Zahrada

Abeceda zdravé a bohaté úrody (1. část A – L)

Cílem pracovního snažení každého zahrádkáře je bohatá úroda. Shrnuli jsme pro vás ty nejdůležitější rady a tipy, které můžete uplatnit zejména v aktuální, právě probíhající sezoně.

ruce ženy a dítěte s různými druhy zeleniny
Zdroj: Shutterstock

Ačokča

Během suchých a horkých dnů nezapomínáme na zálivku. Pravidelný sběr mladých plodů podporuje kvetení i další plození. Zavařujeme ji na sladkokyselo, dáváme do smaženice, zapékáme.

Angrešt

Během suchého léta mu dopřejeme pravidelnou zálivku, aby plody pěkně narostly. V sezoně můžeme přihnojit hnojivem na drobné bobuloviny. Po sklizni je vhodná doba pro řez. Plody konzumujeme v syrovém stavu nebo je používáme do džemů, kompotů a na ovocné kůže.

Aronie

Během vegetace můžeme rostliny přihnojit hnojivem na ovocné stromy nebo bobulové ovoce. Když se bobule začínají vybarvovat, v lokalitě s vyšším výskytem ptáků zakryjeme rostliny sítí, která před nimi úrodu ochrání. Plody konzumujeme také čerstvé, vyrábíme džemy, šťávy, ovocné kůže. Výborné jsou sušené do čajů.

Bazalka

Průběžně odštipujeme vrcholky výhonů a zužitkováváme je. Rostlina se díky tomu rozvětví a zhoustne a zejména tak oddálíme kvetení a tvorbu semen neboli stárnutí. Později i odštipujeme květní stonky. Listy používáme čerstvé, mrazíme je a vyrábíme pesto. Nejméně vhodné je sušení, při kterém se výrazně ztrácí aroma.

Bazalka v květináči
Zdroj: Shutterstock

Bílá netkaná textilie

Propouští vodu i část UV záření. Zatímco brzy na jaře jí zakrýváme rostliny, abychom je ochránili před mrazy, během léta ji používáme k ochraně před sluncem a rychlým vysušením půdy při výsevech a čerstvých výsadbách sazenic. V extrémně teplých slunečných dnech ji můžeme použít i k zakrytí těch druhů zeleniny, na kterých vidíme spáleniny od slunce.

Bob

Při dosažení výšky 10 až 15 cm jej okopáváme a trochu přihrnujeme zeminou. Když jsou rostliny rozkvetlé, zaštípneme vrcholec, což podpoří zrání semen a omezí napadání bobu mšicí makovou, která upřednostňuje mladá pletiva. Používáme zelené lusky, nezralá i zralá semena, a to zejména do polévek, salátů i jako přílohu.

Borůvky

Vzhledem k nízkému pH půdy, ve které rostou, volíme vždy speciální hnojivo pro ně určené. Borůvka je sice samoopelivá, ale přesto je vhodné vysadit v její blízkosti alespoň dvě odrůdy se stejným termínem kvetení. Docílíme tak bohatší úrody. Na nastýlku je nejvhodnější dřevěná kůra z borovic nebo smrků, ale také piliny z jehličnatých dřevin.

Mulčovací materiál zároveň dodává půdě organické látky, působí jako hnojivo. V oblastech s vyšším výskytem ptáků úrodu chráníme sítěmi, natáhneme je, když se plody začnou barvit. Kromě přímého konzumu je mrazíme, zavařujeme, vyrábíme džemy i ovocné kůže.

Brambory

Důležité je kopcování, poprvé při výšce rostlin 10 cm, podruhé zhruba při 20 cm. Porost udržujeme v nezapleveleném stavu. Středně pozdní odrůdy vysazujeme v červnu až červenci. Pravidelně, i každé dva tři dny, kontrolujeme spodní stranu listů – hledáme oranžová vajíčka, která rozmačkáme mezi prsty přímo na listu. Předejdeme tak úplné likvidaci listů, o kterou by se postaraly larvy mandelinky bramborové. Ze začátku, dokud nevyschne veškerá nať, vykopáváme úrodu probírkou.

Brokolice

Ještě v červnu můžeme vysévat některé odrůdy brokolice pro pozdější sklizeň. Vyžaduje pravidelnou zálivku. Mladé listy můžeme přidávat do jídel, polévek, ale nesbíráme jich příliš mnoho, aby se nám vytvořily růžice. Po sklizni hlavní růžice rostlinu ponecháme a dále zavlažujeme, v paždí listů tvoří další, i když menší růžičky. Kromě zapékání, smažení či přípravy polévek můžeme podávat jako dietní přílohu. Mrazíme.

Brokolice
Zdroj: Shutterstock

Broskev

V červnu je vhodné období k redukci množství plodů, pokud jsou stromky obsypány (tzv. červnová probírka plodů). Přednostně vylamujeme malé slabé plody. Na jednoletém výhonu necháme 5 až 6 plodů, které jsou od sebe vzdáleny 10 až 12 cm. Cílem je bohatá úroda přiměřeně velkých plodů a nevysílení stromku.

V období kvetení a zrání plodů je důležitá doplňková závlaha, zvláště pokud je sucho. Přihnojením po odkvětu podpoříme velikost a kvalitu plodů. Plody zavařujeme, mrazíme, vyrábíme ovocné kůže. Neštěpené vinohradnické broskve, kterých bývá nepočítaně, jsou výborné sušené, mají zajímavou a intenzivní chuť.

Brusinka

Brusinkám prospěje přihnojení hnojivem pro kyselomilné rostliny. Když je sucho a zejména během zrání, dopřejeme jim pravidelnou zálivku, protože rostlina má mělčí kořenový systém a rychleji vysychá. Vláhu pomůže udržet v půdě mulč z jemně drcené kůry nebo pilin. Sklízet a sušit můžeme i listy, vhodné jsou do léčivých čajů.

Celer

Během vegetace kypříme půdu, likvidujeme plevel a pravidelně rostliny zavlažujeme, protože nesnášejí sucho. Přihnojíme je hnojivem s obsahem bóru. Při okopávání nepřihrnujeme půdu k rostlinám, spíše naopak. Spodní listy průběžně sklízíme a používáme je jako nať k ochucení salátů, polévek nebo těstovin.

Cibule

Vyšší kvalitu cibule podporuje majoránka rostoucí v těsné blízkosti. Když je sucho, dopřejeme jí zálivku. Není vhodná občasná a intenzivní zálivka, cibule mohou praskat a poté jsou náchylné k hnití. Půdu necháme mezi zálivkami proschnout.

několik cibulí na zemi
Zdroj: Shutterstock

Cuketa

Nedostatek vláhy se projeví v nižší úrodě. Odstraňujeme malé nahnilé plody a můžeme zkusit i ruční opylování pomocí utrženého samčího květu. Pravidelný sběr mladých plodů podpoří tvorbu dalších. Její využití je obrovské, můžeme ji péct, grilovat, zavařovat na sladkokyselo jako okurky (necháme je kratší dobu sterilizovat, aby příliš nezměkly), dělat cuketové guláše, plnit masem a zapékat, přidávat do těsta na koláče, mladé strouhat do salátů a konzumovat syrové, staré kusy zase zavařovat nasladko jako nepravý ananas.

Červená řepa

Chystáme-li se jednotit pozdní výsev, můžeme rostliny i vyrýpnout a přesadit. Řepu takto obvykle nepřesazujeme, ale dají se tak vyplnit mezery v řádku. Rostlinkám vytrženým při jednocení odstřihneme listy a použijeme je do smíšených salátů nebo udusíme podobně jako špenát. Některé odrůdy můžeme vysévat i nyní.

Mladé hlávky tak budeme moci sklízet až do podzimu. Během suchých a teplých letních dnů pravidelně zavlažujeme. Konzumujeme ji jako pečenou nebo uvařenou, nakládáme na sladkokyselo. Pokud ji na podzim uložíme do sklepa na zeleninu, vydrží nám několik měsíců. Velmi zdravá je čerstvá šťáva z červené řepy.

Česnek

Když se na hlavách začnou objevovat květní poupata, vylámeme je i se stonkem, aby síla rostliny směřovala do stroužků. Tento „odpad“ zpracováváme, výborný je opečený na oleji k letnímu grilování nebo jej zavaříme do sladkokyselého nálevu. Můžeme si ho i zmrazit a spotřebovat postupně, například přidávat do polévek k vyvaření chuti. Pokud je velmi sucho, dopřejeme mu doplňkovou závlahu. Pozor, nemá rád přemokřenou půdu.

Dřín

Plody opadávají postupně, proto je vhodné rozprostřít před dozráním pod stromek či keř plachty, kartony apod. Snadněji plody posbíráme. Rostliny chráníme před ptáky, například sítěmi proti ptákům. Plody zavařujeme, vyrábíme džem, víno nebo sušíme do čaje.

Dýně

Výživu rostlin zlepšíme, pokud na několika místech zasypeme dýňové šlahouny kompostem. Zakoření a pomáhají živit rostliny. Během vegetace je hnojíme kompostem. Z porostu opatrně odstraňujeme plevel a suché, nemocné a poškozené listy. Sběrem mladých plodů podpoříme další kvetení.

Dýně
Zdroj: Shutterstock

Ekopřípravky proti chorobám a škůdcům

Je jich velmi mnoho a mají různou účinnost. Mnohé se používají jako prevence k odpuzení nemocí a škůdců, jiné podporují vitalitu a odolnost rostlin. Biologické přípravky s obsahem živých organismů přímo ničí nemoci a škůdce, protože „obsadí“ místo na rostlině a patogen se pak na ni již „nevejde“. Postupně se je učíme lépe poznávat a aplikovat, abychom jimi nahradili co nejvíce chemických postřiků.

Fazol keříčkový

Přihrnujeme k němu půdu, lépe se zakoření a poskytne vyšší úrodu. Do jeho blízkosti vysadíme saturejku, která ho chrání před škůdci a pozitivně ovlivňuje jeho vývoj. Pravidelná sklizeň každé dva až tři dny podporuje další růst a kvetení, čímž získáme více úrody. Můžeme ji i opakovaně vysévat, a to až do začátku července.

Při výběru odrůd dáme pozor, zda se jedná o odrůdu určenou přednostně pro sběr zelených luků nebo suchých semen, případně je vhodné obojí. Pokud obojí, tak ze začátku sklízíme zelené lusky a teprve později necháme dozrát semena. Půdu udržujeme mírně vlhkou. Kolem rostlin ji kypříme jen do kvetení, protože bychom mohli setřást květiny.

Na začátku kvetení rostliny přihnojíme. Když je dlouho deštivo, můžeme porost preventivně postříkat proti houbovým chorobám. Ze zelených lusků jsou výborné „bílé“ polévky a různé zeleninové polévky, jsou vhodné jako příloha, široké lusky se smaží v trojobalu. Ze suchých semen umíme kromě známých receptů připravit například nepravé kaštanové pyré. Pozor, fazole nekonzumujeme v syrovém stavu.

Fazol tyčkový

Vysadíme k němu saturejku, chrání ho před škůdci a podporuje jeho zdravý vývoj. Během růstu mu občas pomůžeme obtočit se kolem „správné“ opory. Koncem léta odstřihneme vrcholek rostliny, aby živiny a voda z kořenů směřovaly do již nasazené úrody.

Fíkovník

Fíkovník vyžaduje dostatek vláhy během tvorby plodů (až do srpna), ale pouze v teplejších a sušších dnech. Zatímco sucho snáší docela dobře, přemokření půdy v době zrání plodů způsobuje jejich praskání. Plody jsou nejlépe čerstvé, ale používají se také k výrobě džemů či k sušení.

ruka drží fíky na listě
Zdroj: Shutterstock

Goji – kustovnice čínská

Předpokladem dobré úrody je každoroční řez, který je třeba provést do konce června. Květy má oboupohlavní a samosprašné, pro lepší opylení a úrodu se však upřednostňuje výsadba více odrůd. Plody konzumujeme čerstvé nebo sušené.

Hlošina

Když začnou dozrávat plody a všimneme si, že se na ně slétají různí opeřenci, rostliny zakryjeme sítí proti ptákům. Konzumujeme je v syrovém stavu nebo z nich vyrábíme džemy. Pozor, jedlé jsou jen některé druhy, například hlošina okoličnatá nebo mnohokvětá.

Hnojení

Hnojení podporuje velikost úrody, zároveň se to s ním nesmí přehnat, protože rostlinám, ale i nám, může vysloveně uškodit. Například nadbytek dusičnanů v plodinách je škodlivý pro naše zdraví. Hnojiv je velké množství: umělé, organické, přírodní, v granulích, v prášku, kapalná hnojiva.

Základem je vždy NPK, neboli dusík, fosfor a draslík. Jejich poměr se liší podle druhu rostliny a období aplikace. Velmi dobrá jsou i hnojiva se stopovými prvky nebo hnojiva s postupným uvolňováním živin, která působí pomalu. Pro rychlý účinek se hodí zmíněná kapalná hnojiva buď ve formě zálivky, nebo postřiku jako listová výživa.

Hnojiva z listí – listovky

Jsou určeny k aplikaci postřiků v tekutém stavu na listy. Používáme přednostně, když potřebujeme rychle doplnit výživu. Aplikujeme pod mrakem nebo podvečer, při teplotách do 25 °C.

Hrách

Jedná se o typickou jarní plodinu, ale letní odrůdy, například ‚Vitara‘, můžeme vysévat i v červnu. Na jaře zvolíme pro pěstování slunečné stanoviště, v létě raději polostín. Půda má být stále mírně vlhká. Pravidelná sklizeň mladých lusků podpoří tvorbu dalších květů. Mladé hrášky jsou chutné syrové, používáme je do polévek, jako přílohu nebo je mrazíme. Suchá semena vložíme před uskladněním na 24 h do mrazničky. Připravujeme z nich polévky nebo kaši.

Hrách
Zdroj: Shutterstock

Hroznové víno

Po odkvětu vylamujeme malé střapce, u stolních odrůd celkově redukujeme úrodu. Vylamujeme také letorosty vyrůstající na kmínku. Od července zkracujeme konce výhonů. Kromě konzumace v syrovém stavu hrozny sušíme, zavařujeme, moštujeme, vyrábíme víno.

Hruška

Hruška je většinou cizosprašná rostlina. Chceme-li se pyšnit vysokými výnosy, měli bychom si vybrat alespoň dvě odrůdy, které kvetou přibližně ve stejném období. Při vysoké násadě plodů děláme v červnu jejich probírku. V období nalévání plodů jim v suchém létě dopřejeme zálivku. Plody jsou výborné syrové, ale i v kompotech, džemech, sušené, zpracované jako ovocná kůže.

Hurmikaki

Ebenovník neboli tomel japonský je náročný na výživu i půdu. Vyhovuje mu propustná, hluboká půda s dobrou zásobou živin, dostatečně vlhká, ale také dobře drenážovaná a mírně kyselá (s pH 5,5 až 6,5). Při koupi si dáme pozor, zda se jedná o jednodomou nebo dvoudomou rostlinu. Hurmikaki je výborné syrové, ale i sušené či v džemech.

Chemická ochrana

Sáhneme po ní, když škůdce či nemoc nedokážeme zlikvidovat ručně ani pomocí ekologických prostředků. Všechny prodávané přípravky jsou schvalovány tak, že jejich použití a vliv na zdraví jsou bezpečné. Aby se vůbec mohly prodávat, musí být povoleny.

Základ je řídit se podle návodu, dodržet doporučenou koncentraci i intervaly postřiku. Při práci používáme ochranné prostředky. Nestříkáme, když jsou rostliny v květu, abychom nepoškodili opylovače, ale ani ve větru, před deštěm a když intenzivně svítí slunce. Dodržujeme ochrannou lhůtu, což je počet dní, po které po postřiku nic z rostliny nekonzumujeme.

Jabloň

Když je vysoká násada plodů, v červnu je probereme. Odstraníme přednostně malé a poškozené zelené plody. Cílem je získat velké plody a zabránit vysílení stromku, které by vedlo ke střídavé rodivosti. Ve velkém suchu dopřejeme stromům doplňkovou zálivku.

Jabloň
Zdroj: Shutterstock

Jahody

Odrůdy s jednou úrodou za sezonu můžeme po sklizni plodů i zkosit a odstranit posečené části rostlin. Pro dobrou úrodu v dalším roce udržujeme vhodné vzdálenosti mezi rostlinami a přihnojíme hnojivem na jahody. Pod plody stále rodících jahod podkládáme například slámu, aby se nedotýkaly půdy a nerozběhla se plíseň. Pravidelný sběr a zálivka podmokem brání i hnití starých plodů a rozvoji chorob. Kromě konzumace v syrovém stavu z nich vyrábíme džemy, ovocná vína, kompoty nebo je mrazíme.

Josta

Při nalévání bobulí jí dopřejeme pravidelnou zálivku. Bobule jíme syrové, vyrábíme z nich džemy, kompoty, sušíme na čaj a mrazíme.

Kadeřávek

Průběžně ke spotřebě vylamujeme listy odspodu dříve, než zestárnou či zežloutnou. Na záhonu vydrží až do jara, pokud pokračujeme ve sklizni mladých listů. Druhý rok vyhání hned do květu, ale konzumovat můžeme i stonky s růžicemi květu, a to buď jako syrové ve smíšených salátech, nebo přidané do vařených jídel.

Kamčatská borůvka

Plodí jako jedna z prvních v zahradě. Její plody jsou lákavé pro ptáky, které nejednou zcela oberou úrodu. Proto ve fázi, kdy se začínají vybarvovat, obalíme keře sítí proti ptákům.

Borůvka
Zdroj: Shutterstock

Kapusta hlávková

V červnu můžeme vysazovat sazenice kapusty. Hnojíme je a pravidelně zaléváme. Listy sklízíme v menším množství i průběžně během růstu. Kromě salátů vaříme zeleninové omáčky, polévky, do listů obalujeme masové či luštěninové směsi. Dáme pozor na škůdce, ty, které lze, odstraňujeme ručně.

Kapusta růžičková

Vyžaduje pravidelnou zálivku. Koncem srpna odstraníme růstový vrchol, což podpoří tvorbu růžiček v paždí listů. Neplatí to v případě některých nových odrůd. Na záhonu vydrží i během zimy a sklízíme ji podle potřeby. Používáme ji nejen do polévek, ale uvařenou i do těstovinových salátů, pečenou jako přílohu nebo obalujeme v trojobalu. Přebytky mrazíme.

Kaštan jedlý

Soukvětí má většina odrůd cizosprašné, na což je třeba myslet už při jejich výběru. V současnosti jsou však dostupné již i samosprašné odrůdy. Ideální je, když si v jedné zahradě vysadíme alespoň dva stromy, čímž podpoříme vyšší úrodnost. Ale pozor, jde o velké stromy.

Kdoule

Nasadí-li stromek více plodů, proředíme je. Sucho snáší rostlina poměrně dobře, při extrému v období růstu plodů jí dopřejeme doplňkovou zálivku, nesnáší však dlouhodobé přemokření. Plody konzumujeme až po uvaření ve formě kompotů, džemů, čatní.

sběr kdoule
Zdroj: Shutterstock

Kedluben

Vyžaduje pravidelnou zálivku. Proti škůdcům ho chrání pěstování v tunelu z netkané textilie. V červnu můžeme vysévat některé odrůdy, chráníme je však před proschnutím, proto je situujeme do polostínu. Mladé listy z rostoucích kedlubnů (sklízíme jen sem tam jeden list) můžeme přidávat do polévek, smíšených salátů či zeleninových omáček. Mladé bulvy jsou chutné v syrovém stavu, starší do polévek. Mrazíme je.

Kiwi

Příčinou slabé úrody může být, že máme vysazen jen jeden kus buď cizosprašné odrůdy, nebo samičí či samčí rostlinu. Když se nalévají plody, dopřejeme rostlině zálivku. Plody se slupkou bez chloupků konzumujeme celé. Výborné jsou syrové nebo v kompotech.

