Zahrada

10 klimatických změn, které mění naše zahrady. Jak se s nimi vypořádat?

Zatímco ekologové už dlouhá léta bijí na poplach, co se týče negativních změn přírody a též klimatu v důsledku lidské činnosti, stále se najde dost politiků a velkopodnikatelů, kteří to vášnivě popírají. Ale každý, kdo má zahradu už nějaký ten rok, ví své.

Klimatické změny a zahrada

V některých oblastech nás v porovnání s minulostí trápí několikaletý nedostatek vody, jinde jsou časté přívalové deště. Vyskytují se také nové nemoci a škůdci, přicházející k nám z jižnějších oblastí nebo z jiného konce světa. Teploty jsou v létě často mnoho dnů za sebou prakticky nesnesitelné a překračují jakékoliv dlouhodobé průměry. I střední a severní země zažívají horka jako nikdy předtím. Problémy způsobují i nezvykle prudké deště, které příliš vysušená půda nedokáže přijmout. Když k tomu přidáme zmírňování teplot během zimy, nedostatek sněhové přikrývky, teplotní výkyvy, ohrožení kroupami, větry a požáry, je jasné, že něco se přece jen děje.

Naštěstí zatím máme relativní dostatek vody na zalévání zahrad, ať už vlastní studniční, nebo alespoň z veřejného vodovodu. I když v některých obcích se v horkých letních obdobích objevuje zákaz napouštění bazénů a též zalévání. Velký problém představují emise skleníkových plynů. Pokud bychom jejich vypouštění celosvětově zastavili třeba i dnes, jejich nepříznivý vliv bude přetrvávat další desetiletí. Negativní je i úbytek přirozených nepřátel hmyzu, ať už ptáků, netopýrů, žab nebo mloků, dokonce úbytek hmyzu jako takového. Dlouhotrvající sucha vedou k oslabení, až odumírání dospělých stromů.

Má tato situace i výhody?

Z jistého úhlu pohledu přinášejí klimatické změny i jisté výhody, a to v tom, že se posouvají hranice pěstování teplomilných druhů ovoce a zeleniny více na sever – jde například o mandle, kivi, fíky, hurmikaki a pod. Ze začátku se škůdci a nemoci na těchto rostlinách téměř nevyskytují, časem však můžeme očekávat, že dorazí i oni. Rizikem takovéhoto pěstování může být vymrznutí těchto jedinců ve studenějším roce, jaký navzdory všeobecnému zvyšování teplot jednou za čas přijde.

Za lepší klima ve vlastní zahradě

I když v malém, i my můžeme v zahradě „bojovat“ s klimatickými změnami, například tím, že dáme prostor kvetoucím keřům, louce, a pokud to podmínky dovolí, i velkým stromům. Přímo i nepřímo to pomáhá vytvářet útočiště pro ptactvo, drobné živočichy a hmyz. Kompostováním vrátíme půdě to, co jsme jí v podobě úrody vzali. Zlepšíme tak půdní život a strukturu půdy. Omezme na minimum štěrkové a betonové plochy, které akumulují teplo, „vykašleme“ se na dokonalý trávník vyžadující zbytečně hodně investic, jako jsou voda, energie, herbicidy, hnojiva a naše práce.

Klimatické změny v zahradě: hotel pro hmyz

Krokem vpřed je i management dešťové, případně i tzv. šedé vody. Připravme se na zachytávání dešťových srážek a jejich využití. Taktéž závlahou a výběrem rostlin můžeme ušetřit vodu. Budujme úkryty pro hmyz, samotářské včely a místo prostředků chemických pře­jděme na přírodní (na bázi olejů nebo v podobě rostlinných výluhů) a biologické (prostřednictvím užitečného hmyzu a hub). Výsadbou různých druhů i původních rostlin podpoříme biodiverzitu. Záleží na každém z nás, na každé zelené ploše a našem přístupu k ní. Ne nadarmo se říká: „Mysli globálně, konej lokálně.“ Kde je nejlepší začít, když ne u sebe?

1 Půda v ohrožení

Vlivem sucha, větru, ale i přívalových dešťů je ohrožena úrodnost půdy. Větrná a vodní eroze, odnášející drobné půdní částečky, vážně narušuje její strukturu a snižuje obsah živin.

Co můžeme udělat ve své zahradě

Půdu udržujeme v dobrém stavu, aby zůstala zachována její struktura a byla schopná přijímat srážky. Pravidelně ji obohacujeme kompostem či jiným organickým hnojením. Neponecháváme ji „odkrytou“, využíváme mulč a půdopokryvné rostliny, které dokážou významným způsobem bránit erozi. Ve větrných oblastech a ve svahovitém terénu vysazujeme větrolamy a husté keřovito-trvalkové linie.

