Zaměřme se nyní na téma, které je stále poněkud kontroverzní. Je mnoho lidí, kterým se po vyslovení fráze „klimatické změny“ začíná vřít krev. Zvláště nyní, v tropických vedrech, které aktuálně panují nad Českou republikou… A to je přesně ta pointa. Nemusíme se bavit o tom, co je hlavní příčinou nevyzpytatelného počasí, podstatné je, že se něco děje. A naše zahrady by se tomu měly přizpůsobit.
Základní fakta jsou jasná. Léta jsou teplejší, zimy jsou mírnější a kratší, deště přicházejí méně často, zato ale intenzivně v podobě přívalových srážek. Zahrádkář musí v průběhu roku čelit mnoha výzvám.
Zahrádka se probudí do života dříve, než by její majitel čekal. Pak ale přijde nová vlna mrazů a mnoho rostlinek tak může umrznout. První vlna třicítek může přijít už na přelomu dubna a května. A pak může přijít dlouhé období sucha, kdy rostliny volají po každé kapce vody.
Jak zahradu změnit tak, aby více prosperovala a vy se nemuseli tolik nadřít? A také, abyste ušetřili drahocenné přírodní zdroje?
Velké okrasné trávníky patří k nejnáročnějším částem zahrady na zálivku a během dlouhých veder často ztrácejí svou sytě zelenou barvu.Zdroj: Shutterstock/Hockeymum
Anglický trávník: špatná volna
Začněme u jednoho z největších nešvarů českých zahrad – u dokonale střiženého, sytě zeleného fotbalového pažitu. Udržet takový trávník při životě v dobách veder vyžaduje hektolitry vody a neustálé sekání. Věděli jste, že hodina práce s benzinovou sekačkou vyprodukuje tolik emisí uhlíku jako zhruba 10 až 12 hodin jízdy běžným autem?
Mnohem chytřejším řešením je trávník radikálně zmenšit. Místo zelené pouště nechte část zahrady zarůst divokými květinami a vytvořte si mini-louku. Tu stačí posekat jen jednou za rok. Nejenže ušetříte čas a peníze za benzín, ale poskytnete útočiště opylovačům, kteří pak ochotně pomohou s úrodou na vašich záhonech.
Vsaďte na pionýry a původní druhy
Když jdete nakupovat nové rostliny, zapomeňte na choulostivé exotické krasavce, kteří bez každodenního hýčkání nepřežijí. Budoucnost patří takzvaným pionýrským rostlinám. To jsou druhy, které jako první osídlují i ty nejvyprahlejší štěrbiny a chudé půdy – například břízy, rakytník, okrasné trávy nebo čilimník.
Skvělou službu udělají také regionální původní druhy a jejich kultivary, jako je kontryhel, řebříček nebo divizna. Tyto rostliny jsou u nás doma, jsou zvyklé na místní půdu a rozmary počasí a jakmile jednou hluboce zakoření, přečkají sucho i vedro bez jakékoliv úhony.
Stromy na zahradě vytvářejí cenný stín, díky kterému se půda méně přehřívá a rostliny lépe zvládají období vysokých teplot.Zdroj: Shutterstock/KELENY
Zalévejte do hloubky a mulčujte
Pokud každý večer vezmete hadici a záhony na pět minut lehce pokropíte, děláte zásadní chybu. Voda se odpaří dříve, než se dostane ke kořenům, a rostliny si kvůli tomu vytvoří kořenový systém těsně pod povrchem, kde jsou extrémně zranitelné.
Mnohem lepší je zalévat méně často (třeba jen jednou až dvakrát týdně), ale zato pořádně a do hloubky, ideálně brzy ráno pomocí kapkové závlahy. Aby se voda v půdě udržela, pokryjte povrch záhonů pěti až sedmi centimetry mulče – slámy, štěpky nebo posekaného listí. Mulč funguje jako izolační deka: v létě udržuje půdu chladnou, brání odparu vody a při přívalových deštích chrání hlínu před erozí.
Doprovodná výsadba rajčat, bazalky a aksamitníků pomáhá udržet půdu déle vlhkou a zároveň podporuje zdravější růst rostlin.Zdroj: Shutterstock/DawnChorus22
Pěstujte zeleninu v hustých společenstvech
I v užitkové zahradě musíme změnit taktiku. Zapomeňte na dokonale vypleté, osamocené řádky zeleniny, mezi kterými svítí holá zem. Holá půda v létě trpí, přehřívá se a ztrácí vlhkost. Vyzkoušejte takzvanou intenzivní výsadbu, kdy plodiny sázíte blíže k sobě. Jakmile povyrostou, jejich listy vytvoří přirozený zelený baldachýn, který půdu zastíní a nepustí k ní sluneční paprsky.
Využívejte také doprovodné pěstování, kdy se rostliny navzájem chrání. Když například vysadíte bazalku k patám rajčat, bylinka spolehlivě zastíní kořenovou zónu rajčete a udrží půdu chladnější. Vysoké fazole pěstované na mříži zase mohou během horkého odpoledne poskytnout žádaný polostín citlivějším salátům.
Zachycujte každou kapku
Když už přívalový déšť dorazí, je potřeba ho na zahradě udržet. Betonové chodníčky a nepropustné dlažby fungují jako skluzavka – voda po nich odteče pryč a spláchne cennou ornici. Nahraďte je štěrkem nebo zatravňovacími dlaždicemi.
Naprostou nutností jsou dnes sudy nebo podzemní jímky připojené na okapy. Jediný sud dokáže za sezónu zachytit stovky litrů měkké, pro rostliny ideální dešťové vody. Ta se stane vaší nejlepší pojistkou v momentech, kdy obce kvůli suchu vyhlásí zákaz zalévání z vodovodu.
Galerie:
Foto: Shutterstock
Zdroje:
- https://gardensthatmatter.com/5-backyard-solutions-to-climate-change/
- https://www.cbc.ca/life/home/how-to-make-your-garden-more-climate-resilient-9.7215598
