Při osazování a vymýšlení zahrady nám vždy jde o to, aby výsledná kompozice byla co nejpůsobivější a aby celek působil dobře a harmonicky po celou vegetační sezonu. Pokud budeme postupovat zcela náhodně a bez rozmyslu, těžko se dočkáme okouzlujícího výsledku.
Zahrada
Pár jahod má na své zahrádce téměř každý, ať už kvůli dětem anebo proto, že jde o první čerstvé ovoce, které u nás po zimě přijde na stůl. Byla by však chyba si myslet, že očesáním jahod pro nás věc pro tuto sezónu skončila.
Mnozí zahrádkáři a majitelé zahrad u rodinných domků touží mít na zimu svoji zahradu jako ze škatulky. Listí vyhrabané, záhonky vypleté, suché kmeny odstraněné, žádné roští, žádné hromádky, zkrátka čisťounko. A při tom mnozí ani netuší, že se tím na svojí zahradě tak trochu proviňují, brání totiž užitečným živočichům u sebe přezimovat.
Český svaz ochránců přírody vyhlásil před léty program „Živá zahrada“ a pozval kameru „Receptáře prima nápadů“ na jednu tak trochu zanedbanou zahradu. Možná by se vám ten nepořádek nelíbil, ale v hromadě kamení prý přezimují ještěrky. Jen se nesmí během zimy to kamení přehazovat; už se stalo, že ztuhlou ještěrku vezli rychle do stanice handicapovaných zvířat. A ta hromada větví z ořezaných jabloní, mezi nimi zbytky dřevěného lešení a suchých větví má taky smysl, protože poskytuje zimní úkryt ježkům. Do třetice nás zaujal suchý kmen staré třešně, plný skulin, vykotlaných strakapoudy, s částečně sloupanou kůrou, za níž se určitě schovávají slunéčka sedmitečná a další užitečný hmyz.
Připomněl jsem při natáčení ing. Petru Stýblovi z ČSOP, že tam určitě budou i pilatky, obaleči jableční, svilušky a další nebezpečná havěť. Řekl mi, že program „Živá zahrada“ není pro majitele ovocných plantáží; určitě by takový kmen nenechal stát mezi řadami „Rubínů“, ale v přírodní zahradě – a takových u nás přibývá – určitě poslouží nejen užitečnému hmyzu, ale nakonec i ptákům, kteří mají do čeho zobnout.
Ze „zanedbané“ zahrady jsme se pak rozjeli do Pátku u Poděbrad, kde má Český svaz ochránců přírody jednu ze svých stanic pro handicapované živočichy. Zahrada u domku byla upravená, uklizená na zimu, ale na zimní potřeby živočichů se tady myslí. Dokazuje to třeba špalek s dvojitým vydlabaným dnem, které je plné vody, a ta je temperovaná topítkem, jaké znáte z akvaria. Ptáci totiž potřebují i v zimě dostatek vody a tuhle nabídku pilně využívají. Opodál je v kompostu zahrabané dřevěné obydlí pro ježky; vykukuje jen komínek, který odvětrává pokojík, kam si ježek sám natahá trávu a suché větve. Jen se uvnitř musí ten komínek opatřit kouskem králičího pletiva, aby ho ta výstelka neucpala.
Tak vidíte, můžete mít na zimu zahradu uklizenou a přece dáte živočichům šanci přežít i tuhé mrazy.
Text k fotce:
Otvor, kterým ježek leze do dřevěné nory v kompostu, by měl být široký a snadno přístupný .
Mám v oblibě různé skalkové kompozice hodně proložené kameny. A obdivuji práci starých mistrů – s jakou lehkostí ručně vytesali kaménky, náhrobky, morové sloupy, kašny, sochy… Kámen se přitom válí všude. Na zahradě se z něj stává pro někoho obtížný balast. Ti šikovnější z něj vytvoří skalku, kamenný tarásek apod.
Sáčky na sušené bylinky si ušijeme z bavlněného plátna a dobarvíme s pomocí fixů na látku.
Soutěž Receptáře prima nápadů, do které jeho diváci posílají obrázky svých rekordních výpěstků, rozkvetlých zahrad, kutilských úspěchů, chovatelských pozoruhodností, nálezů z přírody apod. neztratila pozornost ani v létě. V té době jsou v televizi většinou jenom reprízy, opakují se do nekonečna známé scénky, filmy, seriály a inscenace, zatímco zavedené programy mají prázdniny.
Pěstování zeleniny uprostřed města je myšlenka poměrně stará. V současné době se tzv. urban gardening čili pěstování potravin přímo v městské krajině znovu oživuje ve formě komunitních zahrad, zahrad na zelených střechách i balkonech v mnoha světových velkoměstech od Londýna přes New York až po Melbourne.
Energie neustále zdražují, to víme všichni. Snažím se podle toho zařídit – třeba i tím, že využívám sluneční energii. Měl bych v té souvislosti ovšem čtenářům přiblížit rozdíl mezi solárními a fotovoltaickými panely. Nezasvěceným se to plete…
Zahradník a zahradní architekt Vlastimil Kastner jezdí pro mateční javory do Japonska. Přiváží odtud bonsaje, ale i obrovité jehličnany, javory nevyjímaje.
Ve starých chalupách najdete na půdě starý uhlák, protože domek se už vytápí plynem, a také rezavou konev, která sice dosloužila, ale je po dědovi a jeden by se s ní nerad loučil.
Před deseti lety zahájil Český svaz ochránců přírody pozoruhodnou sbírku, nazvanou „Místo pro přírodu“. Stát nestojí taková sbírka ani korunu, vzniká jen a jen z příspěvků dobrovolných dárců. A je s podivem, že se najde i v době krize dost takových, kteří jsou přesvědčeni, že taková sbírka má smysl. Co se stalo předmětem této sbírky?
Čerstvé jahody od českobrodského pěstitele se právě dostávají na pulty obchodů.