Léto v plném proudu znamená nejen bohatou úrodu, ale také invazi nezvaných návštěvníků. Mšice, slimáci nebo mandelinka bramborová – to jsou škůdci, kteří dokážou během pár dnů znehodnotit práci celého jara. Dobrá zpráva? Existují způsoby, jak se jich zbavit bez chemie, šetrně k přírodě, bez toho, aby utrpěla úroda.
Ještě včera jste měli brambory krásně zelené a dnes? Děravé listy, oranžové larvy a pocit, že vám přes noc někdo zlikvidoval půl zahrady. Přesně tak útočí mandelinka bramborová. Pokud vás letos znovu trápí škůdci brambor, nemusíte hned běžet pro chemický postřik. Existují triky, které fungovaly už dávno před nimi a některé vás možná vrátí zpět do dětství.
V obchodě vypadá krásně a svěže, doma ale během pár dnů uvadá, žloutne nebo úplně odejde. Bazalka ze supermarketu přitom nemusí být „jednorázová“. Problém je v tom, že většina lidí netuší, v jakých podmínkách byla vypěstována a co potřebuje hned po přinesení domů.
Léto přináší spoustu věcí, které mám ráda – dlouhé večery, zahradničení, grilování. A pak taky štípance. Každý rok bez výjimky. Většinou se to vyřeší samo, trochu svědí, zarudnou, za pár dní zmizí. Ale jednou jsem měla reakci, která mě opravdu vyděsila – ruka otekla skoro na dvojnásobek a já vůbec nevěděla, jestli mám čekat, nebo volat záchranku.
Každé jaro je to stejné. Sotva se oteplí a půda trochu promokne, objeví se. Slimáci. A není jich pět ani deset – jsou jich stovky, možná tisíce, a zdá se, jako by přes noc sežrali polovinu toho, co jste s láskou zasadili. Saláty pryč, mladé výhonky cukety zničené, petúnie okoušené až na pahýl.
Máte pocit, že se vám v noci v koupelně hýbe podlaha? Stačí rozsvítit a stříbrný blesk zmizí pod vanou. Rybenky nejsou známkou špíny, ale signálem, že pro ně vaše koupelna má ideální mikroklima. Abyste se jich zbavili, nemusíte hned sahat po agresivní chemii. Máme pro vás méně agresivní vyzkoušené triky, jak rybenky vystěhovat.
S prvními teplými dny se v domácnostech pravidelně objevují komáři, mravenci, octomilky, potravinoví moli nebo drobné mušky kolem pokojových rostlin. Mnoho lidí začne situaci řešit až ve chvíli, kdy je hmyz viditelně přemnožený. Z pohledu prevence je ale nejdůležitější období právě teď. Jaro bývá ideální čas, kdy lze výskytu škůdců výrazně předejít jednoduchými kroky.
Možná jste si toho všimli jen tak mimochodem. Zalijete květinu, druhý den kolem ní projdete… a něco vám nesedí. Na hlíně se objevil světlý povlak. Někdy vypadá jako jemná pavučinka, jindy spíš jako zaschlý film.
Každý, kdo má zahradu, to nejspíš někdy zažil. Rostliny zimu zvládly, mrazy přečkaly bez viditelné újmy, na jaře dokonce začaly rašit… a pak najednou chřadnou, žloutnou nebo úplně odumřou. Člověk si v tu chvíli říká, co se vlastně stalo. Vždyť zima už je přece pryč. Jenže právě jaro bývá pro rostliny často větší zkouškou než samotné mrazy.
Mysleli jste si, že mravenci s příchodem listopadového mrazíku zmizí, uklidní se a nechají vás konečně v klidu? Omyl! Zima je pro ně jen přehnaný výmluvný důvod, proč hledat teplé útočiště, a to třeba i u vás doma. Ano, objeví se občas i v těch nejútulnějších bytech a domech. A mají pouze jeden jasný cíl: ochutnat vaše sladké dobroty. A my vám dnes povíme, co mravenci v zimě dělají a jak se s nimi elegantně vypořádat, než začne pořádný chaos.
Biolog Adrián přináší konkrétní rady, jak se vypořádat s invazním krascem jalovcovým a ochránit tak zahradu i okolní porosty před jeho škodlivým působením.
Mnozí z nás máme v zahradě túje. Desetiletí byly považovány za nenáročné dřeviny, které nic nenapadá. V posledních letech jako by všechny postupně umíraly. Ty, které tento osud dosud nepostihl, jen čekají na blížící se konec. Je to důsledek invaze nového škůdce.
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