Kompost

Dobře vyzrálý kompost je výborné hnojivo. Můžeme ho vrstvit na záhony i během léta, případně ho lehce zapracujeme do povrchu půdy. Někteří ho rádi používají také jako mulč.

Kopr

Když rostliny vzejdou, jednotíme je, po odstranění kořínků nať využijeme. Vyséváme opakovaně, v letním období raději do polostínu. Odstraňování soukvětí rostlinu nutí vyhánět mladé výhonky, trochu tak prodloužíme období sklizně.

sběr kopru
Zdroj: Shutterstock

Koriandr

Vysévat se dá i v červnu, výsevy v tomto období zakryjeme netkanou bílou textilií, aby se lépe udržela vláha. Opakovaným výsevem si zajistíme vždy čerstvou nať. Lístky vytrhané při jednocení spotřebujeme, zmrazíme nebo usušíme. Životnost rostlin o něco prodloužíme odstraněním květenství, přičemž část ponecháme na vypěstování semen.

Kukuřice

Přestože je poměrně odolná proti suchu, v době tvorby zrn jí dopřejeme zálivku. Minikukuřice zavařujeme na sladkokyselo. Když dosáhne fáze takzvaného mléčného zrna, sklízíme ji a vaříme, předvařenou zamrazíme.

Kurz řezu ovocných stromů

Řez ovocných stromů se obtížně učí z knížek nebo z obrazovky. Lepší je vidět to živě a pochopit principy, které se liší také podle druhu. Řezem přímo ovlivňujeme úrodu a celkový zdravotní stav stromů, nevhodným řezem můžeme strom i zničit.

Květák

Vyžaduje pravidelnou zálivku a je náročný také na živiny. Mladé lístky (sklízíme v malém množství) můžeme použít do salátů a polévek. Když růžice naroste, asi týden před předpokládanou sklizní zalomíme vrchní listy, aby na ni nepálilo slunce. Bude bělejší a jemnější. Kromě tradičních receptů květák mrazíme nebo ho necháváme kvasit – fermentovat. Dáme pozor na škůdce, pokud je to možné, odstraňujeme je ručně.

Květák
Zdroj: Shutterstock

Kypření půdy

Kypřením půdy kolem vysazených druhů zeleniny likvidujeme klíčící plevel, narušujeme půdní přísušek, který brání vzduchu dostat se do půdy, a podporuje odpařování vody. Mulčované záhony nekypříme.

Lebeda

Jedná se o velmi nenáročnou a úrodnou rostlinu, schopnou množit se v záhonu samovýsevem. Odstraníme její svršek, případně květní stonky; rozvětví se a vyžene nové výhonky, čímž prodloužíme období sklizně. Mladé listy používáme podobně jako špenát, lze je i mrazit.

Libeček

Sušíme a mrazíme jarní listy, tehdy jsou nejkrásnější. Odstraníme květní stvoly i vysychající listy. Zaléváme, trochu pohnojíme, aby byla druhá, i když menší úroda voňavých listů.

Lilek

Je náročný na zálivku, zavlažujeme jej ke kořenům. K vyšším jedincům dáme včas oporu. Je samosprašný, a když kvete, jemně jím potřeseme, aby se dobře opylil. Pokud se na rostlině vytvoří příliš mnoho plodů, ty nejmladší odstraníme, aby se rostlina zbytečně nevysilovala.

Obvykle se ponechává pět plodů na jednu rostlinu. Dozrálé plody nenecháme na rostlině příliš dlouho, dužina často zhořkne. Grilujeme je, dusíme jako přílohu k masu, plníme a připravujeme lilkové pomazánky.

Lískový ořech

V extrémně suché sezoně jim občas dopřejeme doplňkovou zálivku. Oříšky po dozrání postupně a samovolně vypadávají, proto pod keř položíme plachtu nebo kartony, což nám výrazně usnadní sběr.

Text: Ing. Monika Felixová, redakcia
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Nepřehlédněte