Organický mulč nejen sníží výpar vody z půdy, ale zabraňuje i její erozi (při běžném průběhu počasí).

2 Bouřky, přívalové deště, kroupy

Poslední léta ukázala, že je prakticky nemožné přesně předpovědět přesnější lokalitu bouřek, přívalových dešťů a jejich intenzitu. Bohužel častěji se vyskytují i kroupy. Srážky bývají natolik intenzivní, že za krátké časové období jich spadne takové množství jako za několik týdnů a měsíců. Počasí se mění doslova ze dne na den, zřídkavostí nejsou ani desetistupňové rozdíly mezi jednotlivými dny.

Co můžeme udělat ve své zahradě

Zmíněným extrémům je těžké se přímo bránit. Nejhorší působení těchto ničivých sil bývá ve svahu. Pomoci mohou spíše krajinářská opatření, například budování liniových pásů zeleně po vrstevnicích, které jsou schopny zadržet velkou část valící se vody. Máme-li jen malé a nízké záhony zeleniny nebo květin a začnou padat kroupy, rozprostřeme na ně co nejrychleji netkanou bílou nebo černou textilii. Textilie ztlumí dopad krup, a škody by tak měly být menší. Mladé sazenice se pokusíme zachránit zakrytím většími květináči obrácenými dnem vzhůru.

Klimatické změny v zahradě: zahrada po přívalovom dešti

3 Sucho

Každý rok je sušší jaro i léto, to je jasné. Jisté přirozené výkyvy kdysi doplnily alespoň zimní srážky. Avšak i těch je v posledních letech stále méně. V některých lokalitách odumírají i dospělé stromy s hlubokými kořeny.

Tip na článek: I vaše zahrada muže smysluplně hospodařit s vodou

Co můžeme udělat ve své zahradě

Ve vlastní zahradě můžeme vyschnutí rostlin předcházet, alespoň dokud dokážeme zachytávat dešťovou vodu a dokud není zákaz zalévání z veřejného vodovodu. Ale náklady se zvyšují. U výsadeb v lokalitách postižených suchem dáváme přednost suchomilnějším druhům a kultivarům. Suchu lépe odolávají rostliny s šedými, kožovitými a sukulentními listy. Vodou šetří i cílená zálivka, mulčování záhonů a mladých výsadeb. Výsevy venku v záhoně v suchém a teplém období po zálivce přikrýváme netkanou textilií, což umožní rostlinám vyklíčit. Přikrývání porostů využíváme i později, protože se tím sníží vypařování vody listy.

Dešťovou vodu ze střechy zachycenou v nádržích využíváme k zálivce.

4 Příliš intenzivní sluneční záření

Vysoké teploty, nedostatek vody a zároveň intenzivní sluneční záření vedou v některých případech ke spálení listů i plodů citlivých rostlin. Stává se to například na révových listech nebo na rajčatových plodech.

Co můžeme udělat ve své zahradě

Postupujeme podle zkušeností z lokality, kde se nacházíme. Citlivé rostliny vysazujeme na stanoviště s odpoledním přistíněním (nejpřirozenější stín vrhají stromy). Spálení pletiv se může zabránit i zakrytím rostlin bílou netkanou textilií.

5 Sezonní posuny

Dřívější nástup jara a pozdější příchod zimy nás často potěší. Ale s vyššími teplotami na jaře souvisí dřívější kvetení a s tím i větší riziko pomrznutí květů nebo malých plodů, protože v našich podmínkách může mrznout až do poloviny května. Otázkou také je, zda během předčasného kvetení létá už dostatek opylovačů. Na jejich výskyt a množství jsou zase v potravním řetězci navázáni ptáci, domácí i stěhovaví. V době hnízdění a péče o své potomstvo nemusí v tom „správném“ čase najít dostatek potravy. Když se tito živočichové nebudou schopni v relativně krátké době adaptovat na změny, nebudou schopni brzy na jaře na sebe vzít funkci opylovačů a na podzim nenajdou včas úkryt k přezimování. Posun v termínech a návaznostech, které příroda ověřila stovkami let, však může způsobit i přemnožení některých hmyzích škůdců.

Klimatické změny v zahradě: pták krmí své potomky

Co můžeme udělat ve své zahradě

Pěstujeme co nejširší škálu rostlin s odlišným nástupem kvetení, růstu a dozrávání plodů, aby si hmyz a následně i ptáci dokázali najít dostatek potravy. V zemědělské krajině nebo i ve městech, kde jsou přírodní vztahy zcela narušeny, můžeme ptáky přikrmovat i celoročně.

Někteří odborníci říkají, že z důvodu narušení synchronnosti vrcholu hmyzí populace v období hnízdění ptáků, ale i z důvodu úbytku hmyzu jako takového je dokrmování ptactva vhodné celoročně.

