Stavbou těla se téměř nezměnily už více než tři sta dvacet milionů let. Otravných much zbavují dnes nejen zahrádkáře, ale kdysi i starodávné dinosaury. Patří totiž k nejstarším zástupcům hmyzu vůbec. Žily už v prostředí přesliček a plavuní, ze kterých se časem vytvořila ropa a uhlí. Díky vysokému obsahu kyslíku v tehdejší atmosféře dosahovaly velikosti nepředstavitelných sedmdesáti centimetrů.
Dnešní vážky jsou menší, ty největší žijící na našem území mají rozpětí křídel přibližně deset centimetrů. Různorodost však rozhodně neutrpěla. Z více než sedmi tisíc popsaných druhů vážek světa jich u nás žije přibližně sedmdesát. Všechny z nich jsou vázány na vodní prostředí.
Dospělci kladou do vody vajíčka. Z nich se vyvíjejí larvy, které se živí výlučně drobnými vodními živočichy. Jejich potravou jsou tak často i larvy komárů, jejichž populace dokáží výrazně regulovat.
Délka vývinu ve vodě je druh od druhu různá, nejčastěji však jde o dva až tři měsíce. Larvy následně vylézají na povrch, kde se z nich líhne imago čili dospělý jedinec. Líhnutí a rozvoj křídel může trvat i více než hodinu. Dospělci žijí převážně jen několik dnů až týdnů.
Letí rychlostí až padesát kilometrů za hodinu
Vážky se dokáží pohybovat pouze pomocí křídel. Nohy jim slouží jen k dosedání a uchycení se na povrchu. V rámci hmyzu patří k nejdokonalejším letcům. Jejich křídla kmitají více než třicetkrát za sekundu a umějí létat rychlostí až padesát kilometrů za hodinu.
Mají výborný zrak a kořist velikosti mouchy dokáží zaznamenat už na vzdálenost dvou metrů. Buď ji pronásledují ve vzduchu, nebo vyčkávají na rostlinách, odkud prudce vystartují. Ulovenou potravu drží předníma nohama, které jsou trnité, aby znemožnily její únik. Dokáží ji požírat i za letu.
Výzkumy ukázaly, že úspěšnost jejich lovu je až pětadevadesát procent. Protože pohánět poměrně těžké tělo a masivní létavý aparát vyžaduje velké množství energie, jsou vážky nuceny ulovit například stovky komárů za jediný den, jinak hynou hladem.
Kde najdeme vážky
Až devadesát procent našich druhů je vázaných na stojatou vodu nebo pomalu tekoucí toky. Jaké druhy a v jakém množství se vyskytují, závisí především na kvalitě vody. Mnohé z nich jsou nenáročné a jejich larvy se dokáží vyvinout dokonce v zahradních jezírcích.
Přirozeně je nacházíme v jezerech, rybnících, ale i v melioračních kanálech kolem polí. Největším postrachem pro jejich život je nadměrné používání pesticidů a hnojiv, které mohou stékat do vod. Zatímco pesticidy usmrcují vážky přímo, hnojiva nepřímo. Přesycují vodu živinami a ta následně zarůstá sinicemi a řasami.
To je spojeno se snižováním obsahu kyslíku ve vodě a prostředí se tak stává pro větší organismy nehostinným. Vhodný biotop pro vážky by měl zároveň obsahovat mnoho vodní vegetace po březích, ve které se skrývají a o kterou se přichytávají. V opačném případě jsou snadnou kořistí pro ryby.
Naše druhy
Mezi nejběžnější druhy u nás patří motýlice lesklá (Calopteryx splendens). Najdeme ji v okolí jezer i řek. Měří přibližně pět centimetrů. Samci mají nápadně kovově modré zbarvení těla s výraznými modrými skvrnami na křídlech. Samice je zelená. Lítá od května do září.
Velmi hojná je i vážka rudá (Sympetrum sanguineum), která upoutá svým nápadným zbarvením a velikostí asi čtyři centimetry. Má ráda hustě zarůstající vodní tělesa a mokřady. Pozorovat ji můžeme od června do října.
Matné modré zbarvení a robustní tělo je naopak typické pro vážku ploskou (Libellula depressa). Velmi ochotně obývá nově vzniklá jezírka a mokřady. Dokáže se rozmnožit i ve větších zahradních jezírcích.
Obrovský, stále poměrně běžný druh je šídlo královské (Anax imperator). Vyznačuje se modrozeleným zbarvením a dosahuje velikosti až osmi centimetrů. Preferuje větší jezera s bohatou vodní vegetací.
Jak podpořit výskyt vážek v zahradě i v přírodě
- Nejvíce vážkám pomůžeme, když budeme aktivně zamezovat ničení mokřadů, jezírek či potoků v našem okolí, kde nejčastěji žijí. Zasypáváním, orbou, chemizací a jinými zásahy dochází k vážnému poškození lokální přírody, které se odrazí i ve zhoršení života v naší zahradě.
- Máme-li zahradu u řeky či jezera, rozhodně ponecháme alespoň část pobřežní vegetace samovolnému vývoji. Kořeny křovin a stébla vodních rostlin jsou nutné nejen pro život vážek, ale jsou i úkrytem potěru ryb a jiných živočichů.
- Neváháme si vybudovat v zahradě vlastní jezírko. Část jeho břehů upravíme kamínky tak, aby z něj mohli živočichové snadno pít vodu. Jezírka větších rozměrů opatříme ve vodě kořenícími rostlinami. Ty mohou přilákat nenáročné druhy vážek, jejichž larvy rády pomohou s komáry. Dáváme však pozor na osázení velkým počtem ryb, pro které jsou larvy vážek pochoutkou.
- V okolí vodních těles dbáme na správné používání chemických přípravků. V žádném případě je neaplikujeme během větrného počasí. Zbytečně si tak ve svém okolí otrávíme vážky, které jsou užitečnými pomocníky v boji proti škůdcům.
Text: Mgr. Adrián Purkart
Foto: isifa/Shuttestock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů
