Zahrada

Abeceda zdravé a bohaté úrody (2. část M – Z)

Rady a tipy, jak docílit v zahradě bohaté úrody.

starý muž sbírá úrodu v zahradě
Zdroj: Shutterstock

Majoránka

Průběžně ji stříháme, nenecháme ji rozkvést, čerstvou nať tak budeme mít do podzimu. Přebytky sušíme, dají se i mrazit.

Malina

Plody sklízíme průběžně přibližně každé dva dny, aby se na přezrálých plodech neuchytila plíseň. Preventivně proti chorobám působí také provzdušnění porostu. Hnojíme hnojivem na drobné ovoce. Listy sušíme a používáme do čajů.

Mangold

Vysévat se dá i v červnu, výsevy chráníme před suchem a silným sluncem netkanou textilií. Mladé rostliny, které vytrháme při jednocení, použijeme do salátů, pesta nebo je dusíme. Podle potřeby průběžně vylamujeme spodní listy, rostliny tak vydrží až do mrazů. Co nestihneme zkonzumovat, zmrazíme a používáme podobně jako špenát.

Máta

Průběžnou sklizní oddálíme kvetení. Když část rostliny vykvete, nevadí, přiláká včely a další užitečný hmyz. Listy i kvetoucí nať sušíme do čajů. Po odkvětu mátu těsně nad půdou ostříháme, zakrátko vyžene množství nových výhonků se svěžími listy. Během sušších letních dnů jí dopřejme doplňkovou zálivku. Rostlina dobře reaguje také na přihnojování hnojivem na bylinky.

Meduňka

Nať průběžně stříháme ještě před kvetením a sušíme. Rostlina obroste a budeme mít opakovanou úrodu.

Meloun

Když začínají narůstat plody, rostlina vyžaduje vydatnou a pravidelnou zálivku, ideálně podmokem. Výhonky necháme zakořenit, rostlina bude čerpat živiny i vodu z větší plochy.

Meloun v záhonu
Zdroj: Shutterstock

Meruňka

V suchém období jí dopřejeme zálivku, aby se plody zvětšily. Když je velká násada plodů, probereme je, aby strom příliš nevysilovaly. Průběžně odstraňujeme i hnijící plody, zabráníme tak šíření nemoci.

Moruše

Jedná se o velmi velký strom, ale plody rostou na převislých kultivarech, které si rovněž můžeme zvolit do zahrady. V okrasné školce si ověříme, který kultivar jak plodí a jak vydatnou úrodu poskytuje. Kromě konzumace v surovém stavu se plody používají na džem, víno nebo se nakládají do alkoholu.

Mrkev

I v červnu ještě můžeme vysévat některé odrůdy mrkve, abychom měli průběžně k dispozici čerstvou úrodu. Výsevy a klíčící rostliny v létě přikrýváme bílou netkanou textilií, abychom zamezili nadměrnému odparu a vyschnutí rostlin.

Mladé rostliny jednotíme. Listy z jednocení udusíme jako přílohu nebo si z nich připravíme pesto. Kromě polévek je výborná pečená mrkev ve formě přílohy, mrkvová šťáva a lahodný je i mrkvový dort.

Mulčování

V zeleninových záhonech jako mulč nepoužíváme kůru, ale například slámu, seno, posečenou trávu, různé měkké větvičky či plevel bez semen. Když používáme čerstvý mulč, sesychá, a tak jej průběžně doplňujeme. Tato vrstva brání růstu plevelů a pomáhá udržovat vodu v půdě. Odpadá tak i několikanásobné okopávání.

Mulčování salátu slámou
Mulčování slámou | Zdroj: Shutterstock

Mykorhiza

Jedná se o vzájemně prospěšný vztah půdních mykorhizních hub a kořenů rostlin. Houba pomáhá rostlině „shánět“ vodu a živiny z půdy, za což od ní dostává protihodnotu v podobě jejích metabolitů, které využije.

Na kyselomilné rostliny, jako jsou borůvky a brusinky, se používají jiné houby než na většinu rostlin. Mykorhiza přispívá ke kvalitě úrody i jiným způsobem. Zjistilo se, že rostliny s mykorhizou obsahují více antioxidantů, vitamínů a jiných prospěšných látek v porovnání s rostlinami bez ní.

