Zahrada

Démonizované majky: Jsou pro člověka nebezpečné nebo jde jen o bulvární senzaci?

Majky patří mezi relativně známé brouky. Ne však proto, že bychom je nějak zvlášť obdivovali, ale pro svůj respekt, který budí svojí schopností vypouštět jed. Jsou však opravdu nebezpečné?

jsou majky nebezpečné pro člověka? majka fialová
Zdroj: Shutterstock

Majka fialová a majka obecná (Meloe violaceus a Meloe proscarabeus)

Majkami obvykle nazýváme brouky zařazené do skupiny Meloidae, kterých je v současnosti v našich podmínkách známo kolem 35 druhů. Drtivá většina z nich jsou mimořádně vzácní brouci a při běžné práci v zahradě se s nimi asi nesetkáme. Existují však druhy, které jsou v teplejších regionech poměrně běžné, zejména v místech s písčitým substrátem.

Z příspěvků našich čtenářů víme, že zahrádkáři se potýkají převážně s dvěma druhy – majkou fialovou (Meloe violaceus) a majkou obecnou (Meloe proscarabeus). Mají výraznou hlavu a dlouhé, často velmi objemné tělo ve tvaru kužele. Velikostí se mohou lišit, ale většinou se setkáváme s jedinci velkými 2 až 4 cm. Zbarvení může nabírat různé odstíny modré až po fialovou.

Včely jako vrtulník

Tyto majky mají poměrně komplikovaný životní cyklus. V zahradách je nacházíme brzy na jaře, často již v březnu, a jejich aktivita vrcholí v dubnu až v první polovině května. Vylézají ze země a hledají partnery k páření. Potom nakladou do půdy vajíčka, ze kterých se po několika dnech vylíhne zvláštní typ drobných oranžových larev – triungulín. Larvy vylézají na květiny a stébla trav, kde čekají na přilétávající včely.

Přečtěte si také

Když si včela sedne na květ, vylezou na ni a odvezou se na ní jako na vrtulníku dál. Preferují samotářsky žijící druhy včel, z nichž velká část se pokouší rozmnožit ve stejném období roku. Včela si takto zanese larvy k sobě do hnízda a nechtěně ho infikuje. Larvy majek jsou tedy parazité, kteří se většinou živí zásobami pylu a plody těchto včel. Když obsah hnízda „zkonzumují“, zakuklí se a vyčkají do dalšího jara, aby znovu vylezli na povrch – a cyklus se opakuje.

larvy majek uchycené na včele
Drobné oranžové larvy se opylovačům zachytí na chloupky, a tak se larvy dostanou do jejich hnízda. Foto: Shutterstock, iStock

Ačkoli by se mohlo zdát, že majky jsou z jistého pohledu škůdci, kteří zahrádkářům parazitují na opylovačích, jde o koloběh přírody, který bychom neměli narušovat.

Mnohé majky jsou chráněny zákonem

Přítomnost majky v zahradě naznačuje, že v zemi pravděpodobně žijí kolonie samotářských včel, o kterých jsme možná dosud neměli ani tušení. To nás může přivést k zajímavým pozorováním – pokud taková hnízda najdeme, neničíme je. Většinou jde o nenápadné dírky v půdě, z nichž sem tam vyletí přibližně jeden centimetr velká včelka. Včelky nejsou nebezpečné a řadí se k nejlepším opylovačům. Majky jejich populaci určitě neohrozí. Nutno podotknout, že majky jsou vzácní živočichové, a také z tohoto důvodu je několik druhů z této skupiny brouků chráněno zákonem.

Nebojme se majek

Majky se řadí k nejjedovatějším broukům naší fauny. Při podráždění vylučují ze žláz na boku bříška nažloutlou tekutinu, jejímž účelem je odradit potenciální predátory. Z toho důvodu je lepší je pouze pozorovat a nesahat na ně. Při kontaktu s nimi si můžeme podráždit pokožku, mohly by se vytvořit až puchýře podobné spálenině.

Majka fialová
Foto: Shutterstock

Tekutina jedu obsahuje kantaridin, ze kterého se v minulosti v malém množství vyrábělo afrodiziakum známé jako španělské mušky. K jeho produkci se využíval pouze jeden druh majky. Ale pozor, vyšší dávka kantaridinu způsobuje perforaci střev, čehož výsledkem může být smrt. Proto se mnohdy bojíme o své děti či domácí zvířata – ale zvířata ji pro nepříjemnou chuť většinou ihned vyplivnou, a totéž lze předpokládat i u dětí.

Při požití jednoho jedince však náš život není nijak ohrožen a ani nejsou u nás známy případy úmrtí způsobených tímto hmyzem. Proto není třeba majky nějak démonizovat.

Jak majku odnést pryč ze zahrady a co udělat, když přijde pokožka do styku s nebezpečnou žlutou tekutinou?

Pokud najdete majku v zahradě, pokochejte se jí, ale zbytečně s ní nemanipulujte. Můžete ji přemístit někam mimo pozemek – pokuste se ji opatrně nabrat lžící nebo lopatkou do nádoby a přenést pryč.

Přenášení majky na pevnější větvičce
Foto: Shutterstock

Jestli se majky dotknete holýma rukama, riskujete nepříjemné poranění. Nedoporučuje se dotýkat se jí ani s použitím hygienických rukavic. Přijde-li pokožka do kontaktu se žlutou tekutinou, potřísněné místo pořádně omývejte tekoucí vodou alespoň pět minut. Pokud je místo zarudlé a na dotek bolestivé jako popálenina, vyhledejte lékařskou pomoc.

Hnízda samotářských včel, která majky osidlují, často nacházíme na ušlapané půdě mezi trsy trávy. Tvoří je množství drobných dírek, nad nimiž tyto včelky intenzivně létají. Člověka ignorují, nemusíte se bát o své děti ani zvířata. Místo zbytečně neničte, abyste nepřišli o důležité opylovače nejen jarních květů, ale i časně kvetoucích plodin.

Některá bulvární média často až příliš varují před mnoha druhy živočichů, včetně majek. Tak jako v případě majky, stejně i u ostatních druhů doporučuji podobné zprávy brát s rezervou a raději si je ověřit z důvěryhodného zdroje.

Text: Mgr. Adrián Purkart
Foto: isifa/Shutterstock, iStock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte