choroby a škůdci

Ploštice si možná nejprve ani nevšimnete, škody na úrodě ale přehlédnout nelze. Vysávají šťávu z rostlin a plodů a s příchodem chladnějších dnů navíc hledají úkryt v domech. Poradíme, jak jejich výskyt omezit, čím napadené rostliny ošetřit a proč je rozhodně není dobré rozmačkávat.

Společníky při posezení během teplých letních večerů jsou různé druhy hmyzu. Některé se vyskytují v zahradách náhle a v hojném, dokonce masovém množství pravidelně, ale přesto o nich moc nevíme. Bezpochyby sem patří i chroustky, kteří jsou vzdálenými příbuznými známějších chroustů.

Bojíte se každého sousta na terase kvůli vosám a sršňům? Máme pro vás návod na jednoduchý lapač vos, který si vyrobíte snadno sami doma. Zachráníte tím příjemné chvíle na zahradě, terase i balkonu.

V zahradě se objevili nezvaní hosté – ponravy chrousta. Tyto nenasytné larvy žijí skryté v půdě a dokáží poškodit rostliny dřív, než si problému vůbec všimnete. Pokud nezasáhnete včas, následky mohou být vážné.

Co nás nejvíce naplňuje na zahradničení? Samozřejmě, mnoho lidí odpoví, že jde o tu drobnou práci na čerstvém vzduchu, že prohrabovat se v hlíně je mentální hygiena, je to návrat k rituálům, který po staletí sdílely nesčetné generace před námi…

Dříve platilo, že na klíšťata jste mohli narazit primárně v lese, a to ještě jen v nížinách. Jenže časy se změnily. Tito malí roztoči nevídaně prosperují a do karet jim hrají i změny klimatu. Dnes na ně narazíte i na Sněžce. A samozřejmě se s radostí usadí i v městských parcích nebo na vaší zahradě.

Ranní pohoda na terase se během vteřiny změní v šok. Stačí záblesk u kompostu a pohled na klikatý vzor. Letošní invaze plazů je realitou a nečekaná zmije dokáže podlomit kolena. Panika ale nepomůže. Víte, jak reagovat bez hysterie, jak spolehlivě ochránit rodinu a proč vám tento obávaný tvor může na zahradě paradoxně ušetřit tisíce korun?

Vyhlížíte první šťavnaté plody, ale váš milovaný maliník najednou ztrácí dech? Listy vadnou, výhony schnou a vy netušíte, kde se stala chyba. Za touto zahradní katastrofou stojí nenápadný nepřítel – bejlomorka. Zjistěte, jak tohoto škůdce odhalit bez lupy a zachránit své keře přírodní cestou dřív, než vám zbydou jen oči pro pláč.

Léto v plném proudu znamená nejen bohatou úrodu, ale také invazi nezvaných návštěvníků. Mšice, slimáci nebo mandelinka bramborová – to jsou škůdci, kteří dokážou během pár dnů znehodnotit práci celého jara. Dobrá zpráva? Existují způsoby, jak se jich zbavit bez chemie, šetrně k přírodě, bez toho, aby utrpěla úroda.

Ještě včera jste měli brambory krásně zelené a dnes? Děravé listy, oranžové larvy a pocit, že vám přes noc někdo zlikvidoval půl zahrady. Přesně tak útočí mandelinka bramborová. Pokud vás letos znovu trápí škůdci brambor, nemusíte hned běžet pro chemický postřik. Existují triky, které fungovaly už dávno před nimi a některé vás možná vrátí zpět do dětství.

V obchodě vypadá krásně a svěže, doma ale během pár dnů uvadá, žloutne nebo úplně odejde. Bazalka ze supermarketu přitom nemusí být „jednorázová“. Problém je v tom, že většina lidí netuší, v jakých podmínkách byla vypěstována a co potřebuje hned po přinesení domů.

Léto přináší spoustu věcí, které mám ráda – dlouhé večery, zahradničení, grilování. A pak taky štípance. Každý rok bez výjimky. Většinou se to vyřeší samo, trochu svědí, zarudnou, za pár dní zmizí. Ale jednou jsem měla reakci, která mě opravdu vyděsila – ruka otekla skoro na dvojnásobek a já vůbec nevěděla, jestli mám čekat, nebo volat záchranku.