Interiér

Nová koupelna v malém bytě

I rekonstrukce malého bytu obvykle začíná koupelnou. Zahrnuje stavební úpravy a instalace zařizovacích předmětů. V běžné koupelně potřebujeme umyvadlo, vanu nebo sprchový kout, vytápění, osvětlení a větrání. Pokud to dispozice dovolí, můžeme koupelnu spojit s toaletou.

Připravil: Radek Sýkora, foto: archiv firem Bosch, VG-Orth, Brněnská Pole, Henkel, Schönox, Geberit, Ravak a V-systém

Koupelnu je možno rekonstruovat i svémocí: Ušetříme tím peníze (kromě DPH za materiál), ale organizace a realizace zůstávají na nás. Problém může nastat při výběru materiálů, odhadu spotřeby a instalaci předmětů. Při objednávce na klíč zajistí stavební firma celé dílo od projektu, přes vyřizování formalit až po předání a odzkoušení.

vana_planek

Stavební úpravy

Stěny koupelny lze vyzdít klasickým zdivem, nebo příčkovkami z pórobetonu. Trendem je omezit mokré procesy, takže se používají i suché sádrokartonové systémy s instalačními předstěnami. Zajímavým materiálem jsou montážní desky, například z extrudovaného polystyrenu, vyztuženého skleněnými vlákny. Předností je snadné opracování, nízká hmotnost a odolnost proti vlhkosti. Typizovanými dílci lze obložit vanu, sprchový kout a potrubí v rozích, ze silnějších desek vytvoříme skříňky a jiné nábytkové sestavy. Podlaha a stěny musejí především odolávat vlhkosti: Na betonový či suchý podklad se pokládá dlažba nebo povlaková krytina, stěny se izolují systémem izolačních omítek, stěrek a obkladů.

Napojení na rozvody

S napojením nových předmětů na stávající rozvody obvykle nejsou problémy: Nové rozvody mohou být vedeny v drážkách zděné příčky, v dutině lehké příčky, pod podlahou, nad sníženým podhledem, nebo v tzv. instalační předstěně. Pomocí ohebného potrubí a vestavěných čerpadel lze překonat i větší vzdálenost a výškový rozdíl.

Odpadní potrubí se nejčastěji napojuje na stávající prodloužené splašková odpadní potrubí. Vždy je nutné odborné posouzení dimenzí všech potrubí vnitřní kanalizace, kam budou odtékat splašky z podkroví. Použité potrubí (obvykle plastové) musí mít atest a před spuštěním se musí provést tlaková zkouška celého systému.

vana_obkladac

Zařizovací předměty

– Umyvadla: Pro umyvadlo je tradičním materiálem keramika, která odolává otěru i čisticím prostředkům. Pro náročnější zákazníky jsou umyvadla z ušlechtilé nerezové oceli, skla, tvrdého dřeva a kamene (obvykle žuly). Méně častá jsou umyvadla ze smaltované oceli a sanitárního akrylátu. Pro více než čtyři osoby v domácnosti se doporučují dvě umyvadla (samostatná, nebo jako dvojité umyvadlo). Vzdálenost mezi vodovodními bateriemi má být nejméně 90 cm.

– Vana: Existují vany klasické (dlouhé, krátké), rohové, speciální, sedací, anatomické, oválné, obdélníkové, pro jednu nebo více osob a podobně. Běžným materiálem je smaltovaná ocel a sanitární akrylát, nadstandardem je nerezová ocel, keramika, dřevo nebo sklo.

– Sprcha: Sprcha je buď součástí zařízení vany, nebo je ve sprchovém koutu či altánu. Volba mezi vanou a sprchovým koutem je především otázkou prostoru – nejlepší je mít obojí. Luxusnější alternativou je sprchový panel ve sprchovém boxu a masážní vana.

– Klozet: Koupelnu můžeme spojit s toaletou. Výhodou je úspora místa a materiálu, nevýhodou méně soukromí. Zápach je možno odvádět speciální odbočkou z klozetové mísy do splachovací trubice, s napojením na větrací potrubí.

– Baterie: Nejlevnější jsou kohoutové baterie s gumovým těsněním na kovovém sedle. Moderní pákové baterie fungují na principu pohybu keramických těsnicích destiček. Dobře těsní, mají tichý chod a téměř nepotřebují údržbou. Senzorové baterie se ovládají bezdotykově, pro běžnou koupelnu jsou ale poměrně luxusem. Termostatickou baterií lze plynule nastavit výstupní teplotu v rozsahu zhruba od 15 do 50 °C.

vana_podlahar

Teplo a světlo

Když známe rozmístění zařizovacích předmětů, řešíme způsob vytápění, větrání a osvětlení. V koupelně můžeme ponechat i původní radiátory napojené na zdroj tepla, ale praktičtější a úspornější jsou zde teplovodní nebo elektrické topné žebříky.

Další možností je podlahové či stěnové vytápění teplovodním potrubím nebo elektrickými topnými kabely. Teplovodní potrubí je uloženo do vrstvy betonu, podlahová krytina se pokládá jako plovoucí. Elektrické rohože nebo kabely se upevní na betonový podklad a pokryjí stěrkou nebo lepicím tmelem. Krytinou je keramická dlažba.

Montáž zásuvek, svítidel a větrání smí provádět pouze firma nebo elektrikář s oprávněním. Norma dělí prostor na čtyři ochranné zóny. V každé zóně je dovoleno používat jen spotřebiče s dostatečným stupněm krytí IP čím vyšší je IP, tím je spotřebič odolnější proti vodě. V zóně nula (vana, sprcha) nesmí být používán žádný spotřebič.

Extra tip: Instalační předstěna

Zařizovací předměty se běžně osazují na podlahu, nebo zavěšují na stěnu. Pokud je stěna málo únosná (lehká suchá příčka), nebo z estetických důvodů, pak použijeme instalační předstěnu: Již z výroby hotová předstěna se připevní k příčce a současně k podlaze (případně i ke stropu), připojí se rozvody vody a další, a pak se obezdí nebo obloží. Nakonec se na ni zavěsí zařizovací předměty.

Koupelnový

Sprchový kout můžeme renovovat s použitím tzv. koupelnových setů, které výrobci nabízejí již za cenu kolem 10 tisíc korun. Vše potřebné najdeme v jedné krabici včetně návodu k použití. Běžný koupelnový se skládá ze sprchové vaničky včetně montážní sady, hydroizolační hmoty, těsnicího pásu a krycí lišty. Díky těmto komponentům je instalace rychlá. Vaničku bývá obvykle možné koupit v několika velikostech, tvar částečně upravit (pilkou). Instaluje se na

Dobrá rada

Při rekonstrukci koupelny se doporučuje vyměnit všechny instalační předměty, poněvadž ty původní v kombinaci s novými obvykle kazí výsledný dojem. Výrobci nabízejí předměty jako ucelené série (programy, sety). Proto nakupujeme ve specializované prodejně nebo v koupelnovém studiu, kde si celou sestavu můžeme prohlédnout.

Článek z časopisu Recepty prima nápadů č. 6/2012