Zahrada

Vlaštovky a jiřičky: Co má na svědomí jejich pokles a jak je můžete chránit?

Velké množství hmyzu na jaře vychází ze svých úkrytů. A tam, kde je dostatečná nabídka potravy, zákonitě přicházejí i hladoví predátoři – vlaštovky a jiřičky.

Vlaštovky a jiřičky proč je chráni a nezhazovat jim hnízda
Zdroj: Shutterstock

Vlaštovky a jiřičky (Hirundo rustica, Delichon urbicum)

Oba druhy ptáků, vlaštovka obecná a jiřička obecná, mají společných mnoho vlastností. Jsou to stěhovavé druhy a koncem léta houfně odlétají z našeho území do daleké jižní Afriky, kde přečkávají zimu. Následně letí na sever a svou migrací kopírují příchod jara napříč jižní Evropou, dokud nedorazí k nám. V závislosti na podmínkách v konkrétním roce se tak děje v březnu až červnu. Jsou to téměř výlučně hmyzožraví ptáci, a tak si příchod v chladném období nemohou dovolit, protože by skončili o hladu.

I po několik tisíc kilometrů dlouhém letu jsou tito ptáci schopni vrátit se k místu, kde se vylíhli nebo kde naposledy hnízdili. Podaří se to jen části z těch, kteří se na migraci vydali na konci loňského léta. Kromě přirozených predátorů v Africe jsou bohužel terčem střelců v zemích podél migrační trasy a v mnoha zemích jižní Evropy jsou ještě stále považováni za pochoutku.


Vracejí se „domů“

Ihned po příletu se pokoušejí najít si místo, kde by mohli vybudovat svá charakteristická hnízda. Pokud jejich původní hnízdo z předešlé sezony zůstalo neporušené, vracejí se do něj. Původně tito ptáci hnízdili na skalních stěnách, ale postupně si zvykli na přítomnost člověka a začali hnízdit v naší blízkosti. Kromě lidských obydlí vhodných na stavbu hnízd je zlákala hlavně přítomnost velkého množství hmyzu spojená s chovem hospodářských zvířat.

jiřička
Jiřičky mají v porovnání s vlaštovkami méně vykrojený ocas a typické bílo-černé zbarvení. | Zdroj: Shutterstock

Oba druhy si hnízda budují z hliněných kuliček smíchaných se slinami. Konstrukčně se však liší. Zatímco vlaštovka vytváří otevřené hnízdo ve tvaru polokoule, jiřička buduje uzavřené hnízdo s malým otvorem, do kterého vlétá. Jakmile je hnízdo připravené, samice do něj kladou čtyři až šest vajíček. Po dvou týdnech inkubace se líhnou mláďata.

Uloví více než samy váží

Rodiče živí svá mláďata hmyzem, který chytají za letu. Podobně za letu pijí i vodu. V závislosti na počtu mláďat v hnízdě je krmí v průměru až čtyřistačtyřicetkrát denně. V tomto tempu dokážou ulovit za den více hmyzu, než sami váží. V regulaci létajícího hmyzu tak mají nenahraditelnou roli.

Ptáky i jejich hnízda chráníme

V posledních letech mnozí z nás jistě pozorují významný pokles vlaštovek i jiřiček v naší přírodě. Ovlivňuje to několik faktorů. Jedním z nejvýznamnějších je, že jsme postupně významně upustili od chovu vlastních hospodářských zvířat. To způsobuje pokles stavů létajícího hmyzu v okolí našich příbytků.

Vlaštovka krmí svá mláďata
Zdroj: Shutterstock

Zároveň populace hmyzu jako takového klesají napříč Evropou vlivem chemizace prostředí, globálního oteplování a degradace biotopů. Následkem toho nejsou tito ptáci často schopni najít dostatek potravy pro všechna mláďata, případně nedokážou nabrat dostatek energie před odletem do Afriky.

Aby toho nebylo málo, ještě i v této, pro ptáky náročné situaci, se mezi námi najdou lidé, kteří shazují už vybudovaná ptačí hnízda, v horším případě už i s potomstvem. Nutno připomenout, že takový čin je protizákonný, neboť všechny původní druhy ptáků jsou v naší přírodě chráněny. Lidé to dělají z několika důvodů, převážně z hygienických. Najdou se však i tací, kteří ničí hnízda úmyslně už jen z principu, že to dělávali i jejich rodiče či prarodiče, ale v konečném důsledku jejich argumenty, proč to dělají, stojí na velmi křehkých základech. A to je v případě tak užitečných tvorů velká škoda.

hotová hnízda pro vlaštovky a jiřičky
Pro podporu hnízdění vzácných jiřiček a vlaštovek můžeme zakoupit a instalovat hotová hnízda. | Zdroj: Shutterstock

Co dělat, když si u nás ptáci udělají hnízdiště

  • V žádném případě neodstraňujeme už zhotovená hnízda. Nejenže bychom jednali protizákonně, ale mohli bychom zničit už nakladená vajíčka, případně vylíhnutá mláďata.
  • Je-li hnízdění těchto ptáků pro nás nežádoucí, pokusme se je předem odradit instalací zábran proti hnízdění, lesknoucích se předmětů nebo maketami dravců.
  • Dobrou možností je též zakoupení uměle vytvořených hnízd, která zavěsíme tam, kde nám nevadí, a tak je „přinutíme“ přestěhovat se z míst, kde nám jejich hnízdění nevyhovuje (například přímo nad terasou).
  • Je-li hnízdo přece jen vytvořeno na místě, kde by nám překážel trus, instalujeme pod ně lehkou desku ve vodorovné rovině, která ho zachytí. Můžeme si ji zakoupit nebo vyrobit.
  • Instalací uměle vytvořených hnízd též můžeme přilákat ptáky k hnízdění u nás v zahradě.
  • Zabezpečíme, aby k hnízdům a do jejich blízkosti neměly přístup kočky a kuny. Mnohé volně žijící kočky zabijí ročně desítky ptáků a významně se podílejí na snižování jejich populace.
  • V době hnízdění se snažíme vyvarovat používání pesticidů, abychom nenarušili vývin ptáčat způsobený nedostatkem hmyzu.

Text: Mgr. Adrian Purkart
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte