dozoru o 20 % a prodloužení lhůty k listinnému podání žádosti o podporu. Příjem žádostí v rámci 1. výzvy bude zahájen v srpnu 2013, první prostředky budou vyplaceny na podzim 2013. Další podrobnosti a návody jsou na webových stránkách www.nzu2013.cz.
Pomoc zateplením
Odborník může doporučit, zda je možno vysoušení stavby pomoci vnějším zateplením. Zruší se tím téměř všechny tepelné mosty, omezí teplotně-dilatační pohyby obvodového zdiva a zabrání jeho promrzání. Musí to ale být izolace z venkovní strany zdiva. Izolací zevnitř
bychom promočené zdivo „vystrčili“ na mráz a vystavili kolísání denních a nočních teplot, což by je mohlo poškodit a rozvolnit. Použijeme tedy zateplení se vzduchovou mezerou, nebo kontaktní systém, jehož všechny vrstvy jsou zhruba stejně propustné pro vodní páru.
Sledujeme statiku
I po uvedení stavby do běžného provozu dál sledujeme jeho statiku. Na případné malé trhlinky na nosných stěnách a sloupech přilepíme kolmo sádrový pásek. Pokud se objeví na sádrovém pásku trhlina větší než 2 mm, je nutné opět zavolat statika. Rovněž je třeba sledovat i jiné poruchy, které se projevují drcením části nosných prvků nebo průhybem, vybočením. Při sledování takových poruch hraje důležitou roli časový průběh. Při rychlém průběhu poruchy může dojít i ke zřícení stavby, při pomalém průběhu se destrukce může zcela zastavit.
Článek za časopisu Recepty prima nápadů č. 7-8/2013