Okurka

Porost okurek průběžně odplevelujeme a půdu mělce kypříme. Přihnojujeme hnojivy na plodovou zeleninu s obsahem mikroelementů, zejména hořčíku a mědi. Zavlažujeme nejlépe ráno ke kořenům, ne na listy, abychom zabránili šíření houbových chorob. Nůžkami odstraňujeme suché a nemocné listy, případně vytrháváme nemocné rostliny.

Při pěstování na vedení výhonky nasměrujeme na oporu. Před velmi silným slunečním úpalem porost chráníme bílou netkanou textilií. Vyséváme je i v červnu, často je právě z takového pozdějšího výsevu zdravější porost a úroda až do podzimu.

Opakované výsevy

Druhy s kratším vegetačním obdobím má smysl vysévat v menších množstvích a opakovaně. Významně si tak prodloužíme období sklizně. V červnu se to týká například fazolí, cukety, okurek, červené řepy a mrkve.

Opylovači

Květy mají různý tvar a podobu, proto platí, že je všechny nedokáže opylit jen včela, ale je k tomu zapotřebí různorodý hmyz s odlišným ústním ústrojím. Opylovače přilákáme do zahrady i tím, že pro ně vysadíme okrasné rostliny tak, aby stále během roku něco kvetlo. Do stínu a polostínu situujeme hmyzí domek a ve velkých vedrech umisťujeme do zahrady ploché misky s vodou. Dáme do nich kamínky, aby se hmyz neutopil.

dítě a domek pro hmyz
Zdroj: Shutterstock

Oregano

Sklízíme průběžně. Část rostliny nenecháme kvést, aby stále vyháněla nové výhonky. Květy sklízíme a sušíme na čaj nebo používáme jako sušené koření.

Ořech

V posledních letech jsou ořechy napadené nemocemi i škůdci. Nebezpečná je vrtule ořechová, jejíž larvy vyžírají zelený obal. V květnu a červnu zalijeme půdu pod ořechem zálivkou s rozmíchaným přípravkem Bora s účinným mikroorganismem Beauveria bassiana, který likviduje larvy v půdě. S postřiky proti dospělé mouše začínáme začátkem července.

Přesnější termín prozradí feromonové lapače. Ošetření opakujeme v 7- až 10denních intervalech až do období měsíc před sklizní, tedy přibližně do poloviny srpna. Stromy stříkáme biologickými přípravky s účinnou látkou spinosad smíchanými s atraktantem, který zvýší účinek o 30 až 50 %.

Ostružiny

Ve velmi suchých létech jim při zrání dopřejeme doplňkovou závlahu ke kořenům, ale pozor, nesnášejí přemokření. Zavařujeme, vyrábíme džemy, ovocné kůže a mrazíme.

Paprika

Během sezony ji pravidelně zaléváme a hnojíme hnojivem na plodovou zeleninu. Velké rostliny přivazujeme k opoře, aby se nevyvrátily. První plody sklízíme v technické, ne botanické zralosti, aby byla rostlina motivována tvořit další plody.

Pažitka

Listy pažitky sklízíme podle potřeby během celé sezony. Stříháme je při bázi rostliny, abychom podpořili tvorbu nových. K sušení a zmrazení je ostříháme nad půdou ve fázi, kdy jsou nejkrásnější. Jedlé jsou také květy, kterými můžeme ozdobit slaná jídla.

pažítka ve vyvýšeném záhonu
Zdroj: Shutterstock

Petržel kadeřavá

Zaléváme a průběžně dle potřeby sklízíme. Můžeme ho nechat přezimovat, další rok na jaře opět sklízíme listy, pak však jde do květu. Ten buď ponecháme pro hmyz, nebo na jeho místo vysadíme jinou rostlinu.

Petržel kořenová

Výsevy jednotíme a odplevelujeme, kypříme půdu. Důležitá je zálivka. Pěstujeme-li kořenovou petrželku, nemusíme pěstovat i listovou, ušetříme si místo. Nať z kořenové petržele sklízíme podle potřeby a používáme stejně jako listovou.

Plevel

Nemusíme ho vnímat jen negativně. Ohrozit může zejména výsevy a mladé rostliny. Později, ale jen dokud je malý, částečně zakrývá půdu a brzdí rychlý odpar vody, přestože je pro užitkové rostliny zároveň konkurencí.

Dokud nevykvete, necháváme ho po vytržení na místě jako tenký mulč. Pozor, některé druhy jsou hostiteli nemocí, například rzi. Jinými plevely, jedlými nebo i léčivými, si zase umíme obohatit jídelníček a domácí lékárničku.

Pór

Před výsadbou nůžkami mírně zkrátíme kořeny i listy. Vydatně ho zavlažujeme, kypříme půdu a odstraňujeme plevele. Pěstujeme ho zakrytý bílou netkanou textilií, aby se k němu nedostala vrtalka pórová, která do něj klade vajíčka.

Koncem léta k rostlinám přihrnujeme půdu, abychom získali vyšší bílou část, která je jemnější. Letní pórek sklízíme podle potřeby až do prvních mrazů. Zimní pórek ponecháme na záhonu a sklízíme během zimy.

Přípravky s obsahem živých organismů

Jde v podstatě o průkopnické přípravky, vyvinuté na podporu a ochranu zdraví rostlin, kterými můžeme nahrazovat chemické přípravky. Do těchto přípravků se přidávají například mykorhizní houby, prospěšné bakterie, hlístice či mykoparazitické houby. Každý z přípravků má specifické využití.

Důsledně dáváme pozor na datum jejich spotřeby a doporučené skladování – v některých případech je třeba je aplikovat do pár dnů či týdnů od dodání. Speciálně to platí například pro přípravky proti dravým vosičkám, které působí proti škůdcům ve sklenících a fóliovnících.

Postřik zeleniny
Zdroj: Shutterstock

Přípravky zlepšující kondici rostlin

Nejen lidskému organizmu, ale i tomu rostlinnému můžeme dopřát různé vitamíny a minerály, abychom posílili jeho odolnost a podpořili zdravý vývoj rostlin. Na trhu je několik takových přípravků, například s extraktem z mořských řas, s výtažky z jiných rostlin, s huminovými kyselinami a podobně.

Přírodní hnojiva

K základním přírodním hnojivům patří kompost. Pokud jsme záhon, kde pěstujeme plodovou zeleninu a vůbec zeleninu první trati, nehnojili na podzim chlévským hnojem, v sezoně přisypáváme hnůj slisovaný do suchých granulí. Zlehka ho zapracujeme do půdy.

Přírodním hnojivem s postupně se uvolňujícím účinkem je například rohovina, aplikujeme ji například pod ovocné stromy. Velmi účinné je i guano, trus ptáků. Doma si můžeme připravit i hnojivé zálivky z kopřivy, kostivalu, přesličky a jiných rostlin.

Rajčata

Rostlinám dopřejeme dostatek vláhy, mezi zálivkami by měla půda trochu proschnout. Nepravidelná zálivka způsobuje praskání plodů. Zaléváme podmokem, nikdy ne na listy, protože by to podpořilo rozvoj houbových chorob.

Půdu kypříme a odstraňujeme plevel nebo naopak mulčujeme. Vyšším odrůdám dáme pevné opory. Odstraňujeme zálistky i žloutnoucí a schnoucí spodní listy, čímž porost prosvětlíme. Důležité je i přihnojování, přičemž používáme hnojivo na plodovou zeleninu.

Rebarbora

Jakmile začne růst květní stonek, odřízneme ho odspodu rostliny. Listové stonky sklízíme jen do konce června, později obsahují nadměrné množství kyseliny šťavelové. Čerstvé i mražené je používáme do koláčů.

Rozmarýn

Průběžné odstřihávání výhonků asi v polovině jejich délky podpoří košatost rostliny a rostlinu zahustí. Čerstvý i sušený rozmarýn používáme jako koření. Pozor, zvyšuje krevní tlak.

Rukola

Vyséváme ji průběžně pro postupnou sklizeň. V létě ji pěstujeme pod netkanou textilií, jinak se na ní přemnoží dřepčíci, kteří milují teplo a sucho. Listy rukoly používáme do smíšených salátů.

sběr rukoly
Zdroj: Shutterstock

Rybíz

Při nalévání bobulí jim v suché sezoně dopřejeme zálivku. V oblastech s vysokým výskytem ptáků můžeme keře v době, kdy se začnou vybarvovat bobule, zakrýt sítí proti ptákům.

Ředkvička

V červnu vyséváme už jen odrůdy vhodné pro celoroční pěstování a na rozdíl od jarního výsevu pro ně zvolíme záhon v polostínu. Ředkvičky pěstujeme v létě pod bílou netkanou textilií – díky ní se v půdě lépe udrží vláha a plody uchráníme před zničením dřepčíky. Semena ředkviček vyséváme nahusto, protože vzcházející rostliny postupně sklízíme.

Salát ledový

V létě vyséváme odrůdy ledového salátu určeného k celoročnímu pěstování. Zvolíme polostín a výsevy chráníme před vysušením bílou netkanou textilií.

Salát listový (trhací)

V létě upustíme od pěstování hlávkového salátu, protože netvoří hlávky, ale jde do květu a hořkne. V létě vyséváme tzv. trhací saláty, ze kterých listy postupně a průběžně odštipujeme, přičemž srdíčko ponecháme. Pro letní pěstování zvolíme záhon v polostínu. Po vzejití rostliny pikýrujeme nebo je jednotíme a zkonzumujeme. Zaléváme podmokem.

Skleník

V létě skleník často větráme. Přehřívání rostlinám uvnitř škodí a klesá úroda. Proto přes něj přehodíme zelenou exteriérovou nebo jinou světlou textilii. Kdysi se sklo natíralo na léto vápnem, aby se vnitřek nepřehříval.

žena vychází ze skleníku
Zdroj: Shutterstock

Smíšené výsadby

Jedná se o pěstování dvou a více druhů rostlin v jednom záhonu, obvykle zelenin a bylinek. Vhodně zvolené druhy se vzájemně podporují při růstu, například svými výměšky do půdy nebo aroma, kterým odpuzují některé škůdce. Kvetoucí rostliny zase lákají opylovače, které pak snáze objeví i méně nápadné květiny zeleniny.

Šalvěj lékařská

Po odkvětu odstřihneme stonky s květy, rostlina se rozkošatí a ještě jednou vykvete. Květy lákají hmyz. Sklízíme listy, sušíme je a používáme do léčivých čajů nebo jako koření. V létě můžeme přidat do jídel i čerstvé listy, pozor na množství, její chuť je intenzivní.

Špenát

Nesnáší vedra. Opakovaný výsev provádíme až v srpnu. Tehdy už nevybíhá do květu a listy jsou lahodnější. Na záhonu dokáže přezimovat a ve sklizni lze pokračovat na jaře. Listy z rostlin, které vyjednotíme, rovněž použijeme. Kromě zeleninových omáček a dušení vyzkoušíme polévku a výrobu špenátových těstovin.

Špenát novozélandský

Zvaný také čtyřboč rozložitá. S klasickým špenátem má obdobné využití v kuchyni. Je charakteristický plazícími se nebo převislými, až metr dlouhými listy, které sklízíme po celou sezonu. Vrcholky výhonků zaštipujeme a spotřebujeme, rostliny se rozvětví a budou stále vyhánět čerstvé mladé listy. V květnu až začátkem června ho vyséváme například i přímo pod rajčata, kde postupně zakryje půdu, která se nebude tolik vysoušet.

Střídání plodin

… je důležité z několika důvodů. Eliminuje nemoci a škůdce vázané na konkrétní druh rostliny, které v půdě nějakou dobu přežívají. Tím, že je vysadíme jinam, se na dané plošce nepřemnoží, mohou i zcela odumřít. Každá rostlina využívá živiny z půdy, ale některé látky ve větším množství než jiné.

Výsadbou na jiné místo nedochází k jednostrannému ochuzování půdy. Dalším důvodem je množství živin v půdě – po vydatném vyhnojení pěstujeme rostliny v takzvané první trati, tedy ty nejnáročnější na živiny, další léta pak zařadíme jiné, méně náročné druhy.

Topinambur

I když je nenáročný, v extrémně suchém létě vyžaduje zálivku. Podzemní hlízy se konzumují až od podzimu do jara.

Třešně

Pokud jsme to letos nestihli a v plodech třešní bylo mnoho drobných larev, příští rok při kvetení zavěsíme do koruny žluté lepové destičky k odchytu vrtule třešňové. V oblastech s vyšším výskytem ptáků chráníme úrodu sítěmi – ne-li celý strom, alespoň vybrané, níže položené větve. Kromě zavařování umíme plody využít pro džemy, sirupy, sušení a kandování. Sušíme bez pecky nebo i s peckou. Pro použití do koláčů mrazíme plody bez pecek.

Třešně v kovové nádobě
Zdroj: Shutterstock

Tymián

Sklízíme ho podle potřeby a průběžně po částech zkracujeme, čímž ho zmladíme a přinutíme vyhnat nové výhonky. Celou rostlinu zkrátíme o třetinu i po odkvětu, pěkně se zahustí. Jeho květiny lákají opylovače. Sušíme ho nebo nakládáme do oleje.

Výsadba sazenic v létě

Vysazujeme je ráno nebo večer do vyhloubené jamky, do které jsme nalili vodu. První dva až tři dny, než se uchytí, je přes den zakryjeme keramickým květináčem obráceným dnem vzhůru nebo natáhneme bílou netkanou textilii.

Vyvýšený záhon

Nejde jen o estetiku nebo o to, že se nemusíme ohýbat až k půdě. Jeho princip a největší přednosti jsou ukryty ve skladbě, ale také v tom, že na malém místě se intenzivně věnujeme půdě, což se projeví na bohaté úrodě. Ve spodní části se nachází dřevitý odpad ze zahrady – suché větve, větvičky, ostříhaný živý plot, seříznutá réva.

Tato vrstva zadržuje vodu a postupným rozkladem působí jako hnojivo s pomalu se uvolňujícími živinami. Nad touto vrstvou je měkký odpad ze zahrady – měkké větvičky, posečená tráva v nízké vrstvě či pohrabané listí. Zde probíhají podobné procesy jako v kompostu, živiny se zpřístupňují mnohem rychleji. A nakonec vrchní vrstvu tvoří dobře promíchaná půda s kompostem. Každý rok brzy na jaře.

Zálivka

Sucho brání růstu a během kvetení dokonce ovlivňuje schopnost opylení, blizny rychleji vysychají, pylová zrna se scvrkávají. V suchu zůstanou plodiny malé, část předčasně opadává. Proto je zálivka klíčem k jakékoli úrodě. Ideální je zalévat podmokem, bez smáčení listů nebo sprchovou hlavicí ke kořenům. Ovocným stromům dopřejeme zálivku méně často, zato velmi vydatnou.

Zelené hnojení

Na záhon po sklizni, na kterém už letos nepočítáme s pěstováním, vyséváme plošně takzvané zelené hnojení. Jedná se o rychle rostoucí druhy rostlin. Ve výšce přibližně 20 až 30 cm je posekáme, necháme zvadnout a zapracujeme do půdy. Svazenku nebo pohanku můžeme nechat i vykvést, jsou lákadlem pro včely.

Zelí hlávkové

Je velmi náročné na zálivku. Chceme-li se vyhnout požeru od housenek běláska zelného, porost včas chráníme netkanou textilií, aby motýli nemohli naklást na listy vajíčka. Mladé listy z rostoucích rostlin můžeme průběžně přidávat do čerstvých salátů nebo jídel (sklízíme jen sem tam jeden list).

Vhodné je přihnojování: poprvé, když mají rostliny 5 až 8 listů (asi 2 až 3 týdny po výsadbě), další na začátku tvorby hlávek a třetí, když listy zakryjí půdu. Letní odrůdy sklízíme postupně probírkou. Kromě salátů vaříme zeleninové omáčky, polévky, do listů obalujeme masové či luštěninové směsi. Pozor, na kvašení se používají jen pozdní zelí, časné při kvašení měkne a hnije, protože obsahuje příliš mnoho vody.

Text: Ing. Monika Felixová, redakcia
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte