Mulčovací kůra patří mezi nejčastěji používané materiály v zahradách – a není se čemu divit. Věděli jste, že při nesprávném použití může kůra udělat více škody než užitku?
Proč je mulčovací kůra tak oblíbená
Výhodou je, že dokáže potlačit plevel, udržet vlhkost v půdě, chránit ji před mrazem a postupně ji obohacovat o organickou hmotu. Při správném použití zlepšuje strukturu půdy a šetří čas i vodu. Má to však háček – není univerzálním řešením pro každý záhon.
Její hlavní výhoda spočívá v ochranné vrstvě, kterou vytváří. Půda se méně přehřívá, voda se neodpařuje tak rychle a semena plevele mají problém proniknout na povrch. Především borová kůra obsahuje třísloviny, které brzdí klíčení plevele a zároveň mírně okyselují půdu. To vyhovuje kyselomilným rostlinám, jako jsou hortenzie či rododendrony.
Mulčování kůrou nevyhovuje všem rostlinám. Citlivé jsou růže i levandule.Zdroj: Shutterstock/AndrWater
Dusík je při mulčování klíčový
Při rozkladu mulčovací kůra spotřebovává dusík z půdy, což může způsobit jeho dočasný nedostatek a zpomalení růstu rostlin. Proto je vhodné ještě před aplikací doplnit dusík – nejlépe pomalu působícími organickými hnojivy, například rohovinou. Bez tohoto kroku může být výsledek opačný, než jaký očekáváte.
Pozor na slimáky, nosatce i plísně
Samostatnou kapitolou jsou škůdci. Volná vrstva kůry vytváří útočiště pro slimáky i méně viditelné škůdce, například nosatce. Ti se mohou do zahrady dostat přímo s materiálem, především když nebyl správně skladován nebo byl příliš vlhký. Riziko zvyšuje i přítomnost plísní v nekvalitní kůře.
Nekvalitně skladovaná mulčovací kůra může do zahrady zanést nosatce i další škůdce. Vyplatí se proto kontrolovat její původ i vůni.Zdroj: Shutterstock/Wirestock Creators
1. Tloušťka mulče
Nejvhodnější je vrstva 5 až 8 cm, která spolehlivě potlačí plevel a zároveň udrží vlhkost v půdě. U jemné kůry postačí spíše tenčí vrstva (kolem 5 cm), u hrubší frakce klidně i 7 až 10 cm.
2. Typ kůry proti plevelu
Semena mají problém proniknout vrstvou mulče, především když ji doplníte textilií proti plevelu. Borová kůra je v tomto směru nejúčinnější. Díky tříslovinám omezuje růst plevele a zároveň okyseluje půdu, což prospívá kyselomilným rostlinám.
Borová kůra v kombinaci s textilií vytváří účinnou bariéru proti plevelům a zároveň prospívá kyselomilným rostlinám.Zdroj: Shutterstock/shine.graphics
3. Škůdci v kůře
Nesprávně skladovaná nebo starší kůra může obsahovat plísně, mikroorganismy či škůdce (nosatec), které si nechtě zanesete do zahrady. Kvalitu přitom odhalíte podle vůně. Čerstvá kůra voní jako lesní půda. Pokud cítíte zatuchlinu, raději ji nepoužívejte.
Jaký typ kůry vybrat pro rostliny?
Borová kůra je vhodná pro kyselomilné rostliny. Pro neutrální nebo zásadité půdy je vhodnější dubová kůra, která neovlivňuje pH tak výrazně. Při mulčování kolem jedlých rostlin nebo bylinek sáhněte po piniové kůře – rozkládá se pomalu a nemění reakci půdy.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroj: Časopis Recepty prima nápadů
