Zahrada

Biozahrada svépomocně: 30 rostlin na bioochranu

Rostliny chrání rostliny – i tak lze nazvat způsob ochrany užitkových druhů využitím účinných látek jiných rostlin. Pomocí postřiků a zálivek, které umíme připravit z různých druhů rostlin, se můžeme pokusit ochránit úrodu.

bioochrana

Je pravda, že mnohé rostlinné preparáty nepůsobí tak razantně jako chemické ochranné postřiky a při přemnožení škůdce či při chorobě jsou obvykle neúčinné. Proto postřikujeme nejen preventivně, ale také hned na začátku napadení rostlin a jejich aplikaci často opakujeme.

Při preventivní aplikaci jde o posílení růstu a zpevnění pletiv cílových druhů, což následně vede k vyšší odolnosti proti chorobám a škůdcům. Po napadení si kromě postřiku pomáháme manuálním sběrem škůdců a houbami či bakteriemi poškozených částí rostlin, které zničíme.

Výhodou přírodních postřiků je jejich minimální riziko, rychlý rozklad a také to, že nezpůsobují destrukci různorodých živých organismů, jako je tomu často u chemických přípravků. Ty jsou nezřídka velkým problémem pro včely a jiný užitečný hmyz.

biozahrada

Kopřiva dvoudomá

Je snadno dostupná a zná ji každý. I nezahrádkář. Výluhy z natě zlepšují růst rostlin, stabilizují a zpevňují pletiva, což je nepřímo chrání před sviluškami a mšicemi. Ve formě zálivky zlepšují půdní aktivitu, postřik na list používáme jako listové hnojivo i proti chloróze. Postřik aplikujeme i při napadení rostlin sviluškami a mšicemi.

Zákvas: 1 kg čerstvé nebo 200 g sušené kopřivy zalijeme 10 l vody a necháme 10 až 14 dní kvasit. Přefiltrujeme. Ředíme vodou v poměru 1 : 20, používáme jako zálivku záhonů před i po výsadbě, máčíme kořeny před vysazením. Používáme také jako postřik na dřeviny.

Macerát: 1 kg čerstvé kopřivy zalijeme 10 l vody, louhujeme 12 hodin. Přefiltrujeme a postřikujeme napadené rostliny.

Obohacený macerát: 1 kg čerstvé kopřivy zalijeme 10 l vody, necháme tři dny kvasit, přefiltrujeme. Na 1 l macerátu přidáme 0,5 l odvaru z přesličky zředěného dvacetkrát a používáme jako postřik.

Přeslička rolní

Najdeme ji na trochu vlhčích místech. Na některých polích a loukách se vyskytuje jako trvalý plevel. Při bioochraně má široké využití, účinkuje proti houbovým a bakteriálním chorobám, používáme ji při předjarní ochraně ovocných stromů před rašením proti padlí, monilii, strupovitosti, rzi a kadeřavosti broskví. Využijeme ji i proti černé skvrnitosti růží. Proti padání klíčních rostlin v ní máčíme osivo před výsevem, následně jí půdu zaléváme.

bioochrana

Používáme ji i proti mšicím a sviluškám, například proti sviluškám na rajčatech a okurkách. Při použití na brambory je účinnější ve směsi s kostivalem a kopřivou.

Odvar: 1 kg čerstvé nebo 150 g sušené natě zalijeme 10 l vody, máčíme 24 hodin, potom vaříme 30 minut, přefiltrujeme. Zředíme vodou v poměru 1 : 5. Používáme jako zálivku a postřik. Na zlepšení účinnosti můžeme do zředěného odvaru přidat 5 % vodního skla.

Obohacený odvar: 50 g sušené nati máčíme 24 hodin v 1 l vody. Povaříme 20 minut, přefiltrujeme, zředíme v poměru 1 : 5. Přidáme 0,3 % mazlavého mýdla a smícháme s kopřivovým výluhem v poměru 1 : 1.

Rostliny vhodné na výluhy rostou volně (kopřiva, přeslička, vratič, pampeliška, kapraď, pelyněk, šťovík) nebo jsou užitkové (česnek, cibule, rebarbora, křen, rajčata či rybíz).

Výhonky a listy rajčat

Můžeme je využít proti mšicím, sviluškám, plošticím, housenkám běláska zelného, dřepčíkům. Preventivně působí jako repelent proti běláskovi zelnému.

Macerát: 4 kg čerstvých nebo 400 g sušených listů rajčat zalijeme 10 l vody a necháme tři dny louhovat. Přefiltrujeme, dvakrát zředíme a přidáme 40 g mazlavého mýdla.

Repelentní macerát: 2 hrsti drcené natě louhujeme 2 h ve 2 l vody. Přefiltrujeme a stříkáme košťálovou zeleninu v období náletu běláska zelného.

Přečtěte si také

Vratič obecný

Najdeme ho běžně na loukách a mezích. Nať i samotný květ má široký záběr proti škůdcům, jako jsou květopas jahodníkový, píďalka podzimní, svilušky, pilatky, mravenci, mšice, pandravy, pochmurnatka mrkvová, obaleč jabloňový. Působí i na houbové choroby, padlí, rez a proti bakteriózám na rajčatech a bramborech.

bioochrana

Macerát: 300 g suchých květů zalijeme 10 l vody, louhujeme tři dny, přefiltrujeme a dvakrát zředíme.

Odvar: 300 g suchých květů zalijeme 10 l vody, louhujeme 24 h, povaříme 30 minut, přefiltrujeme a použijeme neředěné.

Česnek kuchyňský

Používáme česnekové stroužky, které působí proti mšicím, sviluškám, ale i bakteriovým chorobám, jako je rez a plíseň šedá. V předjaří ho ve formě zálivky aplikujeme na dezinfekci půdy.

Macerát: 150 g rozdrceného česneku zalijeme 10 l vody, 24 h louhujeme a přefiltrujeme. Přidáme 100 g mazlavého mýdla. Neředěné používáme jako postřik třikrát po sobě v třídenních intervalech.

Tabák dýmkový

Účinkuje proti mšicím, molicím a housenkám jako postřik. Ve skleníku škůdce vykouříme.

bioochrana

Odvar: 200 g tabáku Taras Bulba 24 h louhujeme v 5 l vody, hodinu povaříme, přefiltrujeme. Přidáme 100 g mazlavého mýdla a zředíme v poměru 1 : 1 s vodou.

Kouř: Večer v uzavřeném skleníku zapálíme tabák ve včelařském dýmáku a necháme působit do rána. Potom dobře vyvětráme.

Další rostliny na bioochranu » Zahradní bioochrana účínnými rostlinami

Rady autora

Jelikož se složení použitých rostlin podle stavu zralosti i dané lokality může měnit, ale i citlivost jednotlivých užitkových druhů a odrůd je různá, je vhodné si každý ochranný výluh v malém předem vyzkoušet, než ho začneme pravidelně a ve větším používat. Doporučuji také zaznamenat si dosažený výsledek a vycházet z něj v budoucnosti.

Ochranný výluh připravujeme různými způsoby

1. Za studena jako macerát

Čerstvé nebo sušené byliny zalijeme studenou vodou. Louhujeme 12 až 24 h, někdy i tři dny, dokud nezačne kvasit, přefiltrujeme a hned použijeme na postřik.

2. Za studena jako zákvas

Zelené části rostlin vložíme do nádoby a zalijeme dešťovou vodou. Nádobu přikryjeme a denně obsah promícháme. Kvašení trvá více dní, někdy i dva až tři týdny. Dokud směs pění, tak probíhá kvašení. Když pěnit přestane, tekutinu přefiltrujeme. Přefiltrovaný zákvas obvykle ředíme vodou podle účinnosti rostliny.

3. Za tepla jako zápar

Čerstvé nebo sušené rostliny přelijeme horkou vodou a necháme vylouhovat i 24 h. Zápar přefiltrujeme a spotřebujeme do dvou dnů.

4. Za tepla jako odvar

Čerstvé nebo sušené byliny nejprve zalijeme studenou vodou. Po 24 h směs přivedeme do varu a vaříme 20 minut. Necháme vychladnout a po přefiltrování spotřebujeme do dvou dnů.

Některé druhy rostlin používáme ­preventivně:

  • Postřik roztokem heřmánku pravého zředěného s vodou v poměru 1 : 2 rostliny posiluje a zvyšuje odolnost proti chorobám a škůdcům.
  • Roztok z květů řebříčku obecného zředěný 1 : 10 slouží ve formě postřiku jako prevence proti houbovým chorobám.
  • Výluhy z cibule obecné posílí jahody, brambory, rybíz, dřeviny.
  • Zálivka roztokem z listů košťálové zeleniny zředěným 1 : 5 slouží na vylepšení půdy a jako postřik na odpuzení dřepčíků.
  • Kopřiva posiluje růst a obranyschopnost proti sviluškám a mšicím, zlepšuje půdní aktivitu a slouží jako listové hnojivo.

Text: Ing. Jaroslav Pížl
Foto: isifa/Shutterstock

Komentovat

Nepřehlédněte