Druhá polovina sezony se nese i ve znamení sběru úrody. Pokud se vám tento rok nepodařilo vypěstovat to, co jste chtěli, případně v dostatečném či větším množství, důvodem může být i málo úrodná půda. Během podzimu však máte ideální příležitost pustit se do nápravy tohoto stavu, do zúrodnění půdy, kterou využíváte na pěstování.
Téma, která rozděluje zahrádkáře. Pokud víte, kdy zrytí pomáhá, a kdy škodí, ušetříte si záda, půdě dodáte sílu a na jaře získáte náskok.Jedni z vás tvrdí, že podzimní zrytí „otevře“ těžkou půdu a zlepší vsakování vody. Druzí upozorňují, že zbytečně převracíte půdní vrstvy, poškozujete houby a žížaly a necháváte záhony holé. Pravda je někde mezi: rozhoduje typ půdy, její aktuální stav a váš cíl.
Rytí je tradiční technika, kterou zahrádkáři používají k přípravě půdy na sázení a pěstování rostlin. I když má svoje výhody, v posledních letech se čím dál více zahrádkářů ptá, zda je rytí skutečně nutné a jaké může mít negativní důsledky.
Základním předpokladem úspěchu pěstování většiny druhů zeleniny je dostatek vápníku. Proto šikovní zahrádkáři na podzim půdu vápní.
Hnojení je jedním z nejdůležitějších kroků, jak připravit půdu pro dobrý růst rostlin. Každá z nich nicméně potřebuje jiné živiny, proto je dobré mít v nich přehled.
Správné vyživení půdy je krok, za který se rostliny odvděčí. Nesprávné či nadměrné hnojení jim však může výrazně ublížit.
Zatímco důkladné laboratorní rozbory půdy jsou finančně náročné, určit pH půdy svépomocně je celkem jednoduché.
Představte si pomocníka v zahradě, který pracuje dennodenně a zadarmo. Obdělává půdu, živí se rostlinným odpadem a ještě ji i hnojí.
Kvalitu půdy je možné „prověřit“ některými citlivými plodinami. Je známo a mnohokrát vyzkoušeno, že právě hlávkový salát může fungovat jako ukazatel obsahu některých škodlivých látek v půdě.
Nejrozšířenější choroby rostlin, škůdci a fyziologické poruchy. Podle čeho je poznáte? Jaká ochrana je účinná?
