Víte, že za poslední desetiletí významně klesl počet hmyzu a ptáků v Evropě? Situaci by mohli zvrátit takzvaní velcí hráči, ale ani my zahrádkáři nejsme zcela bezmocní. I malé změny ve způsobu, jakým pečujeme o zahradu, mohou mít pozitivní vliv na přírodu.
Vytváří růžici křehkých a šťavnatých listů, přitom nevybíhá do květu. Pro přípravu salátové řádky si dokonce můžeme vybrat vícero atraktivních odrůd. Mohou mít výrazně laločnaté, kadeřavé, žlutozelené, červené, tmavě bordó nebo i hnědé listy. Salát listový můžeme pěstovat ve fóliovnících, pařeništích, ve volné půdě i v nádobách na balkonech a terasách.
Pěstujeme-li několik let po sobě na záhonu stále stejnou zeleninu, zjistíme, že úroda je rok od roku horší. Rostliny z půdy jednostranně čerpají stále stejné živiny, a tím dochází k její únavě. Problémy s chorobami a škůdci narůstají a navíc každá plodina vylučuje do půdy látky, které se v půdě hromadí a další roky omezují vývoj rostlin.
Lenost je prý hybnou silou pokroku. Abychom si usnadnili pěstitelské práce v naší zahradě, našemu „kvazilenošení“ může výrazně pomoci samotná příroda. Je třeba jen zkopírovat principy jejího fungování.
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
