Dříve platilo, že na klíšťata jste mohli narazit primárně v lese, a to ještě jen v nížinách. Jenže časy se změnily. Tito malí roztoči nevídaně prosperují a do karet jim hrají i změny klimatu. Dnes na ně narazíte i na Sněžce. A samozřejmě se s radostí usadí i v městských parcích nebo na vaší zahradě.
Klíště měří 2 až 4 mm, ale po nasátí krve se jeho objem těla zvětší až 200x. Pak jej dobře najdete na svém těle, ale to už může být pozdě. Mezitím se totiž můžete nakazit klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou, což jsou závažné nemoci, které tento drobný tvor přenáší. Jak klíštěti jednoznačně ukázat, že má na váš pozemek vstup zakázán?

Klíšťata nečíhají ve větvích stromů, ale nejčastěji ve vysoké trávě a nízké vegetaci.Zdroj: Shutterstock/shine.graphics
Kde na zahradě nepřítel číhá?
Mnoho lidí žije v mýtu, že klíšťata skáčou ze stromů. Ve skutečnosti se drží při zemi. Milují stín, vlhko a vysokou trávu. Klíště vyleze na stéblo nebo list, roztáhne přední končetiny a trpělivě čeká, až kolem projde člověk nebo zvíře, kterého se okamžitě zachytí.
Výzkumy ukazují, že klíšťata nejsou po zahradě rozmístěna rovnoměrně. Více než 80 % z nich se zdržuje v kritické zóně do vzdálenosti zhruba 2,7 metru (9 stop) od vnějšího okraje trávníku – tedy tam, kde upravená plocha přechází v divoký porost, křoví, hromady listí nebo les.
Dalším obrovským rizikem jsou takzvané nymfy. Tato nedospělá vývojová stádia jsou velká sotva jako sezamové semínko nebo špendlíková hlavička. Právě kvůli své nenápadnosti mají nymfy na svědomí přibližně 98 % všech kousnutí a jejich aktivita vrcholí od května do července.
Nesmíme zapomínat ani na to, že klíšťata nemají křídla a neumí běžet maraton. Na vaši zahradu se dostávají jako černí pasažéři na zvířecích hostitelích. Nejčastěji je tam zanesou drobní hlodavci (myši, norníci), ptáci, veverky nebo toulavé kočky.

Vysoká tráva představuje riziko nejen pro lidi, ale také pro psy, kteří si z ní mohou přinést klíšťata.Zdroj: Shutterstock/Viktor Skorokhodov
Strategický plán: Jak snížit atraktivitu vaší zahrady pro klíšťata
Vytvořit „bezpečnou zónu“ pro rodinu neznamená vybetonovat celý pozemek. Stačí chytře změnit mikroklima zahradní krajiny tak, aby bylo pro klíšťata suché a příliš slunečné.
Architektura trávníku a sluneční zóny
Základním pravidlem je držet trávu nekompromisně pod výškou 7,5 centimetru (3 palce). Krátký trávník rychle vysychá a sluneční paprsky, které proniknou až k půdě, klíšťata spolehlivě likvidují.
Prořezávejte stromy a keře: Pusťte na pozemek co nejvíce přímého světla
Chytré rozmístění: Zahradní nábytek, dětská hřiště, pískoviště a houpačky stavte výhradně do otevřených, slunných míst. Nikdy je neumisťujte k plotu, za kterým začíná divoká louka, ani do těsné blízkosti stinných keřů.

Posečenou trávu pravidelně odklízejte, aby na zahradě nevznikala vlhká místa, kde se klíšťatům dobře daří.Zdroj: Shutterstock/VVVproduct
Vybudujte metrovou suchou bariéru
Pokud vaše zahrada sousedí s lesem, polem nebo neudržovaným pozemkem, vytvořte na hranici metr široký pás ze suchého materiálu. Použijte štěrk, kamínky, mulčovací kůru nebo dřevěnou štěpku. Klíšťata se v otevřeném a suchém materiálu rychle dehydratují, a tato bariéra jim tak fyzicky zabrání přelézat z divočiny na váš pěstěný trávník.
Zaměřte se na případné úkryty
Pravidelně hrabejte staré listí a odklízejte posekanou trávu – nenechávejte je ležet na hromadách v rozích zahrady. Pokud máte na pozemku staré kamenné zídky, odstraňte z nich nánosy plevele a spáry ideálně utěsněte, protože jsou oblíbeným domovem myší. Palivové dřevo skládejte úhledně na suché a slunné místo dál od domu.
A co udělat se zvířecími taxíky? Máme tip proti hlodavcům. Krmítka pro ptáky umístěte do vzdálenějších rohů zahrady. Padající semínka totiž lákají myši, které jsou hlavní zásobárnou bakterií lymské boreliózy.

Kamenné zídky mohou sloužit jako úkryt pro myši, které jsou významnými přenašeči klíšťat.Zdroj: Shutterstock/Wirestock Creators
Biologické zbraně a chemická obrana
Když čistě mechanické úpravy nestačí, přichází na řadu cílená likvidace. Máte na výběr mezi přírodou a chemií.
Zaměřme se na tu první variatu. Můžere třeba vybudovat živý štít z bylinek. Do záhonů kolem teras, chodníčků a odpočinkových zón vysaďte rostliny, které obsahují přírodní esenciální oleje a látky, jež klíšťatům (ale i komárům a blechám) silně zapáchají. Skvěle funguje levandule, rozmarýn, máta, šalvěj, česnek a aksamitníky (afrikány). Chryzantémy navíc obsahují látku pyrethrum, která slouží jako přírodní insekticid.
Dále můžete zkusit metodu křemeliny a cedrového oleje. Přírodní postřiky na bázi cedrového nebo neemového oleje fungují jako repelent. Křemelina (jemný prášek z řas) zase při kontaktu mechanicky narušuje ochrannou vrstvu těla klíštěte a vysušuje ho. Tyto přírodní látky se však po dešti rychle smyjí a musíte je aplikovat častěji.

Levandule patří mezi rostliny, které mohou přispět k omezení výskytu klíšťat v okolí teras, chodníků a odpočinkových zón.Zdroj: Shutterstock/Mira Drozdowski
Pokud zvolíte chemické přípravky (tzv. akaricidy), nejúčinnější je provést postřik dvakrát ročně. První vlnu aplikujte na přelomu května a června, kdy jsou nejaktivnější nebezpečné nymfy. Druhou vlnu pak na podzim proti dospělcům.
Postřikem nemíříte na celou plochu, ale primárně na rizikové okraje zahrady, zídky a stinná křoví. Nikdy nestříkejte záhony s ovocem a zeleninou určenou ke konzumaci! Po aplikaci by děti a zvířata neměli na trávník vstupovat zhruba 12 až 24 hodin, dokud chemie zcela nezaschne.
Extrémně chytrou zbraní jsou pak tzv. bavlněné tubusy. Jde o lepenkové trubky naplněné bavlnou, která je napuštěná permethrinem. Tubusy se poházejí kolem okrajů pozemku. Myši bavlnu najdou a odnesou si ji jako luxusní materiál do svých hnízd. Permethrin myším nijak neublíží, ale spolehlivě zabije všechna klíšťata, která na nich parazitují. Tím přetrhnete řetězec nákazy přímo u zdroje.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- https://danielcameronmd.com/tick-proof-yard/
- https://www.kliste.cz/cz/vse-o-klistatech/clanek/metody-k-omezeni-vyskytu-klistat-na-zahrade












