Poškozené listy zelí s typickými okousanými otvory jsou jasným signálem, že se na záhonu zabydleli škůdci. GALERIE (5) Zdroj: Shutterstock/fotogurmespb

Neúprosní hosté zahrady: Jak se šetrně zbavit nejčastějších škůdců a zachránit úrodu

Lucia Blažiová | 19. 06. 2026

Léto v plném proudu znamená nejen bohatou úrodu, ale také invazi nezvaných návštěvníků. Mšice, slimáci nebo mandelinka bramborová – to jsou škůdci, kteří dokážou během pár dnů znehodnotit práci celého jara. Dobrá zpráva? Existují způsoby, jak se jich zbavit bez chemie, šetrně k přírodě, bez toho, aby utrpěla úroda.

Mšice

Mšice se v tomto období množí rychlostí blesku. Najdete je na růžích, fazolích, paprikách i rybízu – a často si jich všimnete až tehdy, když se listy začnou kroutit. Základem je zasáhnout hned, dokud jsou kolonie malé.

Skvěle funguje postřik z obyčejného mýdla s vodou (1 l vody + 1 lžíce draselného mýdla). Rostlinám neublíží, listy ale zbaví lepkavých kolonií. Pokud chcete přírodnější cestu, vysaďte k ohroženým rostlinám levanduli, měsíček nebo aksamitník – jejich vůně mšice odpuzuje.

A nikdy nepodceňujte sílu přirozených predátorů: slunéčka sedmitečná a zlatoočky dokážou kolonii vyčistit během pár dní.

Mšice vytvářejí husté kolonie na mladých výhonech a způsobují deformaci listů i zpomalení růstu.

Mšice se množí velmi rychle, proto je důležité zasáhnout hned při prvních známkách napadení.Zdroj: Shutterstock/Wirestock Creators

Slimáci

Letní vlhko jim nahrává a někteří zahrádkáři mají pocit, že jejich salát je jen švédský stůl pro slimáky. Jednoduchým trikem je pivní past – do země zahrabte kelímek naplněný pivem. Slimáci se nechají nalákat a už nevylezou.

Kdo nechce plýtvat pivem, může kolem záhonů rozsypat drť z vajíček, popel nebo piliny, po kterých se slimákům špatně pohybuje. Důležité je bariéry po dešti vždy obnovit. Pokud pěstujete na vyvýšených záhonech, zkuste měděné pásky – slimáci měď nesnášejí a uhnou stranou.

Mandelinka bramborová

Žluto-černě pruhovaný brouk dokáže bramborové natě zničit doslova na prach. Chemie sice zabere, ale půda i samotné hlízy tím trpí. Osvědčená strategie je kombinace: ruční sběr larev i dospělců a následný postřik z výluhu z pelyňku nebo kopřiv.

Nálev připravíte jednoduše – bylinky zalijete vodou, necháte dva dny stát a pak aplikujete přímo na rostliny. Rostliny to posílí a škůdce odradí. Pokud pěstujete ve větším, vyplatí se záhon překrýt netkanou textilií, která samice odradí od kladení vajíček.

Kolonie molic ukrytá na spodní straně listu vysává rostlinné šťávy a oslabuje napadené rostliny.

Pravidelná kontrola spodní strany listů pomůže odhalit molice dříve, než se přemnoží.Zdroj: Shutterstock/mrs.Mazorchuk

Molice

Pokud se při doteku s rajčetem vyvalí oblak drobných bílých mušek, máte molice. Tyto potvůrky sají rostlinné šťávy a přenášejí choroby. Základem je pravidelná kontrola listů zespodu.

Molice můžete opatrně vysát ručním vysavačem, což se může zdát úsměvné, ale účinně to zmenší jejich počet. Poté pomůže zavěsit žluté lepové desky, které molice přitahují. Pokud chcete posílit rostliny, vyplatí se postřik z česnekového nálevu nebo kopřivové jíchy – rostlinám prospěje a molice odradí.

Mravenci

Mravenci sami o sobě škodit nemusí, ale chrání mšice, protože z nich získávají sladkou medovici. Pokud tedy máte mraveniště přímo v záhonu, zkuste ho vysypat skořicí, kávovou sedlinou nebo jedlou sodou – obojí jim vadí a rostlinám nijak neuškodí. Většinou se takto mravenci přestěhují jinam, mimo váš záhon. Důležité je nikdy nelít vroucí vodu, protože tím poškodíte i půdu a kořeny rostlin.

Galerie:

Foto: Shutterstock
Zdroj: How To Kill Garden Pests Organically, 15 Tips For Naturally Preventing Common Garden Pests


Atlas

Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?