Dílna a hobby Zahrada

Zahradní kompostér: Vyrobte si s námi vlastní (video)

Kromě toho, že organický odpad ze zahrady máme kam uklidit, má kompostér ještě jednu obrovskou výhodu. Ušetříme na hnojivech, protože kompost je tím nejlevnějším.

kompostér

Kompostér, který si s námi vyrobíte, má dvě „oddělení“. Plnit je můžeme zvlášť, první rok jednu část, druhý rok druhou.

Kam v zahradě situovat kompostér? Vybereme pro něj místo v polostínu. Obvykle je to někde na konci zahrady, aby vizuálně nevadil. Zápachu se bát nemusíme, při správném kompostování je bez zápachu.

Vzduch a voda

Zabezpečit musíme přístup vzduchu, proto jsou mezi latěmi mezery. Zabezpečíme to i vhodným vrstvením jednotlivých materiálů, kde střídáme jemné materiály (posekaný trávník) s hrubšími materiály (nadrcené větve a větvičky ze stromů a keřů). Rozklad organického materiálu mají na svědomí především bakterie, které se běžně vyskytují v půdě. Proto občas na některou vrstvu hodíme pár lopat hlíny. Aby bakterie pro nás pracovaly a dobře a rychle se množily, potřebují vlhko. V obdobích sucha obsah kompostéru poléváme. Když totiž proschne, proces rozkladu se zastaví.

Překopat dvakrát za rok

Vzduch do tlejícího kompostu dostaneme i jeho „překopáním“. Nejjednodušší je ho přehodit z jedné hromady na druhou. Proces kompostování tím opět nastartujeme. Projeví se to jeho zahřátím, uvnitř byste naměřili 50 až 60 °C. Přehodit ho se doporučuje na podzim a brzy na jaře.

Jak ovlivnit proces kompostování

Rostlinné zbytky se rozkládají jeden až tři roky v závislosti na tom, co kompostujeme. Čím hrubší složky jsme do něj ukládali, jako například větve, tím déle trvá rozklad. Délka rozkladu souvisí i s tím, zda se nám daří v něm udržovat přiměřenou vlhkost. Dobrou pomůckou je koupě speciálních bakterií. Ty dokážou proces rozkladu dobře nastartovat, a dokonce i urychlit. Když kompostér plníme ne zcela vhodnými ingrediencemi, jako jsou například zmíněné silnější větve nebo větší množství posekané trávy, právě zakoupenými bakteriemi vhodně usměrníme způsob rozkladu.

Přečtěte si také

Co patří do kompostu?

Dalo by se říci, že kompostovat se dají všechny rostlinné části s výjimkou nemocných a napadených, čili posběrové zbytky, listí, suchá i posekaná tráva, rostlinné odřezky. Kompostovat můžeme i plevel, ale pozor, ve stádiu bez semen, jinak bychom je později spolu s kompostem roznesli. Vyhneme se i plevelu rozšiřujícímu se kořeny, jako je pýr či bršlice kozí noha. Z kuchyně sem přidáváme slupky zeleniny a ovoce, s výjimkou citrusových a banánových plodů. Nepatří sem žádné zbytky jídel, ani přepálené oleje či kosti.

Jak vyrobit kompostér

Materiál

  • dřevěné hranoly (100 x 100 mm) 360 Kč/ks
  • dřevěné latě (28 x 150 mm) 205 Kč/bal.
  • dřevěné zástěny (180 x 180 mm) 760 Kč/ks
  • startovací bakterie 220 Kč/bal.
  • spojovací materiál (šrouby, hřebíky, tzv. L-profily) 420 Kč
  • lazura 250 Kč/5 l

Nářadí

  • vodováha
  • pilka
  • metr
  • štětec
  • kladivo
  • šroubovák
  • rýč
  • hrábě
  • lopata
  • krumpáč

Postup na výrobu kompostéru

Dobré rady

Na stojky použijte masivnější dřevo, aby vydržely co nejdéle. Dřevo můžete mírně opracovat a určitě ho ošetřete lazurou. Později může pracovat a praskat, což však není chyba, jen vysychá. Každoročně doporučujeme natírat lazurou.

Spojovací materiál je vhodnější nerezový, protože nerezaví. Lépe se pracuje se šrouby a snazší jsou i výměny latí po pár letech. Dají se však použít nové nebo už použité hřebíky. L-profily si umíme i podomácky vyrobit z přebytečné pásoviny nebo jiných zbytků kování a plechů.

Text a foto: František Laššák
Realizace: Boris Laššák, Ľudovít Kunovič
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte