Fíkovník můžete pěstovat i v Česku. Jak se dočkat sladkých fíků

Hledáte nápady, co si vysadit na zahrádce? Aby to hezky vypadalo a aby vaše práce přinášela plody – doslova? Co takhle zkusit fíkovník? Ano – keř, který jste obdivovali na dovolených v Itálii nebo Chorvatsku, lze pěstovat i u nás.

Fíky se skutečně zabydlují v Česku. Je to další důkaz, že globální změny klimatu jsou reálné. A pak také platí, že fíkovníků existuje mnoho odrůd a i když některé jsou opravdu teplomilné a potřebují ke svému opylení vydatnou pomoc hmyzu, jiné tak náročné nejsou. Ve vašem zahradnictví jistě seženete otužilé odrůdy, které vydrží s mírným poškozením i teploty -15 °C. A takto chladné zimy u nás bývají opravdu zřídkakdy.

Dozrávající fialové fíky visí na větvích fíkovníku mezi velkými zelenými listy.

Na dobře umístěném fíkovníku mohou plody úspěšně dozrávat i v našich podmínkách. Dostatek slunce a tepla přitom prospívá nejen rostlině, ale také dozrávání sladkých fíků.Zdroj: Shutterstock/SabbirDigitall

Proč fíky pěstovat?

Plody fíkovníku jsou delikatesa, ale možná někdo namítne, že chutnají až moc sladce. Přesto se jejich konzumace vyplatí.

Je to nesmírně zdravé ovoce. Fíky prospívají mikrobiální rovnováze, stabilizují hladinu lipidů v krvi, zlepšují pohyblivost kloubů a dámy je ocení při menstruaci – toto ovoce přispívá ke komfortu. To všechno díky obsahu minerálů, jako je vápník nebo hořčík, a účinných antioxidantů.

A to není vše. Také musíme zmínit draslík a vlákninu. Obvykle se udává, že bohatým zdrojem draslíku jsou banány a na vlákninu jsou dobré sušené švestky. Tak vězte, že fíky obsahují ještě více draslíku a vlákniny, než zmíněné potraviny.

Zralé fialové fíky s červenou dužninou připravené ke konzumaci.

Fíky jsou přirozeně sladké, ale zároveň obsahují vlákninu a minerální látky včetně draslíku, vápníku a hořčíku. Čerstvé plody tak mohou být zajímavým zpestřením běžného jídelníčku.Zdroj: Shutterstock/Natalia Sem

Tyto původně středomořské plody zkrátka obsahují jen ty dobré látky pro naše zdraví.

Není náhoda, že fíkovník hraje tak výraznou roli v Bibli. Historii o tom, čím si zakrývali Adam a Eva v rajské zahradě intimní partie, to všichni známe. Dodejme ale ještě větu, kterou pronesl Bůh, když darova židovskému národu zemi: „Přivedu vás do země výborné… země pšenice a ječmene, vinné révy a fíkovníků.“ Fíkovník tak od pradávna platil za symbol hojnosti.

Přečtěte si také

Fíkovník v české zahradě? Se správnými odrůdami to zvládnete i v chladnějších oblastech

Neupírejte fíkům světlo a teplo

A jak tedy na to, abyste si tuto biblickou hojnost dopřáli přímo z vlastní zahrádky? Pěstování fíkovníku u nás není žádná velká věda, chce to jen dodržet pár základních pravidel. Ze všeho nejdůležitější je vybrat pro něj to správné místo.

Fíkovník miluje slunce a teplo, takže ideální stanoviště je u jižní zdi domu, na uzavřeném dvoře nebo v chráněném atriu. Zeď totiž přes den akumuluje teplo ze sluníčka a v noci ho postupně uvolňuje, což vytvoří dokonalé mikroklima. Na půdu přitom není vůbec náročný – poroste vám v pískovité i jílovité zemině, i když právě v té jílovitější se mu paradoxně daří nejlépe a nejvíce v ní plodí.

Fíkovník obsypaný nezralými zelenými fíky roste na chráněném místě u domu.

Fíkovníku vyhovuje slunné a před větrem chráněné stanoviště, ideálně poblíž jižní zdi domu, která přes den akumuluje teplo a pomáhá vytvářet příznivější mikroklima.Zdroj: Shutterstock/ThatHolisticMom888

Pokud se rozhodnete zasadit fíkovník přímo do země, doporučujeme nekupovat úplně malou rostlinku a nevysazovat ji hned. Nechte ji raději rok nebo dva zesílit ve větším květináči, dokud její kmínek neudělá v průměru alespoň 2 centimetry. Teprve pak má dostatečně vyzrálé dřevo na to, aby venku zvládla naši zimu.

V zemi zapuštěný a dobře zakořeněný fíkovník pak má obrovskou výhodu v zálivce – na rozdíl od rostlin v nádobách ho téměř nemusíte zalévat ani hnojit, vodu si v hloubce najde sám a bohatě mu stačí trochu vyzrálého kompostu na jaru. Jen si dejte pozor na přehnojování dusíkem, po kterém by vám sice narostl obří keř, ale plody byste hledali jen těžko. Od poloviny srpna už nehnojte vůbec, aby výhony stihly do zimy pěkně zdřevnatět.

Přečtěte si také

Palmy, fíky nebo monstery? Připravte si ideální prostředí pro pěstování těchto exotických rostlin

Mrazy snáší rostlina statečně

Zazimování řešte, až když předpověď hlásí teploty pod -10 °C. Mladší keříky stačí zasypat u kořenů kůrou, pilinami či chvojím, u těch větších můžete větve opatrně svázat a obalit např. bublinkovou fólií nebo karimatkou (jen nahoře nechte otvor, aby rostlina dýchala).

A i kdyby přišla extrémní zima a nadzemní část vám omrzla, nepropadejte panice. Fíkovník má tuhý kořenový systém a na jaře vám z kořenů znovu ochotně obrazí. Prořezávejte ho na konci zimy, tvarujte do keře a uvidíte, že se vám už brzy odmění vlastní, neskutečně sladkou úrodou!