6 Větrné smršti

Globální oteplování a odlesňování celých velkých území vedou ke změnám v atmosféře. Větrné smršti dokážou nepříjemně překvapit. Ničí všechno, co jim přijde do cesty, lámou a vyvracejí velké stromy, způsobují erozi půdy, vysušují.

Přečtěte si také

Co můžeme udělat ve své zahradě

Proti velkým větrným smrštím je téměř nemožné se ubránit. Co se týče nadprůměrně silných větrů, pomáhá pokryv půdy rostoucími rostlinami (v porovnání s odkrytou půdou) i linie hustých keřů. Při výběru stromů dáme přednost pomalu rostoucím dřevinám vytvářejícím pevné dřevo a hluboko kořenícím rostlinám, které jsou lépe schopné odolávat zlomení a vyvrácení.

7 Mizení druhů

Čím více druhů rostlin je v přírodě, tím více je i hmyzu a živočichů. Když se podíváme do zemědělské krajiny, kde chybí stromy, keře i byliny, nebo na monokulturní lesy, je jasné, že tyto plochy jsou velmi chudé na druhy. Mnohé už dokonce vyhynuly nebo k tomu směřují.

Co můžeme udělat ve své zahradě

Naše zahrada se může stát ostrovem různorodosti života. Čím pestřejší výsadbu s různým typem květů a obdobími kvetení zvolíme, tím větší druhové spektrum hmyzu se u nás může vyskytovat.

Právě naše zahrady se v městské nebo silně zemědělské krajině mohou stát útočištěm různých druhů hmyzu a ptactva, stačí pro to vytvořit vhodné podmínky.

8 Nové druhy škůdců a nemocí

Vlivem zvyšování se průměrných ročních teplot, ale i vlivem dovozu zboží se u nás objevují nové nemoci a škůdci. Bohužel často nemají přirozené nepřátele, a tak se výrazně šíří. Musíme vyna­kládat mnoho úsilí, abychom vůbec dosáhli úrody zeleniny. Dobrým příkladem škůdce je plzák španělský, ale i nový škůdce ořechů vrtule ořechová. Nedávno přibyla i černopáska bavlníková, škodící na rajčatech, a zavíječ zimostrázový, jehož housenky požírají zimostráz. Za jejich šířením jsou i slabé zimy, které jim umožňují přezimovat.

Klimatické změny v zahradě: choroba listů rybízu

Co můžeme udělat ve své zahradě

Učíme se poznávat nové nemoci a škůdce. Pokud se dá, pokoušíme se je likvidovat mechanicky, sběrem, případně umísťováním lepových pásů na stromy. Další možností je jejich likvidace prostřednictvím cizopasných organismů nebo chemie.

9 „Plevel“, který je těžké zničit

V naší zemi přibývají nepůvodní druhy, které se začínají nekontrolovatelně šířit. Souvisí to jednak se změnou klimatu, ale i s globálním obchodem. Tyto rostliny se objevují i v našich zahradách. Mnohé z nich jsou invazní, velká většina patří mezi potenciálně invazní. Protože některé představují pro přírodu u nás nebezpečí, jejich výskyt dokonce řeší i zákon. Jejich životaschopnost je tak velká, že bývá velmi náročné zbavit se jich. Největší riziko spočívá ve vytlačování našich původních druhů.

Co můžeme udělat ve své zahradě

Učíme se poznávat nebezpečné a invazní druhy rostlin, a když je v zahradě objevíme, co nejdříve je likvidujeme a nedovolíme jim rozrůst se. Včasné mechanické zničení navíc vyloučí pozdější použití herbicidů.

10 Prach a škodliviny v ovzduší

Čím blíže k městu, cestě nebo továrně se nachází naše zahrada, tím víc se setkáváme s prachem a škodlivinami v ovzduší. Hodně se mluví a píše i o nadbytku oxidu uhličitého v atmosféře, což vede ke skleníkovému efektu.

Co můžeme udělat ve své zahradě

Zeleň je výborný mechanický i biologický filtr. Listy zachytávají z ovzduší prach a různé škodlivé látky. Každá rostlina váže oxid uhličitý, který využívá v procesu fotosyntézy na stavbu svého těla. Čím více zeleně vysadíme ve vlastní zahradě, od stromů přes keře až po byliny, tím čistší vzduch budeme dýchat. Mezi listnáče zamíchejme i jehličnany.

Výběr druhu dřeviny přizpůsobíme lokalitě výsadby a probíhajícím změnám.

Text: Monika Králová
Foto: isifa/Shutterstock
Zdroj: časopis Zahrada prima nápadů

Komentovat

Nepřehlédněte